NAZDAR
28. července 2020 v 21:54 | Pražský poděs
|
Blitky
Nemilí,
říkala jsem si, že půjdu do prdele. Že už toho bylo dost a že to možná není tak zábavný, jako bejvalo, protože jsem snížila spotřebu chlastu a dalších drog na víc jak polovinu, jelikož jsem došla k závěru, že pracovat na zhuntování těla během dospívání a pokračovat v tom i krátce po dvacítce nebude to pravý vořechový. Stejně jako jsem snížila spotřebu cizích penisů. Jenže pak mi došlo, že ne. Ne, nevím, co se bude dít dál, ale vím, že to rozhodně bude zábavný. Plus přijít o všechny ty vzpomínky odmítám. Psát si blogísek je možná trapčení, ale já druhý ráda přivádím do rozpaků, tak budu do rozpaků vesele přivádět i další náhodný pocestný internetem. Jenom jsem si teda řekla, že změním název, takže na to velký bacha.
Piště si kdo chcete:
https://fleshandspiritvstheworld.blogspot.com/
A naschvál se to jmenuje jinak, abyste byli naschvál zmatený. Momentálně tam ještě nic není, dořeším to .Jedna věc mě sere a jsem z ní možná i trochu smutná. Přijdu o zábavný komentáře, co se zde nashromáždily. Byly někdy fakt vtipný a trefný, což se mi líbilo, pozor teď...dík za ně. A někdy zase fakt trapný až zlý, asi protože jsou jejich autoři naprosto zbytečný čúráci, který by se měli radši zamknout do sklepa a počkat, až uhnijou, nevím, ale někdy to bylo fakt moc. Ale jo, těch pár flejmíků tady s vřískajícíma opicema, co se sem na určité věci slítli, jak Bohuš Matuš na holky bez občanky, pobavilo.
Chtěla jsem jenom říct, že kdyby to někoho zajímalo, tak mě najde, protože mám hafo věcí z tohohle roku rozepsáno, jenom se furt něco dělo a ano, byla jsem v takovým skluzu, že jsem nestíhala. Toť vše.
Chcípněte si tady, když v roce 2020 neumítě přizpůsobit blogovací platformu roku 2020. Jo aha, vy chcípáte. Dobře vám tak, brečet nebudu. Blog.cz byl poslední dobu tak špatnej, nevyhovující a zastaralej, jako systémy některých nejmenovaných vysokých škol v ČR.
P.S.: Kdo ještě nemá vyřešeno, doporučuju tyhle zlatíčka, kteří vytvořili program, co umí zálohovat i vaše staré komentáře ze starého blogu, takže o všechny ty dorky konverzace nepřijdete. https://blog.veruce.cz/migrace-z-blog-cz-na-wordpress/
Bez úcty
Pražský Poděs
Zemětřesení
24. prosince 2019 v 14:59 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Ještě, že jsem si ho zatím nevzala, protože kdyby jo, tak podávám žádost o rozvod.
Jsem nervová soustava
30. listopadu 2019 v 16:54 | Pražský poděs
|
Blitky
Výletíme a pijeme dobrej svařák.
Mamma mia!
19. listopadu 2019 v 17:20 | Pražský poděs
|
Blitky
Tohle nebylo úplně košer.
Oranžový listí
23. října 2019 v 16:12 | Pražský poděs
|
Blitky
No, nikdy není nic úplně ideální a mě začíná srát čím dál tím víc věcí.
Díkybohu
3. října 2019 v 13:46 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Marnej boj proti emocím prohrávám.
Spolu
20. září 2019 v 0:17 | Pražský poděs
|
Blitky
Posledních pár měsíců se mám lépe, než pár měsíců předtím. To ale nic nemění na tom, že mě trápí současná situace víc a víc. Mám nad čím překvapivě čas přemýšlet. Kdybych neměla s kým souložit, tak bych spíš přemýšlela nad tím, koho osouložit. Což znamená malé bezvýznamené plus pro mě.
Nepřekážky
17. září 2019 v 0:08 | Pražský poděs
|
Blitky
Považovala jsem za nemožný, abych mohla s kýmkoliv trávit několik týdnů takovým způsobem, že spolu jsme neustále. Většinu dne, celou noc. Od probuzení po ulehnutí. Pořád. A pořád mi to ještě nepřestalo vadit.
Nelži
22. srpna 2019 v 20:23 | Pražský poděs
|
Blitky
Jakmile se překlene polovina léta, je to vždycky napíču. Všechny cizí vesmíry nás opouštějí a zůstává jen ten jeden, jedinej a hnusnej. Překvapivě ale musím uznat to, že je i on poslední dobou snesitelnější a snesitelnější.
I love it when they play music at the drug festival
6. srpna 2019 v 13:32 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Brodíme se závějí. Nebo spíš letíme. Takovej ten pocit na emku, jak jsou všechny klouby a svaly parádně lehký.
A abyste všichni věděli!
25. července 2019 v 1:00 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Ačkoliv jsem zase posrala všechno plánování, tak se všechno nějak podařilo.
První letní sníh
23. července 2019 v 16:13 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Tak jako každé prázdniny se i tyto začínají poněkud zvtávat a nabírat trochu divočejší směr. Což je asi dobře. Nestěžuju si.
Radujme se!
8. července 2019 v 20:09 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Občas mám takový divný záseky. Potkávám vizuálně dost zajímavý boye. Některé jen zahlédnu v metru, na ulici, různě. Zahlédnu je a zatočí se mi z tý krásy hlava. Některé z nich potkávám dlouhodobě. Jsou to třeba známý známých a podobně. Někteří z nich jsou až příliš hezcí na to, abych se na ně podezřele dlouho nekoukala. Někteří z nich jsou až příliš hezcí a já už se blíž k nim snažila dostat dřív, jen mi pokaždý nějak unikli, nebo nebylo dostatečně příležitostí. Pokaždé, když na někoho takhle zírám, tak musím potřást hlavou a říct si: "Ty už ale jednoho hezkýho kluka máš!" Mám. A nestěžuju si. Což ale pořád neznamená, že neexistujou jiní hezcí hoši.
Nedošoustaná
18. června 2019 v 23:26 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Lidem hrabe z vedra, nic jinýho neslyším. Jak je to otravný, jak je každej celej orosenej. Jenom mě je to jedno. Mě hrabe celou dobu. Navíc mi vedro nevadí. Miluju vedro, nesnáším oblečení.
Zvýšené tření
27. května 2019 v 2:08 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Když to chceš, tak si to vezmi.
Teplo a bouře
23. května 2019 v 17:24 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Sere mě to počasí. Nějaký nestálý. Jak moje nastavení a touhy, haha.
Osvobozená, aneb lovecká sezóna 2019 pokračuje úspěšně
11. května 2019 v 16:48 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
"Vyhrála jsi loterii, dopiče, ty jsi vyhrála loterii" říkala jsem si, jak jsem ležela v jeho posteli a on měl hlavu mezi mými stehny. Hlavně moc neusnout na vavřínech, život je primárně zlej. Jenom občas stojí za to, i přes tu zlou podstatu. Bizár, další z nekonečný řady bizárů. Život. Zatraceně, život! Romantila jak ze starýho filmu. A to překvapivě nemyslím ironicky.
Velký noci na přerodu věků
29. dubna 2019 v 18:15 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Kolikrát se v životě stane, že spíte vedle objektu svýho milostnýho zájmu a nešukáte s ním? Málokdy.
Na jaře mrdáme mrtvoly
21. dubna 2019 v 19:59 | Pražský poděs
|
Sexdrogyláskasmrtkacířství
Udělala jsem zase něco lehce znepokojujícího a trochu nechutnýho. Zároveň jsem si to ale skutečně užila. Neuklidním se a ničeho nelituju. Já za to nemůžu. Vážně ne. Ty mrtvoly se vykopávaj kurva úplně sami od sebe!
Jesus died for somebody sins, but not mine.
