Zrcadlení

25. května 2014 v 22:21 | Pražský poděs |  Blitky
Všechno se od všeho odráží. Všechno se zrcadlí zpátky. Je to tak a mám na to důkazy. Vnímala sem je postupně a především během posledních dnů. Je to opravdu zvláštní, jak se věci rychle mění, každopádně je to moc dobře. Jinak by tohle byla nuda. To se stalo takhle nějak:


Řekla sem si, že mě ta nuda všude kolem mě už opravdu, ale opravdu nebaví. Že toho mam dost. Konec nudy. Je potřeba zničit tu nudu a všechno, co jí způsobilo. To bylo jednodušší, než sem si myslela. Já bylo ten původce tý nudy. A stačilo převzít kontrolu nad sebou samou. Od tý doby se nenudim. Vůbec. Už zase tak nějak žiju.
Poslední dva tejdny byly úžasný. Minulej víkend...no jo, to bylo zázraků. Doma u mého nejdražšího. Pozdějc u něj v posteli, abych byla upřímná. Už to trochu znám, takový to...nebe se otevřelo a padaly všecky hvězdy, nirvána, sluníčko, mír, láska, Led Zeppelin, růžový poníci co serou duhu, bjelou třpytky a tak dále... Panečku, to byly zážitky. A ty emoce mmmm.... Emoce sou vždycky hodně důležitý. Je to něco, jako když okořeníš už i tak dobrý jídlo. Je pak eště lepší. Miluju jídlo... A pak celej tejden uplně nejvíc klídek, ne. Viděla sem spoustu starých známých, pak sme se v pátek spolu hezky všichni ožrali a poseděli v nejlepší hospodě na světě. To bylo taky moc důležitý, hlavně kvůli tomu chlastu a těm lidem. Oboje sem předtim dost dlouhou dobu neviděla :D No a včerejšek? To byl bez zveličování zázrak! Kam se hrabe nějaká židovská zombie, co prej chodila po vodě, nebo co! Včera mi bylo totiž něco povoleno. Něco, co sem eště do nedávna považovala za zapovězený na hodně dlouhou dobu. Já. Mohla. Zůstat. Spát. U. Kamarádky. ALELŮJA! TOHLE SE NESTALO OD TÝ DOBY, CO SEM MĚLA TEN PRŮSER S TIM, JAK MATKA PŘIŠLA NA TO, ŽE SEM BYLA U SVÉHO NEJDRAŽŠÍHO DOMA! TO SOU UŽ ZASRANÝ DVA A PŮL MĚSÍCE! DVA A PŮL MĚSÍCE BEZ NOČNÍ PRAHY! CO ZA NELIDSKÉ UTRPENÍ SEM MUSELA SNÁŠET! Tyvole! A včera mi to "spaní u kamarádky" bylo milostivě povoleno. Samozřejmě se spoustou omezení a hrozeb. Jako například to, že sem se matce musela hlásit skoro každý dvě hodiny až do noci. Nechápu. Ona kvůli tomu nespala. A taky mě podezřívala z toho, že u žádný kamarádky nebudu, ale že budu u svého nejdražšího. Jako, kdybych měla tu možnost, tak jasněže ani minutu neváham, kamarádce se omluvim a okamžitě za nim běžim s nohama do praku. Protože když k ní nemůžu být upřímná (páč jí to nedělá dobře a pak mě omezuje), tak já radši budu lhát. Ale můj nejdražší se na mě vysral. Stejně...aby se neposrala. Za přehnanou mateřskou péči by se mělo zavírat do Bohnic. Třeba by si tam odpočinula a prospělo by jí to. No nic. Tak sme s kamarádkou trávili příjemnou noc v jakési hospodě v temných zákoutích Dejvic. Byl koncert, byla pohoda a především...BYL VŠECHEN CHLAST ZDARMA! Páč se kamarádim s úžasnýma lidma, co maj úžasný bratry, co sou něco jako spolumajitelé takovýhlech pochybných podniků. Pánové...poprvý. Poprvý se mi stalo, že bych někde byla a všechny moje piva šla na účet podniku. A to bylo epický! Chlast zdarma! Důkaz boží existence! Bůh, co se projevuje skrze pivo. Ano, po pár pivech sem si to opravdu myslela... A završení úžasného večera? Taxík. Taxík (také zacálovanej bratrem kamarádky) až před kamrádčin dům. Žádný zasraný čekání na zasranou nočku, co jezdí jednou za půl hodiny. Feelin' like a boss. Oujé. Aby těch zázraků nebylo málo, ráno žádná kocovina. Žádná. Vůbec. V žádný podobě. Žádný blití, žádný třeštění hlavy. Jednoduše, včerejšek bylo opilcovo nebe...
Jenže mě to nestačí. Nikdy nebudu uplně spokojená. Možná to bylo tim, že sem opravdu očekávala, že se mi můj nejdražší alespoň uráčí odepsat na tu SMS, jestli nemá čas. Ve tři ráno. Huhaha, stejně určitě nespal. Lidi, jako on v sobotu v noci nespí. Spíš někde pártyhárdujou. Nebo jenom chlastaj v hospodě. Nebo mrdaj jiný, pitomých a naivní středoškolačky. Nedivila bych se. Co já vim, co dělal... Každopádně se mi neozval. To už je podruhé, co mu ani nestojim za jednu pitomou SMSku. Achjo. Tak já si dam zase pauzu a tenhle tejden necham míček na jeho straně hřiště. Pokud to teda vydržim... Musim si ale slíbit jednu věc. Že až se s nim zase uvidim, fakt už se ho na pár věcí zeptam. Třeba, proč se nevidíme častejc. Nebo co to mezi náma vlastně je za vztah. Ne, že bych potřebovala analyzovat a nazývat věci nějakýma zasranýma pojmama, ale ráda bych věděla, jestli náš vztah chce nechat na tomhle velmi občasném scházení se, nebo jestli to chce posunout alespoň na častější scházení se. Nebo co to prostě má celý znamenat. Blbý je jenom to, že sem se do něj zamilovala, no. Opravdu. Poznala sem to jednoduše. I když sem spokojená, nikdy nejsem uplně spokojená, pokud se mnou on není v kontaktu. Jak ubohé, ale je to tak. Můžu jenom doufat, že už to mam vyjasněný natolik, že mě kvůli němu nebudou napadat takový hovna, jako předtim, když se dlouhou dobu neozýval. Jup, to ty sebevražedný sračky. Jasněže mi moc chybí ale...to fakt nemá cenu. Pche.
On se ted' celej muj život nějak zrcadlí v mojí víře, co se za tim zrcadlem doopravdy skrývá. Ale sem moc zvědavá, co bude dál. Páč sem si jistá tim, že to bude něco hodně ale hodně dobrýho. Aneb, jak zaseješ, tak sklidíš...
Jou...
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Colliode Colliode | Web | 27. května 2014 v 9:26 | Reagovat

Další epic článek. :-D

Taky jsem nedávno přerušila řetězec nudného života a ve dvou dnech jsem měla nabídku práce a možná si i někoho najdu :D Miluju tyhle okamžiky, kdy život konečně běží tak, jak bych si přála...

Hodně štěstí s tvým milovaným. ^^

2 Ozzro Ozzro | Web | 29. května 2014 v 22:17 | Reagovat

Poníci seroucí duhu v rytmu Led Zeppelin svědčí o lepších časech.

3 daeris daeris | Web | 30. května 2014 v 17:24 | Reagovat

S tim, že za přehnanou mateřskou péči by se mělo zavírat do Bohnic s tebou naprosto kurevsky souhlasim!!! Moje matka je totiž děsně paranoidní a když vidí třeba v telivizi nějakou reportáž vo tom, že v našem kraji řádí nějakej pedofilní prasák, kterej loví mladý kočičky na internetu, tak se mě hned ptá, co na tom internetu dělám /hahaha, a ještě si myslí, že jí to fakt řeknu/ a vždycky to řiká tak divně vážně, že by se z toho jeden posral. S tvym nejdražšim ti držim palce a to neřikám jenom pro to, že je to /asi/ milý, ale proto, že se mi zalíbily tvoje zápisky o penisu a doufám, že si to mezi sebou nějak ujasníte a ty sem hodíš svý další postřehy...už se na ně těšim C:

4 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 30. května 2014 v 22:33 | Reagovat

[1]: Tisíceré díky, budu to potřebovat.

[2]: Doufejme. Mám k tomu dosti dobře naběhnuto...

[3]: Podle toho co říkáš, tak jsou všechny matky stejné. Hah, ta moje taky má připomínky o pedo prasácích na netu kontaktující mladý kundičky. Nejvtipnější na tom je to, že onen můj nejdražší (v roli pedo- prasáka což by odpovídalo jeho věku) později taky zvolil v kontaktování mně (v roli mladý kundičky) onu nenáviděnou sociální sít' :D "Hlavně si dávej bacha na úchyláky na internetu" :-D A já matičku neposlechla a podivej co z toho mam... :D
Děkuji, já taky doufám, že si spolu brzo zasouložíme. A že to bude nějaký jasnější, i když zas ted' dělá mrtvýho brouka, ale to on asi takovej prostě je, no. Já ho mam ráda i tak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama