Jak sme 17. listopadu neseděli doma na zadku...

17. listopadu 2013 v 22:54 | Pražský poděs |  Blitky

A fízlové nám zablokovali cestu

Hmmm 17. listopad. Nejdřív nacisti zavřeli vysoká školy, o padesát let pozdějc masivní demonstrace odstartovali pád vlády jedné strany. Významnej den stojící za to, si ho připomenout. Připomenout si ty studenty brutálně zmlácený fízlama a nejenom to. A jak se v tento den asi zachovají sympatizanti DSSS (tj především náckové)? No jak asi? Upozorní na sebe protivládní demonstrací. Na 17. listopad. Proč si nemůžou udělat svojí protivládní demonstraci 16. listopadu? Nebo 19. listopadu. Proč?
Tak sme se s mojí drahocenou spolužačkou vydali na pochod pořádanej organizací Ne rasismu! Ve dvě na Jungmaňáku sme rozhodně nebyly samy. Sešla se tam spousta lidí. Rozhodně, ale rozhodně větší, než těch...říkejme jim jednoduše náckové. Když se na shromáždění nic nedělo, jenom se tancovalo a hulilo, tak sme se vydaly podívat na naše nedrahocené nácky v dolní části Václaváku. Yep, byli tam i se svýma vlaječkama DSSS a tim Vandasem, řečníce z řečnického půltíčku nějaký sračky. Sice, spolužák tam vydržel fotit o něco dýl, ale já a spolužačka sme tam prostě nemohlo stát s takovýma lidma. Po cestě zpátky na Jungmaňák nás eště stihnul urazit jeden fízl, poté, co vyslechnul naší diskuzi. Fízl, co má být nestrannej, nemýlím- li se. To dokazuje naší doměnku, že kdyby ty fízlové neměli službu, tak těch nácků neni 80, ale mnohem víc, páč by ty fízlové šli s nima. No čas ubíhal a naše shromáždění se postavilo do 28. října jako bariéra, že tudy ty náckové prostě neprojdou. Tak sme tam tak stáli, až sme se nějak přichomejtli uplně do čela našeho protestu a skončili tak, že sme drželi transparent. Haha. Super. Byli z nás na chvilku mediální hvězdy. Ale asi po čtvrt hodině nás to přestalo bavit, dostali sme chut' na cígo a vůbec, to čestné místo sme předali někomu jinýmu. Uprostřed davu sme zase jenom tak čekali a čekali, až se tedy nevelevážení náckové rozhodnou zvednout svoje náckovský prdele a jít po své trase, at' hezky vidí, že na ně čeká přibližně 7krát větší shromáždění, než jsou oni. Ale náckévé ne. Prej odklonili trasu. Hm tak fajn. V davu člověk těžko zjistí, co se děje. A tak, když se naše shromáždění začalo hejbat, tak my sme se začali hejbat s davem. Ušli sme asi 30 metrů. Dál ne. Dál totiž byli fízlové. Těžkooděnci. A tak sme se musely i s davem zastavit. Nikdo z nás dvou nevěděl o co vlastně de. Proč stojíme. Brzo sme se to dozvěděly. V ten moment, když sme teda chtěli jít zpátky na Jungmaňák. To nám totiž nebylo umožněno. To nebylo umožněno nikomu z průvodu. Na jedný straně těžkooděnci, na druhý straně těžkooděnci. Slyšet bylo, že sme se prej dopustili protiprávního jednání, že sme porušili trasu pochodu. Aha. Tak tohle se stalo. Část našeho pochodu společně s náma se prej odklonila od domluvený trasy a proto nás ted' tady držej. Fuck. Ne spíš FUUUUCK!!! Proč se musim dostat zrovna do toho místa, kde fízlové z obou stran zatarasí cestu? No, nebyl to příjemnej pocit. Sice se nic moc nedělo, jenom sme zmateně pobíhali z jedný strany na stanu podle toho, kde zrovna fízlové házeli slznej plyn. Ale byl to hodně silnej pocit, dostat se na takový místo. Přímo do středu dění. Cesta z obou stran uzavřená fízlama, co by nás ani za boha nenechali projít. Jedna z mých starostí taky byla, abych se dostala včas domu :D Vlastně, už sem dávno měla bejt na cestě domu ale najednou sem nemohla, kvůli těm fízlům. Panejo, to byl ale pocit. Ta nesvoboda. Že sem se mohla pohybovat na rozmezí asi 40 metrů na části tý ulice 28. října dál už sem prostě nemohla, protože sem byla součástí protestu. Jakože nedrželi nás tam nějak převratně dlouho (asi jenom půl hodinky) ale stejně. Každej by si měl takovejhle pocit zažít. Že sme měli omezenej prostor. Ani na hajzl sme si nemohli dojít (ty okolní restaurace a obchody se samozřejmě uzavřeli a ty lidi vevnitř nás jenom vyděšeně pozorovali). Spolužačce mrznuli nohy, mě se chtělo chcát a navíc mě tam jednoduše sralo to, že sem nemohla svobodně odejít. Jediný, co sme se dozveděli od našeho spolužáka, co se dostal do tý druhý (svobodný) části průvodu bylo to, že pochod náckůl údajně zadrželi a kontrolovali jim občanky. Naštěstí nic netrvalo věčně a po chvíli nás ty fízlové pustili a pochod šel po tý nahlášený trase před Národku, po Vltavě a dál směrem na Karlák a na Vodičkovu. Tam nás na chvíli zase zastavili fízlové, aby sme se asi nestřetnuli s těma náckama, co tam asi eště furt šaškovali. No nic. Nešlo se po Vodičnový ale vedle. Pak sme zase skončili na Václaváku. Teda spíš, v půlce Václaváku. Tam se to rozpustilo. Eště sme si sedli na cígo ale pak už vážně hledali hajzlíky. Haha priority :D A nahoře uplně u koně bylo k vidění něco, co člověk opravdu nevidí jen tak. Magor. Magor, co prohlašoval, že ten, kdo zapálí svíčku na památku 17. listopadu podporuje podvod. Like...WHAT THE FUCK!!! Toho cvoka sem tam viděla už v brzké opoledne. Tvrdil, že vláda nám neřiká o tom, jak nám mikrovlný trouby ničí zdraví a že zaplatí protézu čápovi, místo člověku. Prostě jeden blb co si zaplatil plácek, aby moh kecat svoje nesmysly. A urážet.
Ten mi byl u prdele. Co mi ale rozhodně nebylo u prdele bylo to, že dnešek byl pro mě jeden z nejsilnějších dnů, co sem zažila. Jednoduše, so hardcore. Sedět tam ve tmě na ulici uzavřený fízlama. Pak, když se ty fízlové milostivě odhodlali nás teda jako pustit, tak jít v tom dýmu s lidma, co sou tam za stejnym účelem jako já. Dát najevo, že nemáme rádi nácky a jejich zvrácený názory! Fuck yeah! To byl den! WELCOME TO THE JUNGLE!!!
Velice, velice silnej zážitek...
Už jenom ten dobrej pocit, že nás bylo o tolik víc, než těch nácků.
Ha jeden z mála momentů v mym životě, kdy sem měla pocit, že něco skutečně dělam.
Ámen
Rokenrol vám všem

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 absolutegenius absolutegenius | Web | 25. listopadu 2013 v 0:24 | Reagovat

Kurva, jo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama