Jak nevim, z čeho tu kocovinu mam...

23. listopadu 2013 v 17:59 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)

Tot' otázka

Napadlo mě to dneska ráno, když sem se probudila s kocovinou jak svině. A tak sem začala přemejšlet.

Ehm nejdřív krátce o tom, jak sem přišla k tý kocovině. No..pátek večer, nuda, žádný prachy. Ale jo, nějakých pár málo posledních peněz se našlo. Ale tyhle byly už fakt poslední. Rozjelo se to u mé drahocené spolužačky v bytě s lahví vodky. Ve stejné sestavě po třech, jako naposledy na celonoční akci. To znamená v dobré sestavě. Ta vodka znamenala pro každou z nás princezen čtyři přádný panáky. Který sem zase vypila na ex. Jo byla to tam prdel. Kecali sme, poslouchali The Velvet Underground a The Doors. Horší bylo se zvednout. A pro jednu mojí spolužačku představovali problém i schody, na kterých trošlu zavrávorala a spadla. Jojo, svět se motal po celou dobu, než sme dorazily do té samé hospody, kde sem trávila konec prváku. Jo, přesně tam kde maji malý panáky za 7 Kč a velký za 16 Kč oujé. Teda, jakmile sme si daly dalšího velkýho panáka, tak se svět motal eště víc. A pak už sme měli jenom na malýho, protože došli prachy. Ale to nám nevadilo. Cítili sme se božsky. Super hospoda, super lidi, super řeči. Jenom jednu vadu to mělo, a to, že sme neměli žádný hulení. A především to, že sem musela bejt do půlnoci doma. Fuuuuck. Tak sem se zvedla a světe div se...došla domu po dvou! A taky sem ověřila staré dobré pravidlo, když už sem se cítila, že se opravdu položim na ulici. Vyblejt se a pokračovat v cestě. Pohoda. Fakt že jo. Ale ani to mi nepomohlo, když sem dorazila domu a jedna z prvních věcí, co sem slyšela od matky byla: z tebe něco táhne. Jenže já se prostě ráda držim ověřených pravidel, takže zapírat, zapírat a zapírat. I když to ze mě bylo fakt táhnout. Tak co, šla sem spát a každou hodinu se probouzela s tim, že sem se musela napít. Tohle fakt nenávidim. A celou noc kocovina jak prdel. Naštěstí, ráno už to nebylo zas tak hrozný. To sem potom normálně vstala a šla se najíst. Jedna věc ale byla zajímavá. Když sem se celou noc probouzela s kocovinou, tak sem nemyslela na nic jinýho jenom na to, aby mě kocovina přešla.
Ale taky sem to porovnala s tim, co se mi stalo s ex boyfriendem. S tim zklamánim z toho, že se mnou tak nějak přestal komunikovat. A jak příšerně se kvůli tomu cítim. Ano, eště pořád mě to nepřešlo a očividně ani nikdy nepřejde. Minimálně ne do tý doby, dokud se nestane zázrak a nenajdu si někoho novýho (ha haha hahaha). Nebo do tý doby, dokud si třeba vzpomene na to všechno, co mi nasliboval a začně se mnou zase komunikovat (HAHAHAHA).
Jako, co to kurva má znamenat? Proč se přes něco takovýho nemůžu přenést. Jako jasný, to s nim byl neskutečně silnej zážitek, ale ted' je tomu očividně konec. To znamená, že já sem zase to osamělý, zatrpklý hovno, který si nezašuká. A navíc bez chuti do života. Vážně. Nechce se mi absolutně nic dělat. Jediný co chci je, aby sme se k sobě vrátili. Jinak fakt asi umřu na neaktivitu v životě. Nebo na otravu alkoholem. Hele našla sem gif co mi mě připomíná:
Já už bych jednou chtěla ale doopravdy zkusit jednu věc. A to, chlastat tak, až upadnu do bezvědomí. Já vim, že je to extrémě pitomej nápad, ale co mi zbejvá. Lidi v mym věku experimentujou v sexu. Ale já sem forever alone vigrin, tak musim experimentovat v jiný oblasti. I když to asi neudělam. Na to se toho moc bojim a nechci, aby lidi co budou se mnou, měli kvůli mě problémy.
Takže ted' mě taky zajímá jedna věc. A to, jestli sem alkoholik. Já osobně si myslim, že opravdu ne. Protože pořád eště piju kvůli tomu, abych se zabavila a užila si s kamarádkama. Na druhou stranu, chci se zabavit, abych nepřemejšlela o ex boyfriendovi a celkově o tom, jak je muj život nicotnej a nezajímavej. Achjo, už je zase online (jo protože sem si obnovila FB). A tak si říkám, co je kurva horší? Kocovina, nebo zklamání. Ono je to ve skutečnosti jedno a to samý. Taky je vám prostě nejdřív fajn a pak blbě. Vážně nevim, když sem jí měla, tak sem fakt neměla čas o něm přemejšlet. Když sem ožralá, tak nebrečim. To je totiž ten důvod, proč tak často piju. Divný. Jak řekla Frida Kahlo: ''I tried to drown my sorrows but the bastards learned how to swim...''
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lapis lapis | Web | 23. listopadu 2013 v 23:42 | Reagovat

Keď si chceš zaexperimentovať tak si zájdi na pánsky záchod a bozkaj tam chlapov do radu ktorý sa ti zdajú aspoň trochu k svetu. Že vraj to hodne rajcuje. Minimálne mi to nejako podobne vysvetľovala moja bývalá keď som ju tam načapal... OuhYeah ... Shit happens.

2 Normální člověk Normální člověk | 24. listopadu 2013 v 0:11 | Reagovat

[1]: Ouuu to asi nebylo moc příjemný :-/ Jojo taky už sem přemýšlela o tom vyrazit někam na mě odpudivý diskotéky vyloženě za účelem si zamrdat. Ale to by ztratilo kouzlo spontánnosti takže by se z toho stala nuda...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama