Bejby

27. dubna 2014 v 22:20 | Pražský poděs |  Kreativní průjmy
Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Slyším vítr svištět kolem.
Bere vše s sebou.
Horem dolem.
Před ničím se nezastaví.

Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Odkud se ten vítr zval?
Sama jsem ho stvořila,
když plamen vášně plápolal.
Mé vlastní dítě mne chce zničit.

Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Moji bohové zbaběle utekli.
Bohové všemocní, neohrožení
se smrtelníka zalekli.
Odvláli společně s tím větrem.

Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Kde vítr vzal tu hroznou sílu?
Zničit všechny mé jistoty,
pevné jako kámen, bez rozdílu...
A já tu čelím světu nahá.

Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Musela jsem se větru zeptat,
kdo je toho pravým původcem.
Ten vítr zplašený začal mi šeptat...
To tys ta šedá emimnence!

Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Jestli emoce jsou trestem božím?
Zbabělí bohové mě trestat nebudou.
S tebou ve svých snech souložím.
A co si o tom myslí oni je mi u prdele...

Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Jaktožes zahnal ty zlé bohy?
Uviděli tě a utekli...
A musí pro to mít člověk vlohy?
Nejspíš jenom velké ego...

Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Vírt, ten mě nezajímá.
Bohové neexistují,
jen má mysl to nepřijímá.
Ty ses do ní nastěhoval.

Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Tvoje ruce na mém těle
nyní už jsou jenom stínem,
o kterém sním posmutněle,
sama za dlouhých večerů.

Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Brzy to budou všichni vědět.
Na pár posezení mě chce matka poslat.
Ale stejně tam budu jen mlčet a sedět.
U psychiatra v ordinaci.

Bejby...
Pověz mi, jak se to stalo?
Zda je možné vrátit čas.
Jenom třeba na chvíli,
abys měl prsty v mojí kundě zas.
Radši rovnou celýho čůráka.

Zabila bych se, ale nejdřív s tebou chci mrdat.
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 blackcatdiary blackcatdiary | Web | 28. dubna 2014 v 10:57 | Reagovat

íííí,Pokud tento blog bude dlouho neaktivní, jeho majitelka pravděpodobně spáchala sebevraždu." <----to je drsné, ale ako vidim niejen ja mám v sebe také pocity, báseň je dobrá, možno až moc

2 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 28. dubna 2014 v 16:21 | Reagovat

[1]: Ano, je to těžké jak svině...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama