Červenec 2014

Degenerace

31. července 2014 v 17:42 | Pražský poděs |  Kreativní průjmy
Degenerace čím?

Degenerace mnou samou.
Degeneruju...


Plastici

30. července 2014 v 2:26 | Pražský poděs |  Blitky

Nejenom to

Možná bych měla napsat do nadpisu i něco víc. Ale nenapsala sem to, páč nechci. Takže ze začátku se budu držet právě nadpisu. Prostě The Plastic People of the Universe. Jo!

Pohádka špatná a pohádka dobrá

29. července 2014 v 15:36 | Pražský poděs |  Blitky

Kecy

Dávno, dávno již tomu, se na týhle planete objevili lidi. A ty lidi si jednoho dne z nudy vymysleli dobro a zlo a taky měřítka pro tyhle dva výmysly. Je to vlastně vcelku omluvitelný, lidské společnost chtěla fungovat v nějakym řádu a dobro a zlo ten řád pomohlo vytvořit.

Řetězy lidství

27. července 2014 v 1:09 | Pražský poděs |  Blitky

Otrok svojí přirozenosti

Sme k tomu odsouzený. Hned, jakmile se dostaneme na tenhle svět. Všicki. Každej člověk. Nedá se nic dělat. Je to bezmoc. Člověk nemůže přestat být člověkem, jenom proto, že chce.

Jak jsem byla posedmnácté nanebevzatá

22. července 2014 v 2:06 | Pražský poděs |  Moje nanebevzetí

To snad ani neni možný

Jedno z mých mnoha temných přání se skutečně vyplnilo. Já jsem měla tu možnost vidět naživo (jakože na vlastní oči a opravdu REAL) Roberta Planta. Robert Plant! Robert. Plant. ROBERT! PLANT! Z první lajny. Prní. Lajna. PRVNÍ LAJNA! Och můj Zepelíne!

Prosmaženej fest'ák a jedna informace

16. července 2014 v 17:20 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)

Tož sem zpět

Z jednoho třídenního festivalu, kterých sou ted' u nás v tomto období spousty. Sebraly sme se s kamarádkama a prostě si jen tak za pár kaček odjely do mezizastávky...takový tý menší vesnice u Prahy. Nazývá se Brno. A to sem eště fakt nemohla ani tušit, co mě čeká dál...

Jak jsem byla pošestnácté nanebevzatá

15. července 2014 v 1:44 | Pražský poděs |  Moje nanebevzetí

Společně se spoustou bahna

Jelikož když prostě chčije, tak chčije pořádně. A já to miluju...

Bisexuání peklíčko

7. července 2014 v 17:11 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)

Prej v tom lítam až po uši a eště vejš

Sem teoreticky docela nedavno zjistila...
A to sem si myslela, že sem jinak vcelku "normální"....
Takže ted' všem s vaším dovolením, i bez něj představuju svuj coming out, jelikož už sem to stejně měla dost dlouhou dobu v plánu...

Eště hloubějc do deprese...

6. července 2014 v 0:51 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)

Jujda

Tož je to všecko zase v píči. Hluboko v píči. Nejvíc tragikomický samozřejmě je to, že deprese je to poslední, co bych dneska večer čekala. Naopak. Plány se rovnaly dosáhnutí nirvany. Tim pádem je to eště hlubší, když takový geniální plány padly.

Noční deprese je tu

1. července 2014 v 3:33 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)

Tak pozdě, až už je skoro brzo

Možná je to ale i předehra k tomu, co mě čeká zejtra. Zejtra du k psycholožce. Už zase. K jiný, než k tý, u který už sem byla. Ta mi totiž oznámila, že netrpím žádnou psychiatricky klasifikovatelnou poruchou. A moje matka je pravděpodobně s touhle diagnozou nespokojena, takže mě tahá k jiný. Třeba mi tahle něco najde...