Zdravím jaro!

21. března 2014 v 23:20 | Pražský poděs |  Kreativní průjmy
Když ráno přemáhá noc a světlo přemáhá tmu,
je jisté, že ten čas nastal.
Ale probouzení se ráno je pořád stejně na píču.
Je jaro!

Slunce se ukazuje, jak je nepřehlédnutelné
a přivlastňuje si svět.
Ten přeměňuje k obrazu svému.
Je jaro!

Všichni vnímají nejkrásnější magickou nádheru,
co příroda byla schopná vytvořit.
Nikoho nepohoršuje ročně se opakující kýč.
Je jaro!

Čas nových začátku, čas nových zkušeností,
čas nových nadějí.
Možná pro někoho, kdo má ještě zbytky duše.
Je jaro!

V okovech drží vzpomínky jaro minulého roku,
dobře si na ně pamatuji.
Bylo stejné jako to letošní, jen úplně jiné.
Je jaro!

Myslela jsem si, že mi spadlo k nohám nebe
a byla jsem šťastná.
Jenže nebe stojí za hovno.
Je jaro!

Jak ubohé, vnímat svět jen přes své smysly,
ale ono to jinak ani nejde.
Možná tak zkusit umřít.
Je jaro!

V širokém tunelu hluboko pod povrchem země
se spoustou cizích lidí.
Nesnáším davy, co jezdí z Matějský.
Je jaro!

Mám toho dost.
Přiznejte se, bastardi, na koho to jaro leze?
Na všechny...mám takový pocit.
Je mi to jedno.
Je jaro.
Já si přeju neexistovat.
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 23. března 2014 v 18:41 | Reagovat

Jaro teda beru pozitivně, ale tenhle text je moc hezky napsaný :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama