28. května 2013 v 21:26 | Pražský poděs
|
Jedno slovo...(chvilka napetí)...HULIHLAD!!!
Přijde mi to víc zajímavý než jakási "Chřestová sezona" tak skutečně budu psát o něčem takovym jako je hulihlad. Jelikož "Chřestová sezona" mi přijde asi tak debilní téma týdne, jako názor, že kdo hulí tak je fet'ák (all credits to: maminka jedné mé spolužačky). Pokud pár joudů vynalezlo způsob, jak používat bylinu jako fet, tak at' si to užijou. Když je to baví. Lidi by měli dělat věci, co je baví...
Achjo pardon já musela...
Dnešek patří do jednoho z těch dnů na konci školního roku, kdy vám neustále něco odpadá. A tím páden váš rozvrh může za to, že máte tu možnost, být vypálení každičký den v týdnu. Ne že bych si stěžovala, chraň bože :D
Chci říct, že jedna z věcí co mě téměř vždy provází s veselým dýmem je hulihlad. To je tzv. hlad způsobený hulením...kdyby někdo nevěděl náhodou. Někdy větší, někdy menší. U mně teda vždycky intenzivní a dlouhotrvající. Jako L'oreál barva na vlasy.
Dneska to znamenalo oběd ve školní jídelně i s polívkou, plněnej pita chleba a dva sendviče. Celý, ne takový ty napůl. A to všechno během jedné hodiny. A pak mam zase chut' žrát dál. Ale to už mi došli peníze. Stejně...na mě docela výkon teda. Vzhledem k tomu, že jsem dřív (před rokem) kolikrát ani nesnědla porci pro tříletý dítě.
Hulihlad je teoreticky nebezpečnej pocit.
Člověk fakt sežere cokoliv s čímkoliv a jak tak kouše a žvejká, často ani nemůže polknout kvůli tomu vražednýmu suchu v puse. Což většinou bývá velmi komické pro okolní pozorovatele. A ještě lepší bývá, když se svému nedostatku slin začnete smát, jako chovanec léčebny Bohnice (teda alepoň tak vypadáte, věřte mi).
Ale je to fascinující. Teda pro člověka jako já určitě. Když dřív jsem prohlašovala, že jsem přejezená po jednom pomeranči a ted' sežeru na posezení dva velký čokoládívý zajíčky a zapiju to pomalu celym mlíkem. A neni mi blbě. Nikdy mi po sežrání čehokoliv když jsem vypálená nebylo blbě. Jupí. Tohle jsem měla zkoušet před rokem... Sakra mam hlad, asi sežeru tu zmrzlinu tady...
Ámen
Rokenrol vám všem
Tak tento článek mě pěkně pobavil.
Sám teď mám hulihlad a sušku, jako bych týden nepil. Co já se ještě nedozví. U nás se totiž hulihlad neříká. U nás máš prostě hlad.