Alkoholik?
17. března 2014 v 22:49 | Pražský poděs | SexdrogyláskasmrtkacířstvíKomentáře
No, alkohol vážně nic nevyřeší. Jak říkáš - je to jenom v hlavě a jenom o tom, čemu věříš.
Klidně můžeš věřit, že to všemu pomáhá a že Tě to dělá šťastnou, ale budeš jenom lhát sama sobě, ubližovat svému tělu a až skončíš v nemocnici, nebo na psychiatrii, tak Tě to bude mrzet daleko víc.
Já tím vlastně jenom chci říct, že štěstí - to opravdové štěstí je venku, je v tom co děláme, v tom, v čem jsme dobří. Štěstí je v tom, umět sebe sama přijmout jako dobrého člověka a pokud je něco špatného, tak se toho rychle zbavit. Štěstí může mít každý, kdo ho opravdu chce.
Jestli chceš být šťastná, tak jdi ven a dělej, co tě baví. Chlastáním se jenom zničíš.
Jo a když jsme u toho (jako že jsem kluk), tak nemám nic proti alkoholu, sám si občas s kamarádama vypiju, ale není nic hnusnějšího, než nalitá holka. To mě dokáže vždycky hrozně znechutit. :-/ A pokud tě kluci nechtějí jen kvůli tomu, co máš na hrudníku a mezi nohama, tak jim to připadá určitě stejně tak hnusné jako mně.
Takže o důvod víc, proč se na chlast vysrat. ![]()
Naprosto se v tom článku vidím. Já jsem pila o víkendu alkohol taky po dlouhé době - taky tři týdny - myslím, že z nás abstinenti musejí mít prdel.
S tím ex boyfriendem - to je přesně můj případ.
Nemyslím si, že bys byla alkoholik. Netvrdím, že nemáš našlápnuto, ale nepřijde mi to tak extrémní. I když by to pro mě asi mělo být, já pila naposledy o letních prázdninách - nebo že jsem se opila naposledy o prázdninách - jinak si sem tam dám Frisco, ale tak to moc nepočítám.
No více méně vše je spíš v člověku než v samotné droze nebo tak. Pokud s tím člověk umí zacházet, tak je to relativně ok. I když nevím, jak je to u tvrdých drog. Nezkoušela jsem, nemůžu posoudit, ale snad prý můžeš být závislý po první dávce. A tak se trochu i fetek zastávám. Nebo zastávám - ne, že bych utíkala za zfetlými partičkami nebo s jich nebála, neštítila či je nikdy neodsuzovala, ale závislost je nemoc. Je to jedna chyba, co tě dostane do nemoci, takže by na ně lidi mohly koukat i z tohohle pohledu, ne jen jako na zmrdy, co si za to můžou sami. Je to jako když se opiješ a pobleješ se/voláš ex bojfrendovi/nafotíš nahý fotky a dáš je na facebook - prostě něco, cp uděláš v nějakém stavu a pak vidíš, že to byla chyba a jsou z toho následky. Ale u drog je to samozřejmě horší. Nahý fotky ti možná zkaí pověst či tě to mrzí, protože to byla tvá zásada či se před tím hajzlem ztrapníš, pobliješ si boty, pobliješ mámu, ... Ale u fetu se to s tebou táhne mnohem dýl, nebo může. Ale u nich to taky byla jedna chyba - zvědavost, frajeřina, špatný den a s ním sppjena letargie, dáš si a jsi v tom. Kolik z nich počítá, že do toho spadne?
Ale chlast podle mě rozhodně není antideresivum. Na chvíli zapomeneš, ale pak je to tu znovu a horší. Co nějaké antidepresiva, ty by nepomohly?
[2]: Štěstí je rozhodnutí, stejně tak jako neštěstí. Hm a ty si jako myslíš, že nalitý kluci jsou ultrasexy nebo co, že na to tak výrazně upozornuješ? Pche, nesnášim a absolutně nesouhlasim s timhle názorem na věc. Že u muže se alkohol toleruje ale u ženský je to hned největší prasárna...
[4]: Víceméně souhlasim s tim tvym pohledem na drogy a závisláky. Chlast je antidepresivum, sice dočasný, ale je. Pořád lepší, než pravý antidepresiva, co bych dostala od nějakýho zasranýho psychiatra. To už bych rovnou mohla začít s herákem a dopadla bych asi tak stejně jako po antidepresivech. Fujky...

Taky jsem měla takový stavy, ale pak přišel stav totálníjo štěstí, který tak nějak přetrvává a už se kontroluju abych se opila vždycky jen tak do nálady. A alkoholismu jsem se taky bála, vzhledem k tomu, že máme v rodině dispozice z obou stran.