Prosmaženej fest'ák a jedna informace

16. července 2014 v 17:20 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)

Tož sem zpět

Z jednoho třídenního festivalu, kterých sou ted' u nás v tomto období spousty. Sebraly sme se s kamarádkama a prostě si jen tak za pár kaček odjely do mezizastávky...takový tý menší vesnice u Prahy. Nazývá se Brno. A to sem eště fakt nemohla ani tušit, co mě čeká dál...

Pozn. aut.: Sem ožralá a neskutečně moc zhulená, takže se to asi bude špatně číst.

Huhuhaha. Pražáci v Brně! Jojo, to znamená párty. Párty v Brně. Měli sme na to celou noc. Ty těžký krámy jako batohy, stan a karimatky sme si hodili na jednu levnou ubytovnu na kraji Brna, která nám jistým malým zázrakem spadla přímo do klína, aniž bychom se musely jenom trochu snažit. Což bylo fakt fajn a tímto všem zúčastněným děkuju. Bez těžkých batohů sme se kolem sedmé vydali do víru vesnice. Hele náhodou se mi osvědčilo to, o čem sem byla přesvědčena i při svých předchozích návštěvách Brna. Opravdu, ale opravdu, lidi sou tady neskutečně milí. At' sme potřebovaly cokoliv, at' sme se zakecaly s kymkoliv, ty lidi působili fakt přívětivě. Tak sme se poptaly na pár dobrých kaváren a tam sme trávili část večera. I když to nebyly kavárny, jaký sme si představovali, bylo to lepší než kopanec do prdele. No jo...Brno nemá Žižkov... Bavily sme se dobře a vydržely takhle v centru dost dlouho, až sme přišly na to, že žádný dobrý podniky už otevřeno nemaj a jelikož byl všední den tak jediný co zůstalo otevřený byly diskotéky nebo sport bary. V jedný takový diskotéce, která byla relativně klidná sme si dali pořádný brko a sklenku vína. Bylo asi půl třetí ráno. Docvalko nám, že bysme se měly trochu vyspat v suchu, páč nevíme, co s náma bude dál na tom fest'áku. Zvedly se a vydaly se do tý ubytovny. Vzaly sme to přes Špilberk abychom viděly krásy nočního Brna. Jako jo, výhled byl fakt pěknej, ale jako bonus sme viděly nějakej romantickej páreček skládající se ze dvou fakt ošklivě vypadajících lidí, co tam seděli na skále a vypadali, že si to každou chvíli rozdaj. Hehe. Kamarádka se před nima vychcala. Tak sme jim zničili romatickou chvilku. Ale co. Stejně byli oškliví, teda předevšim ten chlápek byl fakt ošklivej. Z centra se nám nedařilo vymotat. Zaprvý to bylo proto, že sme byly fakt pořádně zhulený a za druhý, že nějak nejezdili nočky, takže sme nemohli město Brno podruhé okrást tim, že bysme jely načerno. Jediný co nám zbejvalo bylo se vydat až na ubytovnu pěšky a měli sme navigaci, takže pohoda. Po ceste sme viděly spoustu zajímavých věcí, třeba ježka s hlavou v plechovce a tak. Jenom žádný lidi. Musim říct, že to byla fakt zvláštně depresivní atmosféra okraje Brna v hluboké noci a nikde okolo žádný jiný lidi kromě nás. Ale dorazili sme prakticky bez větších problémů. A dobře se vyspaly... A druhej den sme už jely na to místo, kde se konala celá akce. Jupí. Klasika, asi to znáte. Postavily sme si stan, zhulily se, odpočívali, šly na nějakej koncert... Prostě nádhera....
Takhle to prakticky bylo každej den. Chodily sme spát hluboko v noci. Tak kolem třetí. Spali sme do dopoledne. Díky tomu nám většinou utíkala spousta programu. Ale co, hlavně že sme měli co hulit. Děly se fajn věci, jako třeba to, že sme se potkali s našema známýma z jiný školy a to sme vůbe nevěděli, že tam budou. Den za dnem, program se měnil, furt sme jenom žraly v jedný levný hospodě a brka hořela téměř permanentně. Chodily sme na divadla, koncerty, autorský čtení a filmy. Bylo to fajn. Dokonce sme i navštívili ten obrazec v obilí co byl fakt uplně kousek u města. Uprostřed toho sme si dali brko, co nás fakt dost sundalo, jelikož bylo na tom poli vedro. Bylo to fajn. Celej fest'ák byl fajn. Jenom jedna věc mě trochu mrzí, že se nestala. Moc sme se tam neseznamovaly s novýma lidma. A to sem já i moje kamarádky měly uplně úžasnou představu o tom, jak tam sbalíme nějaký dokonalý muže. No, nestalo se tak. Ani žádný známosti na jednu noc. Prostě nic. Achjo. Ale za to sme byli permanentně vypálený, což bylo uplně nejlepší.
No...a ted' se dostanu k tý věci, co mě poměkud zarazila. Ne, vlastně mě nezarazila, já s tim tak nějak počítala. Ale stejně...
To si takhle felíme s kamarádkama na dece s jednou naší známou. Kecáme o všem možnym, sme poněkud zhulený...nádhera. A mezi tim jak kecáme o všem možnym sem se v souvislosti s nevim čim nějakým způsobem znímila o tom muži, co...vlastně ted' už ani nevim. No, prostě tamten chlápek kterýmu sem věnovala spoustu slov a myšlenek. Na zmíňku o něm ta moje známá reaguje: "Jooo jasně. Toho znam no. Toho zná každej." Jo fajn, to sem věděla, že ho zná každej, ale ona pak pokračovala: "Tys s nim něco měla? Ehehe jujda... No jo, to je hroznej děvkař..." Vyzvídala sem dál. Musela sem. Nešlo to zastavit. Teda respektivě, ta moje známá nešla zastavit. Taky poznamenala, že to, jak dlouho už s nim něco mam je fakt docela dlouhá doba. Nevim, co tim myslela. Asi dlouhá doba na jeho poměry. Pokračovala. Řekla mi spoustu věcí. Třeba i to, že ona sama si prošla jeho postelí i když vlastně neví, jak se tam ocitla. Každopádně s nim nešoustala, jenom se s nim líbala a pak usnula. Prej. Ale že její kamarádka s nim měla něco víc. V únoru. Hehe. Tak jako si začal něco i se mnou. A že zná její matku. A že prej balil její matku. A že měl kdysi něco s nějakou přítelkyní jejího otce. A že spousta dalších věcí, co už si asi nepamatuju... Tak sem tam jenom němá seděla, hladově potahovala z cigára a mojí zhuleneckou myslí proplouvaly plány na zničení veškerého života na této planetě...
Nebyla sem nasraná. Na nikoho. Nebyla sem nasraná na tu mojí známou, že se s nim líbala. Nebyla sem nasraná ani na ostatní ženský, co s nim kdy něco měly. Nebyla sem nasraná dokonce ani na něj. Neudělal nic špatnýho. Nesliboval mi sluníčkový vztah požehnaný všema svatýma do konce života. Nesliboval mi vůbec nic. Toho si na něm vlastně vážim. V tomhle se mnou opravdu hrál fér hru. I když...ty jeho kecy o tom, jak na mě bude mít víc času... Ale co. To byla strategie, abych mu neutekla a pořád od něj něco čekala. Můžu mu vyčítat jenom jednu věc a to, že se ke mi neodepisuje na SMSky a když už si něco domluvíme, tak to zruší, že nemůže. Vím, někomu se to může zdát jako prkotina, jenže já v tom vidim, že se ke mě nechová s respektem. Je to jasný, když sme jedna z mnoha, ale i tak mi to vadí. Možná je moje ego jenom moc velký, ale tak to prostě cítim.
A vlastně mi to nevadí. Nevadí mi, že je to děvkař. Nevadí mi, že sem se válela ve stejný posteli jako spousta jiných. Nevadí mi, že sem se stala jednou z jeho děvek. Vadí mi jenom jedna věc. Že se s nim nevidim častějc. A nevim ani proč je mi to tak lhostejný. Možná je to tim, že i přesto všechno sem do něj opravdu hodně zamilovaná. Sama nevim proč. Zas tak hezkej neni... Klidně budu to divadlo s nim hrát dál.
Jo, hned po tom, co se mi potvrdila má teorie o děvkaři, sem se cítila fakt...nepopsatelně. Nebyl to ani negativní, ani pozitivní pocit. Prakticky to se mnou neudělalo vůbec nic. Já to prostě věděla, že je to děvkař... Jediný, co sem mohla v týhle situaci dělat bylo to, co dělam vždycky. Zasmála sem se tomu. Ta moje známá byla poněkud v rozpacích, ne kvůli sobě (jí je onen muž opravdu ukradenej a popsala ho slovy "divnej") ale spíš kvůli mě (jelikož sem se na ní asi dost zle podívala no). Tak sme tam seděli, rozvíjeli ono téma a upřímě se tomu smály. Stejně z toho ale největší prdel měli moje kamarádky, kterých se to takhle osobně netýkalo. Vlastně to právě jedna z nich za celej ten rozhovor mohla, páč vykřikla: "To je ten se kterym *mé velevážené jméno* spala!"
Když se na to člověk podívá co nejvíc objektivně, tak to opravdu prdel je. Neskutečná. Taky mě fascinuje, jak je vlastně tak obrovský velkoměsto jedna malá vesnice. Každej se s každym zná, každej s každym souloží.

Jak řekla krásná Brigitte: "Svět je malý, jednou se všichni setkáme v posteli"...
Taky mam nový plány do budoucna. Zkusim prostě jen tak oslovovat muže, co mne zaujmou. Mám spoustu času to vyzkoušet. Vždycky s nějakou prkotinou a pak už se zkusim nějak zakecat. Neměl by to být problém, pohledná sem dosti. Vážně to musim zkusit, jelikož sem eště nikdy nic takovýho nezkusila. Třeba narazim přesně na takovýho chlapa, co potřebuju. Nebo bych si mohla zkusit bejt dávačkou. Uvidim, jak mi to pujde. A nebo třeba nic z toho. Kdo ví... Nebo ne. Budu oslovovat i holky.
Ted' už mě nic nesere. (haha, možná je to tim, že sem dost zhulená a přiožralá). Ale co. Nějak to dopadne... Ted' už se předevšim těsim do Ostravy na Roberta! Oujé!

Ámen
Rokenrol vám všem
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 daeris daeris | Web | 17. července 2014 v 0:39 | Reagovat

Překvapilo mě, že na toho chlápka nejseš nasraná a ani ti to nějak nevadí, že to je děvkař, jelikož já bych ty věci, co bych se vo něm dozvěděla, asi brala jako signál k tomu, abych ho poslala kamsi do zadních míst... No, ale kdybych byla do něj jakože fakt hardcorově zamilovaná, tak by to nejspíš pro mě nebylo tak lehký a nejsem si úplně jistá, jestli bych to nakonec dokázala udělat, že...

Závidim ti, že si ty prádniny takhle užíváš a že je máš relativně zaplněný, já furt jenom sedim doma, čtu si a čumim na filmy a vobčas bulim kvůli tý nesnesitelný lehkosti bytí... Život je vo prázdninách tak nudnej, achjo.

A přeju ti hodně štěstí s těma mužema!:D

2 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 17. července 2014 v 22:11 | Reagovat

[1]: Cítim, že mam právo být jenom trochu nasraná. Ne moc...on opravdu neudělal nic špatnýho. No tak je děvkař...a co. Já s tim počítala. Prostě sem do něj zamilovaná i přes tuhle jeho vlastnost. Jo...je to trochu zvláštní a dosti mne to otravuje. Ráda bych se toho zbavila.
Nevim co si slibuju od svýho děvkaření...asi to, že bych na něj mohla zapomenout (haha ha všichni víme, že se to nestane...)
No...já si ty prázdniny nějak musim vyplnit, jinak bych byla utopena v myšlenkách na něj. I když to sem i tak. Ale žiju tak co :D

3 mojetemnejsistranka mojetemnejsistranka | 18. července 2014 v 5:39 | Reagovat

..ono v zásadě na promiskuitě není nic špatného, (z této zásady je nutno zásadně vynechat venerické choroby, žejo..), vzato kol a kolem je pro rod Homo ta oslavovaná a jediná společesnky akceptovatelná monogamie naprosto nepřirozená.. ale sere pes; to jsou všechno bláboly, i to, co lidi radí a kritizují jsou samé bláboly.. zablábolila bych povbudiblábolivě ve smyslu tom, ať děláš cokoliv, dělej to ze svobodné vůle. Pak to bude v pořádku. Kdyby ses vrhala na chlapy jen proto, že tě tenhle jeden zazdil, byla bys (okolím viděna, sebou vnímána) jako trapka, co se místo jemu mstí sobě. Lame. Ale když se budeš na úplně ty samé chlapy a tím samým způsobem vrhat proto, že to tak chceš a cítíš, tak nebudeš coura - jen holka s velkým srdcem ;)

4 sarush ef sarush ef | Web | 19. července 2014 v 15:13 | Reagovat

Ty brdo, tak to ti docela závidím. Muselo to tam bejt skvělý. Taky bych nejraděj vypadla někam na fesťák.

5 Fredy Kruger Fredy Kruger | 19. července 2014 v 23:54 | Reagovat

" Jsem agentem !... nabízím :  ledničky,  pračky,
umělé  penisy ... a  jiné  sračky..
inu ... zkrátka :  jsem  cesťákem !!

... Co to má společné s festákem ?? "

" Když chceš tam "  ( strýc varoval )
" Buď tam jen krátce !
zpil by ses, prosmažil, sral bys  a zvracel !!"

" Já šel jsem tam ! ... po chvíli... ( jako bych zomdlel ?
... nebo jsem  třeba  snad ... krátce jen omdlel
nemoha pohnouti  jazykem ??

Já vzbuzen byl  vlastním výkřikem :

" Proboha !!!  to je  nemožný !!!

jááá.... opékán  jsem tu na rožni !!
chrochtání  slyším  jakési ženy "

" Otáčej !  musí být prosmažený !!"

" To víte !  ani se nevyseru !!
já odstrčil  tři muže a jednu ženu..

Ta svině již držela vidličku !!
... nu  a za malou chviličku
jsem doma  zas u vás  opětovně !!"

" Vidíš hochu ?  ty málem byls´ v howně ! "
" Nepůjdu tam už více !!"

" Poslechni podruhé strýce !"
rodina  křičí  o překot ! "

hoch - cesťák  uznal  vše :  Jsem kokot !"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama