Jak jsem žila asi 90 minut v nebi...

12. dubna 2014 v 17:12 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)

Tedy přibližně 90 minut...

Věci pro nás důležité pravděpodobně poté, co je prožijeme, rychle zapomínáme. A také nevnímáme, jak dlouho trvaly. Pokud něco prožíváte, čas je to poslední, na čem vám záleží. I když ze začátku mého včerejšího hustodémonskykrutopřísného večera to tak nevypadalo...

Když se včera přehoupla sedmá hodina večerní, byla sem nakupovat s matkou a jediný, co sem od večera očekávala, bylo sezení před not'asem až někdy do tří do rána, tak jako vždycky. Asi by se tak i stalo, kdyby mi nepřišla SMS od toho muže, kterého viním ze svého mentálního kolapsu. Wut? Cože? Jaktože tak najednou? Teda, on už mi psal odpoledne a řikal něco o tom, jak má možná večer čas. Moc se mi líbilo, jak poznamenal, že nic neslibuje. To je dobře, eště aby sliboval. I kdyby sliboval, nevěřim mu ani slovo. Nevěřim nikomu. Ze slov nic nemam. To taky kolikrát slíbil, že se uvidíme a potom: "Byl jsem v práci až do noci" a další kecy. Pche a já si kvůli němu oholila nohy... Slova sou sračky, já chci vidět činy. I přestože nic včera nesliboval, tak očividně ten čas měl protože mi tedy napsal. To je pěkné, okamžitě za ním jedu. Bohužel, ta nejtěžší část byla ještě přede mnou. Přesněji moje nedrahá matka. Rozhodla sem se, že jí nebudu kecat a že prostě řeknu pravdu o tom, za kým jedu. Podívala se na mě tak trochu zle, neodpustila si pár jedovatých poznámek na jeho věk ale nakonec svolila. A brzo doma. Jasně no, jak jinak, neposer se.
Tak jsem tedy vyrazila. Uvědomila sem si, že nemam oholený ani nohy, ani podpaží. Fuck! No, tak se to neposere... Cestou k němu jsem řešila horší problémy. Moje emoce se rozhodly, že mi to znepříjemní nejvíc, jak je to možné. Neee, proč sem dopíči tak nervní? Vždyt' tohle neni žádný první rande. Jasný, bylo to tim, jak jsem ho dlouho neviděla a tim, jaký city k němu chovám. To bude asi ono. Cítila jsem, jak je ve mě všechno jakoby otočené hlavou dolů. Začaly se mi třást ruce, potom kolena a potom sem se začala třást celá. Ještě jsem si v té agonii dokázala ubalit v metru cígo, čímž si zasluhuji cenu za geniální balení cigár i přes třes rukou. Lidi na mně koukali, jak na nějakou fetku. No, to na mě koukaj i normálně, jenže ted' se koukali opravdu hodně. Možná to bylo hlavně tim bezdomoveckym oblečenim... Musela sem vystoupit o stanici dřív a dát si v klidu to cígo, jinak bych asi vybuchla, jako když na pláži odstraňujou chcíplou velrybu. Hele, takhle nějak:
(youtube)
Naštěstí sem takhle nedopadla a pokračovala v cestě. Sice totálně vynervonavá, ale mohla sem se pohybovat a to bylo hlavní. Uf, jsem tu. Fuuuck už ho vidim, on je tu taky... Dobrý, úsměv, všechno je fajn, neomdlévej. Po chvíli nebyl důvod k mdlobám. Ale časy se mění, takže za další chvíli zase byl. Tak sem tam seděla v klidu na gauči a on, že si musí dát sprchu, páč to nestih ráno nebo co. On má ale tak kouzelně zařízený byt, že nemá ani koupelnu a tak má cosi, co nazývá sprchovým koutem přímo vedle čehosi, co asi má představovat kuchyni. Heh, byty v jedné místnosti... Tak se tam přede mnou začal slíkat. Dopiči, dopiči, dopiči! Moje nápadně nenápadné pohledy byly asi fakt hodně trapný (daaaammmnnn jeho tělo)... Nechtěla sem na něj vyloženě zírat, ale neumim bejt nenápadná (haha vzpomeňme si na moje slavné setkání s Davidem Kollerem v jedné pražské kavárně)! No, alespoň do tý sprchy vlez v boxerkách, jinak...nevim...asi bych začala hodně nahlas křičet, protože prostě penis. Heh, tohle mi teda udělal i minule, když sem u něj byla, jenže to jsem byla otočená zády a hrabala se mu v hudbě v počítači. Ano, po celou tu dobu na mě šly mdloby, jenže cigáro mi v tom tak nějak zabránilo.
Dobrý, konec pokušení, bere si na sebe župan. Moment, to vypadalo jako...on si pod ten župan NIC NEVZAL???!!! Aha, začátek dalšího pokušení. Hm, tak k tomu si snad pustíme nějaký AC (muthafaka bolt) DC, ne! Jasně, svíčky nesmí chybět! Sednul si ke mně na gauč a chvilku jsme si ještě povídali. To nám ale moc dlouho nevydrželo a naše jazyky se začaly tak nějak zauzlovávat. Jakoby do sebe nevzájem. Když začali hrát první tóny "Let Me Put My Love Into You", tak si mě otočil pod sebe a lehnul si na mně. Udělal mi radost páč asi přesně věděl, o čem ten song je. Tak jsme tam takhle make outovali a po chvíli jsme rozhodli se přesunout na ty dvě matrace, které nazývá postelí. Cestou tam mě ještě stihl zbavit včeho, co zakrývalo horní část mého těla. Doufam, že si nevšimne toho neoholenýho podpaží... Když mi ale chtěl zajet rukou do kalhotek, bylo mou povinností mu oznámit, že "příroda si to nepřeje." Ano správě, mé trolltělo se rozhodlo mít krámy, takže nám bylo znemožněno si zamrdat ještě před mýma 17týma narozeninama. Dopíče, kurva, nasrat celýmu světu, ano, přesně tak! Mimochodem, zjistila jsem, že si (nevím proč) myslel, že jsem o rok starší a že ted' už mi bude 18. Vážně nevim, jak na to přišel... Ale asi mu očividně moc nevadilo. To že jsem mladší. Páč to by si na mě nelehnul a nezorganizoval by opakovaný orální útok na moje prsa. Mezitim si stihnul ten župan nějak rozvázat, ale já v té chvíli neměla možnost, jak si ověřit, jestli pod tím županem opravdu nic nemá. Má hlava byla zaneprázdněná velice vášnivým líbáním. Tu jsem ke zjištění jeho neoblečenosti pod županem ale vlastně vůbec nepotřebovala. Za prvé, když jsem sjela rukama více dolů, nahmatala jsem:

Mmmm naked male butt...
Za druhé, erected penis. Říkala jsem si: tak co, mam mu ho zkusit alespoň trošku poškádlit rukou? Nah, jsem moc líná a stydlivá... Bohužel, kvůli tomu, že jsem na sobě měla pitomý jeansy a ne sukni, necítila jsem ho tak intenzivně, jako jenom přes kalhotky. Ale stačilo to k tomu, abych opět málem vybouchla, protože jsem z toho nic nemohla mít. Tedy teoreticky i prakticky mohla, ale asi by to vypadalo, jako když mu ho moje vagína doopravdy žere. On si to ale i přes znemožněný sex očividně užíval dost, podle jeho rychlých pánevních pohybů a vzrušeného dýchání. Téměř dokonalost. Tolik jsem chtěla, aby mě vůbec nezajímal svět okolo, ale musela jsem. Čas. Fuck, už bylo tolik hodin, navíc mi i matka psala, at' jedu domu. Jenže začal hrát "Thunderstruck" a já si řekla, nasrat, ještě chvíli. Lehla jsem si zpátky k němu, objal mě jednou rukou, dali jsme si cigáro a povídali si. Konec, vážně už sem musela jet dom. Jediný, co jsme ještě stihli, byla hra "najdi podprsenku." On vyhrál...
Ach, ten sentiment mě jednou asi zabije. Taky city. City mě jednou zabijou. Jak to tak píšu, tak jsem z těch vzpomínek uplně celá vlhká. Smutné, včera jsem byla vlhká a št'astná, dneska jsem vlhká a nešt'astná. Byl to tak hezkej večer a je pryč. Jak mam ted' zatraceně začít zase myslet na něco jinýho?! Ne, nemyslím na nic jinýho. Nemůžu, at' se snažím jakkoliv. Tak dlouho jsem toužila ho zase vidět a podařilo se mi to až po mučivě dlouhé době. Splněný sen. Sice ne uplně, ale lepší než kopanec do prdele. A ty emoce. Občas sou nádherný, občas zkurvený, tak jako sám život. Ted' byly zase asi 90 minut nádherný...
Tma a kýčově romantické svíčky.
Objímala jsem ho, on objímal mě.
Když vylezl ze sprchy, měl ještě morké vlasy.
Líbání na krk.
Zpocená kůže.
Pevnej zadek.
Neukojená touha.
Přirážel naprázdno tak, až mě málem rozdrtil.
Pořád ve vlasech cítím jeho vůni.
Vzrušené dýchání na krk je jeden z nejkrásnějších pocitů na světě.
K tomu všemu úderné AC/DC!
Skoronebe...
Doufám, že ho opět uvidím co nejdřív.
Titul kazišuka už nepatří mojí matce. Patří menstruaci...
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | E-mail | Web | 12. dubna 2014 v 17:34 | Reagovat

Ježišmarjá:-) To jsem zvědavá, co bude hrát, až to konečně vyjde. Musela jsem si pustit Thunderstruck.:D

2 daeris daeris | Web | 12. dubna 2014 v 20:09 | Reagovat

Taky jsem si musela pustit Thunderstruck, jako slečna nade mnou:D Každopádně, ty máš fakt zajímavej život, holka. Jsem tenhle tvůj článek četla na mobilu, když jsem byla u babky a musela jsem se tomu chechtat jak postiženej lachtan. To tvoje popisování je naprosto geniální! A toho chlapa ti závidim. Musim se přiznat. Třicátník, takovejhle provokatér a ještě člověk s výbornym hudebnim vkusem /AC/DC rulez!/. Jo, a aby toho rozplývání se nebylo málo, tak mi podle těch článků připadáš nehorázně sympatická!:D

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 12. dubna 2014 v 23:17 | Reagovat

[1]: To? To jakože sex? No...já osobně bych dávala přednost nějakým Led Zeppelin no :D

[2]: Já a zajímavej život? Heh, zvláští, mě můj život k smrti nudí... A chlapa mi nezávid', neni co závidět. Sic je to provokatér a člověk s výborným hudebním vkusem, na 35 zatraceně hezkej ale taky je bez peněz a překopal mi život vzhůru nohama. Stačilo ho párkrát vidět a tak trochu jsem se do něj zamilovala a na tom opravdu neni co závidět....
Připadám ti sympatická? ??? Já někomu připadam sympatická? Oh staph you ^_^ *melting inside*

4 daeris daeris | Web | 13. dubna 2014 v 18:48 | Reagovat

[3]: No, oproti mě ten život zajímavej máš!:D Tak je vidět že ho máš ráda a on tebe, já nic takovýho ještě nezažila /a asi ještě dlouho nezažiju, aneb jsem optimista jako prase/.
Jop, jop, už to asi tak bude:D Don't melt! *puts you into a fridge*

5 b. b. | Web | 13. dubna 2014 v 20:01 | Reagovat

znám ty pocity, přesně vím jaký to je, zažívám něco podobnýho.  Přiroda je svině a  když nepřeje tak nepřeje, proto v to období chodím jenom v sukni, když by mu náhodou začal fungovat mozek a došlo mu, že není na světě sám kdo to občas potřebuje.

6 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 13. dubna 2014 v 20:54 | Reagovat

[4]: Heh ano, já ho mám až nebezpečně moc ráda. To ale eště neznamená, že on mě taky, spíš si myslim, že si řiká: "Fuck, eště sem jí neomrdal.." Sice bych si fakt přála, aby na mě viděl něco víc, než muj hezkej ksicht a tělo ale mám takovej pocit, že je to další z mých utopických představ. Hele...pro mě jsou tyhle věci taky tak nějak nový a taky sem si řikala, že něco takovýho dlouho nezažiju a jak vidíš, stalo se :D Ale promin, neumím povzbuzovat at' seš optimista, že se taky jednou dočkáš a že je svět sluníčkový a jánevimcozahovna. V tom jsem totiž eště horší než v kouření čůráků a já čůráka zatim nikomu nikdy nekouřila takže... :D Mimochodem když už jsme u toho vyjadřování sympatií, taky mi seš sympatická :-)

[5]: High five and hug!

7 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 14. dubna 2014 v 17:07 | Reagovat

Moc hezky napsané, vážně se to skvěle četlo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama