Jak jsem se poprvé ocitla ve v hipsterské továrně...

14. února 2014 v 16:08 | Pražský poděs |  Blitky

A bylo to podivné...

Včera byl zvláštní den. Pomalu jsem se ani nestihla nadechnout. Vlastně byl dosti dobrý den. Byl totiž čtvrtek. Čtvrtek je malej pátek. I když tenhle čtvrtek byl vlastně pátek. Alespoň pro lidi z naší školy. Měli jsme totiž maturitní ples nebo něco takovýho. A to znamená, že další den neni škola. Neni škola. Wheee!!!


Ale to mi nestačilo, že dneska neni škola. Včera jsem neprve měli s mými fellaz (už hodně dloho) naplánované sezení v čajovně. Takže taková malá párty. Bylo to fajn, jenom jsem se tam moc dlouho neohřála, páč jsem musela utéct, abych mohla hrát na kytaru. A pár hodin potom jsem se tedy dostavěla do mého oblíbeného podniku (hospody, baru, nalévárny...?), kde bylo pokračování našeho čajovnického setkání. Taková afterparty. Tentokrát ovšem v menším počtu zúčastněných. A to vůbec nebylo špatné. Také tam byl ten chlapec, se kterým jsem strávila minulej tejden fajn koncert. Zase jsme všichni chvilku poseděli, pokecali a pokouřili. Když se všichni ostatní odráčeli domu, tak já jsem taky odkráčela domu. Ale rychle. Abych si tam mohla odložit přebytečné věci a okamžitě za mými jinými fellaz. Měla jsem totiž volnou noc, protože byl den maturitního plesu. A když je maturitní ples, tak zákonitě musí být i afterparty. A na to se dá matka lehce ukecat, žejo. Takže night out. Začali jsme brkem v jenom ne zas tak špatném klubu a řekli si, že tedy než se přesuneme na tu aterparty (která pro mě znamenala spíš after afterpárty) tak si cestou někde dáme pár panáků. Cestou kam? No přeci do té všem známé hipsterské továrny na Smíchově zvané Meet Factory, kde se afterparty konala. A tak jsme strávili přibižně dvě hodiny (kvůli hloupý dopravě) hlednáním místa, kde by jsme se mohli levně opít. Naší poroznosti neunikali především non-stop bary, kvůli ceně. Bohužel, asi díky tomu, že jsme s sebou měli jednu dívčinu, jejíž vzhled je skutečně ehm... jednoduše vypadá výrazně mladší, než je, vyhodili nás přibližně ze tří barů, kam je vstup až od 18ti. Ostatní měli otevřeno třeba jenom do jedný, a to už tou dobou bylo pozdějc. Smutné. A tak jsme si na tvrdý alkohol museli počkat až do MeetFactory. Haha MeetFactory. Zvláštní místo na hnusném místě, a navíc je to uplně v prdeli. Možná to je ten důvod, že jsem se tam včera ocitla poprvý. Je to prostě moc daleko od centra, navíc tam často bejvaj akce, za který se platí. Hm, u vstupu mě čekala jedna pozitivní a jedna negativní informace. Ta první, že jsme tam přišli už asi kolem třetí hodiny ranní a tak se už neplatil vstup. A ta negativní- kontrola občanek. Méně než 18 let = jiná barva pásky na ruku. Aha, no to je jedno, pití mi může přece koupit kámoška, který už 18 bylo. Další problém- cena alkoholu. Pajcka za jednoho malýho panáka? WTF?
No nic. Jenom se mi po tom jednom, malym panáku totálně hnusný vodky příšerně zvednul žaludek a po chvíli šel zase ven. Asi ho nepřijmul ten základ z jahodovýho a bílýho vína. Taky jsem byla dost zhulená a vůbec, necítila jsem se moc dobře. Důvod toho všeho byl jasnej, to prosředí. Já tyhle typické akce, kde se tancuje nemám moc v oblibě. Ale občas na ně chodím jenom proto, že vím, jak na mě to prostředí působí. Působí na mě kompletně destruktivně, vyvolává ve mě šílený pocity, který bych ale nenazvala ani negativníma ani pozitivníma. Jenom vim, že je potřebuju, kvůli tomu, abych o všem moc nepřemýšlela a moje pozornost se upínala jenom na mě. Byla jsem opilá, zhulená a k tomu všemu jsem měla ten divnej pocit. Pozorovala jsem lidi kolem, jak tancujou, jak chlastaji, jak se líbaji a připadala sem si fakt divně. Jako kdybych tam mezi ně nepatřila. NIkomu neumim ten pocit vysvětlit, byla to taková zvláštní izolace. Viděla jsem všechny ty bavící se lidi a řikala jsem si ''aha tak tohle je ten život na střední škole, kterej nezažívam'' a přitom to je sračka, protože ten život zažívam, vzhledem k tomu, že jsem tam byla fyzicky přítomna. Mě to ale nestačí, nikdy mi nic nestačí. Možná proto, že jsem vedle sebe neměla chlapce, se kterým bych se tam mohla seznámi, možná proto, že jsem se chtěla sjet něčim jinym, než jenom klasikou (obsahující chlast a trávu) a podivnym pocitem. Přes to všechno jsem tam vydržela až do tý doby, dokud nevypnuli hudbu a neoznámili konec párty. Zvláštní, mělo to být až do šesti. No nic, metro už jezdilo, tak sem v klidu mohla domu. A cesta byla fajn, protože je prostě prdel sledovat ty lidi, co jednou do práce, zatimco já jela z párty hezky domu spát. Hezký, škodolibý pocit.
Už zase se mám divně, připadám si divně a vůbec, musim se zbavit toho divnýho pocitu, že si připadam divně, přitom vim, že nic divnýho na mojí existenci neni. Už zase existenční krize? To snad ne. Asi mám blbý pocit kvůli tomu, že mi brzo bude sedmnáct a cítim se tak nějak celkově...nenaplněná životem. Už zase necítim žádný pozitvní očekávání? Proč? Proč jsem taková?
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | 25. června 2014 v 19:59 | Reagovat

Protože hormony a protože přemýšlivost. Gratuluji, vypíjíš si pubertu až do úplného dna.

2 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 25. června 2014 v 21:40 | Reagovat

[1]: Ano, sem si toho plně vědoma. Bohužel mám očividně tu pubertu nějakou přetaženou. Negratuluj mi. Stojí to za píču. Ale upe :D

3 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | 25. června 2014 v 23:43 | Reagovat

[2]: Mně pomáhá vyžívání se v ironii, sarkasmu, cynismu a tak vůbec... pardón :D

4 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 26. června 2014 v 14:19 | Reagovat

[3]: Mě to ani moc nepomáhá. Zjistila sem, že taková sem a až potom jak se tomu řiká... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama