19. února 2014 v 1:29 | Pražský poděs
|
Lidé jsou posedlí
Máme nutkání se na to neustále ptát. Chceme to vědět. Chceme vědět pravdu. Co dává a nedává smysl? Hledáme vodítka, podle kterých to určíme. Odjakživa jsme takový byli. Lidi jsou zvláštní stvoření...
*Všechny věty, které budou následovat, se vlastně budou navzájem i vylučovat, protože jinak to říct prostě neumim...
Můžeme se bavit o čemkoliv, jakékoliv situaci, jakékoliv věci atd. Pokud nám něco není jasné, často se ptáme větama jako dává to smysl nebo má to smysl a podobně. Ptáme se na smysl. Smysl. Co je to smysl. Pointa? Význam? Kde se to slovo sakra vzalo? Kdo to kurva vymyslel? Proč? Vidíte, už zase v tom hledam nějakej smysl. Smysl ve smyslu. Je to asi automatický a komický. Takže jsou tu vlastně dvě možnosti. Ta první se odvíjí od toho, že vzhledem k tomu, že lidé se opravdu ve všem snaží hledat nějaký smysl, onen smysl nikdo nevymyslel, ale jednoduše to je účel všeho. Že všechno, co tu na tý planetě musíme dělat, je hledat smysl všeho, co nás napadne. Smysl práce, smysl života, smysl...smyslu? Ale proč by zrovna tohle měl být smysl všeho? Už zas se ptám na smysl hledání smyslu, vidíte, je to prokleté kolečko, ze kterého se nejde vymotat... Tedy ne za předpokladu, že se na to podíváme z toho druhého pohledu. A ten je podle mě takový, že je zbytečné neustále hledat smysl a to čehokoliv. Proč smysl? Žádný smysl! Smysl je hloupý, nic nemá smysl! Smysl nemá žádný smysl. Smysl je nesmysl. Z tohoto pohledu by slovo smysl mohlo zcela zmizet z lidského slovníku, protože ztrácí smysl.
Tohle je mi velice blízké téma. V dobách mé existenční krize jsem hledala smysl života, jak jinak taky, žejo. Byla jsem posedlá tím, abych si všechny problémy dokázala nějak odůvodnit, aby mi to vše dávalo smysl, protože jsem byla ztracená. Po čase jsem si ale tak řekla, že se na to prostě vyseru, že nic nedává smysl. Přestala jsem to slovo vnímat, smysl pro mě ztratil jakýkoliv význam. Byla to ta nejjednodušší a nejpohodlnější věc, co jsem mohla udělat. Popřela jsem ho, ale jen jako slovo. Jako význam popřít nelze. Navzájem se to vylučuje. Když bychom připustili, že nic nemá smysl, tak potom je to právě jeho smysl nemít ten smysl. A to mi chvilku trvalo pochopit. Lidé jsou posedlí hledáním smyslu, i když smysl všeho je jednoduchý a univerzální. Smysl života je právě hledání onoho smyslu, i přesto, že ten smysl nejde najít, jelikože neexistuje. Opravdu si nemyslím, že smysl života neexistuje, jen si myslím, že je nesmysl ten smysl hledat. Jak vidíte, jsem zase tam, kde jsem byla na začátku, z čehož vyplývá, že je nesmyslné nad něčím takovým uvažovat. Na tohle je mozek lidí příliš malý. Přesto smysl nepopírám, už z toho důvodu, kolikrát jsem to slovíčko v článku, který vůbec nedává smysl, byla nucena použít.
A takhle je moji drazí poznat, kdy mám malou hladinu alkoholu v krvi...
Ámen
Rokenrol vám všem
No ohledně tohohle článku se dá na to, co je smysl, odpovědět snadno. Ptáš se po smyslu života, práce a tak. No a tedy se dá říct, že smysl je účel. A pokud odhlédneš od základního smyslu veškerých živých organismů - čili uchovat rod - tak je účel to, co každý člověk jako svůj účel přijme. Snadné.