Jak jsem prožila hezký koncert...

6. února 2014 v 8:50 | Pražský poděs |  Blitky

A ne sama

Předvčerejšího večera jsem se byla bavit v jednom pražském klubu. Na koncertě. Na koncertě jakési band, o které jsem nikdy předtím neslyšela. Proč bych chodila na koncert v úterý večer? Na koncert (české) band, kterou neznám? No...stal se zázrak moji drazí...


Na ten koncert jsem totiž nešla sama. Šla jsem tam s chlapcem. Ano...s chlapcem, co si vyžádal mojí společnost. A bylo to velice ojedinělé...setkání, schůzka, dostaveníčko,...rande? Nevím, to je jedno. Toho chlapce jsem totiž nepotkala na internetu, ale ve skutečném životě, který jsem nucena trpět. Seznámila nás společná kamarádka na jedné akci. To znamená, že nejsem zas tak společensky nemožná, když jsem dokázala zaujmout chlapce naživo ve společnosti. I když co si budeme povídat...hlavní zásluhu na tom určitě má moje hezoučká a přesto neobvyklá tvářička. Tak jako vždy. Ne, nechci aby to znělo jakože si stěžuju. Naopak, jsem ráda, že když je vevnitř vypáleno, alespon fasáda je líbivá. To je jedno, at' už ho na mě zaujalo cokoliv, je hlavní, že ho něco zaujalo. Další hlavní věc je on sám. Ehm...tak...budu upřmná. Obličej- průměr, ale přeci jenom neni uplně ošklivej. Po čase jsem si uvědomila, že mi vlastně něčím v obličeji hodně připomíná ex boyfrienda, což mě na chvilku trošku znervoznilo. Ale má jiný oči, díkybohu. Vlasy- no...tak tady už je to kompletě v pořádku, protože kudrlinky (i když neni zrzavej ani sladce blond'atej). A zbytek? Nic, čemu bych chtěla věnovat další větu, jednoduše to, co vnímám jako nejobyčejnější. Každopádně...tu vzhledovou ne tak úplně dokonalost (která mimochodem neexistuje, ledaže bychom se bavili o někom z Led Zeppelin) docela přebíjí jeho fajn názory, smysl pro humor a především to, že se vedle něj necítím sociálně méně inteligentní. Nechci říct, že by snad měl nízkou sociální inteligenci, ale myslím to tak, že se s ním nebojím o čemkoliv mluvit, aneb. že si nedávám pozor na každý slovo. Jednoduše na něj nepohlížím jako na nějakého okouzlujícího boha z vyšších nebes, což se mi stalo právě u toho muže, pokud to teda ještě byl muž a ne živoucí bůh, se kterým jsem strávila jeden z posledních prosincových dnů. Urgh to byl opravdu zážitek, myslím ten pan skorodokonalý, kterému jsem byla už asi dvakrát nucena odmítnout nabídku na přespání a jednou jsem ho odmítla vědomě, kvůli stavu značné podnapilosti (jop to bylo na toho Silvestra). Ted' stále ještě žiju v naději, že se znovu setkáme (ano protože na něj myslím každý druhý den). Blablabla no nic, zpět k situaci s touto jinou bytostí.
Potkali jsme se, šli do toho klubu, bavili se, užili si koncert a...žádnej sex nebyl. Jooo ten koncert byl fakt dobrej mimochodem, šla bych na tuhle band klidně eště jednou. Všude kolem bylo spousta zábavných lidí, což bylo taky fajn. Navíc on tam asi polovinu těch lidí (včetně vystupujících) znal. Ha, populární člověk, to je dobře, díky němu bych se mohla vyšplhat výše na společenském žebříčku. Tedy za předpokladu, že bychom se posunuli do relationship zone. A to bychom tedy mohli. Druhý dem jsem od něj dostala zprávu, že to se mnou bylo fajn, že se mu mimochodem moc líbím a eště pár dalších věcí, které už jsem beztak věděla, protože mě informovala ta naše společná kamarádka (huhuhahahaha). Poté ještě následovala diskuze o mé cestě na Mars a o tom, že se nechci vrátit. Pak jsme se nějak dostali k tomu, že teda poletíme spolu, akorátže tam bez vody a jídla přežijeme asi jenom tři dny. A on na to, že mu to za ty tři dny na Marsu se mnou stejně stojí. Aha, to zní jako z nějakýho extrémě debilního americkýho pseudoromantickýho pseudofilmu pro teenagery. Moment, co stojí? Ach ty dvojsmysly. Hahaha vtípek...
Prostě...sem zvědavá, co z toho celýho nakonec bude. Taky sem zvědavá, zda ještě někdy budu mít příležitost k sexu s tím bohem. Myslím tak, abych se té příležitosti mohla chytnout. Naposledy mi totiž napsal, že se chtěl ozvat, ale přijel mu kamarád. Hm, tak to má blbý, když dal přednost kamarádovi před holkou, u které spouší každou SMSkou automatickou reakci rozevření nohou do praku...
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zac = Majitel Blogu :* :) Zac = Majitel Blogu :* :) | Web | 6. února 2014 v 9:03 | Reagovat

NA PÍČU BLOG TY KURVO ZKURVENÁ NEDODĚLANÁ :-*

2 Normální člověk Normální člověk | 6. února 2014 v 21:35 | Reagovat

[1]: Možná. Sice nevím co přesně tím mysliš, ale nebudu ti to vyvracet. Alespon se nesnažim si pomocí blogu udělat reklamu na ponížené sociální sítě typu facebook, ask, hipstagram a we srdíčko it, jako ty. Tak se z toho laskavě neposer, ano?

3 Rose Violent Rose Violent | Web | 8. února 2014 v 23:08 | Reagovat

Myslím, že Led Zeppelin jsou na tebe trochu staří. :D Tedy, ne že bych nefandila lásce v každém věku a s každým v každém věku, ale já si to jaksi nedokážu představit. Můj přítel má taky kudrlinky! :D Ale naštěstí ne blonďaté nebo zrzavé, mně se právě ani jedna tahle barva u kluků nelíbí. Myslím, že na Marsu byste měli trochu problém s kyslíkem... :-| Často láska přijde, když to nejméně čekáš a taková trvá déle a je často lepší, než když se rychle zamiluješ, přijde ti někdo dokonalý a najednou je konec. Třeba můj přítel mě první absolutně nezajímal, ale balil mě dlouho, což se mu nakonec vyplatilo a jsem spolu přes dva roky, což věčnost není ale málo taky ne.

4 Normální člověk Normální člověk | 9. února 2014 v 0:05 | Reagovat

[3]: Ne, nikdo z přeživších Led Zeppelin na mě nemůže být dostatečně starý, do tý doby, dokud to ještě umí postavit :-D
Jop kudrnatý vlasy sou asi nejlepší ale světlý kudrnatý vlasy sou eště lepší! Haha ano láska k člověku opačného pohlaví je záhadná a mnou ne tak úplně probádaná věc. Sem zvědavá na co eště přijdu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama