husBand

24. července 2013 v 20:00 | Pražský poděs |  Kreativní průjmy
Nevěřím tomu.
Musí mě šálit zrak.
Nejkrásnější tvář, co jsem kdy viděla.
Ach!
Viděla jsem spousty.
Ale žádnou jako tuhle.
Snad připomíná mi anděla.
Ach!
Ztratila jsem dech.
Cigareta mi vypadla ze rtů.
Stála jsem a jen zírat dokázala.
Ach!
Zlatavě ohněm políbená.
V odstínech světlých.
Prstýnků z vlasů zdobila.
Ach!
Hypnotizující barva.
Zářící jako smaragdy.
V očích hlubokých se zrcadlila.
Ach!
Byla tu místo vzduchu.
Ta silná chuť.
Zbytečný oblečení strhat z toho těla.
Ach!
Plné rty žádající polibek.
Úsměv, co ledy rozpouští.
Kdybych mohla, tak bych tě na místě ojela.
Ach!
Jinak to vysvětlit nejde.
Tvář musel tesat sám Satan.
Zachytil do ní výraz rebela.
Ach!
Před očima se mi zatmělo.
Nohy mě neudržely.
Jako kdybych se vznášela.
Ach!
Cítila jsem se bezmocná.
Proti jeho pohledu.
Ten pocit je pro mě cela.
Ach!
Potkala jsem ho!
To je on!
Takhle si představuju manžela!
Vezmu si ho.
Budu se vdávat matičko.
Za Rock N' Roll.
Dokonalost v každém detailu.
Ale pochybnosti mám.
Asi jsem se moc sjela.

Ach jo…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LukasLongr LukasLongr | E-mail | Web | 25. července 2013 v 7:53 | Reagovat

Tak tímto článkem (nevím to jistě, ale asi balada) jsi mě dostala. Jsem si představoval nějakého muže a on je to Rock N' Roll. Tady jde vidět rozdíl od sepsání článku a sepsání skvělého nápadu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama