Jak sem včera zase jentaktak došla domu po svých...

15. října 2013 v 22:50 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)

A kdo může za to zvěrstvo?

Alkohol!!!

Ukažme si na něj! To on za všechno může!
Teda, samozřejmě ten, kdo ho dostal do mého těla byly moje ruce, abych z mého nynějšího stavu neobvinovala jenom jeho, chudáčka malýho. Já sem prostě správnej hipstr. Všichni chlastaji v sobotu nebo v pátek, jenom já chlastam v pondělí. So hipsta. Jasný, musim přiznat, že ne vždycky vyloženě chlastam. Spíš jenom tak piju alkohol. Ale včera ne. Včera se chlastalo. Dosti brutálně, abych pravdu řekla.
Pardon, zase špatná formulace. Včera sem brutálně chlastala jenom já. Všichni moji spoluchlastáči totiž byli chytří a dali si do toho ruma coca colu. Jenom já zase musela bejt výjímečná. A tak mi tedy včera vyjímečně naskočila superdémonskyobrovitánská kocovinka. Bylo to podivný, vystřízlivěla sem během chvilky a potom okamžitě taková děsivá kocovina. Možná je to z části i tim, že moje psychika neni poslední dobou uplně vyrovnaná. Ne budu upřímná a nazvu věci pravými jmény. Moje psychika je v prdeli. Občas mívám pocit, že je to tím, že víc chlastam než hulim. Měla bych mezi to zase nastavit rovnováhu, jako to bylo dřív.
Ano, přiznávám se bez mučení, celej tejden se těšim na pondělí odpoledne. Poslední dobou totiž fakt chodíme chlastat v pondělí. Chmpf, už sem pro to byla kamarádkou nazvána prasetem. Proč? Jenom pro to, že všichni chlastaj v pátek či v sobotu a já si celosvětově zažitý termín posunula o pár dnů dopředu?


Jo, nudnost mého života už se posunula na level: píšu o tom, jak moc a často užívam alkoholické nápoje. No, když jsme u té nudnosti života, tak musim přece jenom říct, že jakmile, se vám do rukou dostane elektrická kytara, tak je to o něco lepší. Ano, dokopala sem svou línou prdel na ty kurzy. Takže ano, začínam hrát na kytaru. Ano, pokud hraju na kytaru a soustředim se, tak ani moc nemyslim na Toho, jehož jméno nesmím vyslovit. Ano, mam potřebu tu kytaru pojmout za svého manžela. Ano, miluju tu kytaru, i když ani neni moje. Dělá mě extrémě št'astnou, když si sem jakž takž schopná zahrát něco málo z mých oblíbených skladeb pomocí vlastních rukou. No, pokud se ta skladba skládá ze čtyř akordů, tak dokonce i celou. A že těch krásných songů o čtyřech akordech je požehnaně. Boží pocit. Už vidim jak ze mě bude mladá leč životem zkušená, věčně opilá hudebnice, bez vzdělání, protože škola neodpovídala jejím představám o svobodě a navíc veškerý svůj čas trávila hrou na kytaru. No, už splnuju to, že sem věčně opilá, takže myslim, že sem na správný cestě. A taky chci band. Satanenakřížku, nic na světě bych si nepřála víc, než vyrábět a ukazovat lidem hudbu.
On my way to become Jimmy Page...
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama