Čas? Ne!

7. května 2013 v 22:20 | Pražský poděs |  Blitky

A je to pravda!

Mám to potvrzený! A to hned několikrát!

Tak prej čas...

To je taková ta nepříjemná věc, která nám určuje kdy máme ráno vstávat ale taky kdy máme zestárnout. Nad timhle náhodou přemýšlim fakt často. Čas je všude kolem nás, o tom neni pochyb. A omezuje nás. Ale taky nám dává jistou linku, podle který by jsme se měli v životě řídit no. Dává nám pocit uspořádanosti a orientace. Nutí nás k tomu, abychom mysleli na to, co se stane. A to je kámen úrazu spousta okamžiků v životě. Já sama jsem to zažila několikrát. Zabývala jsem se tím, co je nejlepší v daný situaci udělat aby to mělo dobrej dopad na budouctnost, že jsem zapoměla žít přítomností. A to by se dělat nemělo. Protože to je škoda- člověk pak plýtvá časem. A čas je to nejdahocenější co člověk může mít. Pokud máš na něco čas, máš všechno. Jelikož se nemusíš zabývat tím kdy to uděláš ale stačí si prostě říct že to někdy uděláš. Někdy. Třeba za sto let.

Ale člověk nemá čas. Téměř na nic. Nemáš čas na spánek. Nemáš čas na jídlo. Nemáš čas na zábavu. Nemáš čas na život. Ano a kolikrát jsem si řekla: to neni možný, to už je to zase tejden (měsíc, rok, světelnej rok...). A první co mě napadlo bylo: čas se zrychlyl, případně zpomalil. Jasně. Hodinky se zrychlyly. Slunce se otáčí rychlejc. Ne asi.

Takže ted přichází chvíle pro můj velevážený názor...


(představte si k tomu TUTURÚ TUTUTUTUTUTU TUTURÚ TUTUTUTÚ TUTUTUTÚ TUTUTU TÚÚÚÚÚ)
A ten je takový, že čas si vytváříme sami. Ano. Hodinky jsou v naší hlavě. Proto se nám někdy zdá 45 minut ve škole zdá jako nekonečno, na koncertě jako 45 vteřin a když jsme ve stavu změněnáho vědomí (aneb zhulený jak Bob Marley), tak je to taky rozdílný.. Čas si vytvořili lidi. A to proto, že se všechno kolem nás mění. Mění svoje místo, tvar, velikost. A taky tvrdim, že čas neběží lineárně (všimněte si prosím, že používám odborné termíny- to dělam že jsem chytrá), ale dokolečka. Pořád se opakuje. Jaro, léto, podzim, zima. Den, noc. Příliv, odliv. Narození, smrt. Konec jednoho koncertu, začátek druhýho. A tak dále žeano. Prostě příroda sama....

Jednoduše, myslim že něco jako čas nemá cenu řešit. Jelikož my jakožto lidé jsme příliš omezení a maličkatí v celym vesmíru abysme mohli něco tak všeobímajícího plně pochopit a jediný co můžeme udělat, je poddat se mu.


A taky brzo přijede Aštar Šeran který nám to všem vysvětlí. A všude bude mír. A láska.



A unicorni. Unicorni blející duhu a kakající třypky...
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 magicforever magicforever | Web | 7. května 2013 v 22:37 | Reagovat

Ten koniec nebol veľmi nutný...Ale je pravda, že čas je len v našej hlave. Keď človek chce, čas si nájde...

2 Normální člověk Normální člověk | Web | 7. května 2013 v 22:52 | Reagovat

[1]: Ano přesně...ale občas je fakt těžký si ten čas nají jelikož si to člověk nějak naplánuje a ostatní pohybující se věci v této a jiných dimenzích mu to zkazí a to naštve víme žeano :) No ale já si myslim , že ten konec je nutný. Konec je totiž vždycky nutný a nic se mu nevyhne...

3 Michelle Michelle | Web | 7. května 2013 v 23:54 | Reagovat

na jedné přednášce nám ten pán říkal, že čas byl první, co lidi měřili a přitom doteď nikdo nedokáže říct, co je to vlastně za veličinu. myslím, že čas postupuje pořád kupředu, že to cyklické, co jsi popsala jsou rytmy našich životů na tak vůbec všeho kolem, ale že se samotným časem to nemá moc co do činění.

4 Normální člověk Normální člověk | Web | 8. května 2013 v 0:16 | Reagovat

[3]: Já myslim, že rytmy našich životů musí na čas mít vliv jinak by se nic nemohlo hýbat, všechno by stálo na místě a čas by přestal existovat žeano...nevim no...

5 angel-with-devil-soul angel-with-devil-soul | Web | 8. května 2013 v 23:24 | Reagovat

Máš úplnou pravdu, život je v našich rukách a čas v naší hlavě!

6 Normální člověk Normální člověk | Web | 9. května 2013 v 18:22 | Reagovat

[5]: *high five*

7 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | 25. června 2014 v 12:28 | Reagovat

Čas je, za kolik průměrných bídných lidských životů se ze Slunce stane rudý obr a všecko kolem sebe usmaží.
A je v naší hlavě. Pomůcka k chápání. Nic více. Je pravda, že bychom se jím neměli nechat omezovat (= stresovat, jako to dělají neurotici mého druhu).
Pěkný článek. Zvláště konec, avšak spíš abych já pozvracela toho odporného žůžového unicorna...

8 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 25. června 2014 v 15:02 | Reagovat

[7]: Aha. Tak to já většinou zvracim jenom když to přeženu s chlastem :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama