Řetězy lidství

27. července 2014 v 1:09 | Pražský poděs |  Blitky

Otrok svojí přirozenosti

Sme k tomu odsouzený. Hned, jakmile se dostaneme na tenhle svět. Všicki. Každej člověk. Nedá se nic dělat. Je to bezmoc. Člověk nemůže přestat být člověkem, jenom proto, že chce.

(Ano, bude následovat těžce filosofický text. Já sem totiž profesionální Oscar Wilde!)
A kdo by taky nechtěl? Kdo by nechtěl nebýt otrokem svýho těla z masa a kostí, který si nevybral. Bylo mu přiděleno. Musí ho živit, starat se o něj, jinak je konec. Nemůžeš si se svym tělem dělat, co chceš. Nemůžeš skákat z patrový budovy. Nemůžeš se podpálit. Nemůžeš si vzít nůž a uříznout si nohu. Nemůžeš si přebarvit oči na červeno temperou. Teda, můžeš, ale pravděpodobně to nepřežiješ. Není to hloupé? Kdo z nás o to žádal? Kdo znás žádal o život v tom otravném, omezeném lidském těle, podle kterého nás ostatní v jiných tělech soudí. Zda- li nejsme moc tlustý, moc hubený, moc černý, moc bílý, moc malý, moc velký... A pokud sme, je to špatně. Je to špatně, páč se nevejdeme do nějakých určitých tabulek, co sme si vytvořili. Stupidní, ale pravděpodobně to nějakej účel má. Nastavená fyzická krása rozhodně neni bez účelu. Účel je pravděpodobně jednoduchý. Prostě jen soutěžit o to, kdo je lepší, akčoliv nikdo nikdy nevyhraje. Nemluvim o nějakých zasraných soutěžích krásy, mluvim o aplikaci tohohle do běžnýho života. On totiž celej život je jenom soutěž. Bud' přežiješ a ideálně dlouho, nebo nepřežiješ. Konec. A účel samotnýho života? Ten důvod hledanej po ticísiletí, kvůli kterému se vraždilo, vymýšlelo náboženství a další nesmysly? Přitom je tak jednoduchej. Účel života je prostě jenom být naživu. Tot' vše.
Lidem to ale nestačí. Lidí nebudou nikdy spokojený. Oni chtěj víc. Chtěj vědět, jak to celý funguje, tahle naše planeta na kterou sme vylezli skrze vagínu naší matky a níkdo se nás neptal, jestli chceme, nebo ne. Jasně, víme už spoustu věcí, věda se dostala na neuvěřitelně vysokou úroveň, nebo si to alespoň myslíme. To je všechno, co můžeme dělat. Myslet si to. Dál, než za svých pět smyslů se nedostaneme. Smůla. A proč bysme vlastně taky měli, žeano. Kdo míň přemýšlí, má míň problémů.
Ale tohle neumí každej. Člověk má tak nějak ve zvyku nad každou píčovinou přemejšlet a všecko si komplikovat. A pak v určité problematice třeba vidí věci, který tam ani nejsou, jenom proto, protože moc přemejšlel.
Nejhorší je na tom ale to, že se tomu všemu člověk brání. Člověk se brání sám sobě, svojí přirozenosti, svojí nátuře. Proč vlastně? Proč to ty lidi dělaj? Proč sobě samýmu nenechávaj volnej průběh? Neřikam, že je to jednoduchý, ale jde to. Jenom je potřeba se zbavit nějakých implantovaných vzorců v mozku, co nám řikaj, jak přemejšlet. Máme totiž strach, kterej plyne ze žití na tomhle světě a ze všech těch zkušeností. Má strach ze svýho okolí. Z toho "co si o tom pomyslí lidi". Srát na lidi. Pokud ve všem hledaj jenom to negativní, je opravdu potřeba si říct tuhle větu. A kdyby se lidi nebáli, sou v možnostěch, co jim dává tenhle svět, naprosto neomezený.
Stejně se mi zdá, že zatim jediná možnost jak uniknout před sebou samym sou omamný látky. A to vlastně vůbec neni špatný řešení.
Punk.
Víte co, následujme nanebevzatého mistra Davida Bowieho:
"I always had a repulsive need to be something more than human. I felt very puny as a human. I thought, fuck that, i want to be a superhuman"


(youtube)
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Lukáš | Web | 27. července 2014 v 8:22 | Reagovat

se mi líbila myšlenka "kdo míň přemýšlí, má míň problémů" -  nemůžu s tím tak úplně souhlasit :)

2 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 27. července 2014 v 13:13 | Reagovat

Zase jako vždy geniální článek! Budu o tom přemejšlet celej den a nebudu schopná zabejvat se něčim jinym :D

3 mojetemnejsistranka mojetemnejsistranka | 27. července 2014 v 17:59 | Reagovat

Článek je fakt dobrý, ale spousta toho, co je v něm řečeno, mi svou pravdivostí už roky hýbe žlučí.. už jen ta "povinnost" splňovat milion debilních požadavků na tělesné parametry, z nichž ani jeden není důležitý, jen pro vyhovění názoru společnosti, v níž ale i na prototypu Dokonalosti každý jedinec najde něco hnusného. Tu dokonalost například. Lidi mi v tomhle směru vadí víc než Eurobanány. Eurobanány nezávidí.
Heh, co se týče té divné samoúčelnosti života, nedávno to bylo moje issue of the day.. na vlastní škaredou kůžu jsem si zkusila, jaké je "jenom existovat" - oprostit se od zbytečností a přestat si jimi ten život komplikovat. ..nó.. jako ne, že by to nešlo; jde to a vlastně je to dost jednoduché. ..ale nestojí to ani za starou bačkoru. Prostě to není ono, žít bez žití. Horší než nudit se na Matějský. Za necelé dva dny, kdy jsem žila prosta všeho nadbytečného, jsem seznala, že takový život - nemaje smyslu jiného než sebe sama - je naprosto k hovnu, takže endešlus, vítám zpátky svoje pocity a myšlenky a všechny další zbytečnosti a s nimi i komplikace, no a co - jestli už se prostě musí žít, tak ať to je nadupaný vším!

4 Eliza Eliza | Web | 27. července 2014 v 22:46 | Reagovat

Já nevím, já v životě hledám nějaký smysl. Narodili jsme se, abychom v životě něčeho dosáhli, nějakého cíle. Je pravda, že hlavním úkolem je žít, ale ještě něco víc...
Rozhodně si myslím, že je to dobrý myšlenka! :)

Tvůj článek dávám do výběru Témat týdne :)

5 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 28. července 2014 v 17:11 | Reagovat

[1]: Jo, to chápu. Ale pro někoho to nejspíš platí, no.

[2]: Ale neee :D Nekomplikuj si tim život :D

[3]: Povinost splňovat tělesný parametry rozhodně neni povinost, ale když je někdo nesplňuje, tak musí prostě počítat s tim, že to bude ovlivňovat pohled ostatních na něj. Tak to funguje. Stačí blbosti, chlupatý nohy u holky, mastný vlasy, ošklivej obličej,  víš co myslim.... Prostě žijeme v takový společnosti...
Jojo chápu. To je prostě o tom, co komu vyhovuje...

[4]: Já teda myslim, že sme se narodili, páč naši rodiče souložili, no :D Jako jasně, at' si prostě každej dělá, co uzná za vhodný. Rozhodně je dobrý si jako minimální cíl dát přežít do druhýho dne. On vlastně svym způsobem každej člověk něčeho dosáhne tak nějak samovolně, i když se to může zdát jako obyčejná každodennost :D
Ehe, cože? Fajn, okey, dík :D

6 Lapis Lapis | Web | 28. července 2014 v 21:30 | Reagovat

Videla si film Shawshank redemption? Jeden z mojich oblubenych na dane tema: "Mozes mysliet na zivot alebo na smrt". Drogy nie su jedinou odpovedou, i ked su asi tou jednoduchsou cestou ako uniknut zivotu. Vies vzdy ma udivuje ze tolko chytrich ludi sa tak nema rado a pritom maju maju svetu co ponuknut.

7 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 28. července 2014 v 21:52 | Reagovat

[6]: Viděla sem to jako mladší a je to jeden z filmů, co mě dost poznamenal.
Ale drogy sou fajn. Nemam ráda slovo drogy, radši řikam látky omamující mysl. Pod drogou si představim většinou něco hodně tvrdýho jako herák, kterej neužívam a ani se k tomu nikdy nechci dostat :D Proč tě udivuje, že se chytrý lidi nemaj rádi? Mě to neudivuje, oni totiž moc přemejšlí :D

8 lapis lapis | Web | 29. července 2014 v 1:37 | Reagovat

[7]: Ze ja mam skor pocit ze namiesto premyslania hladaju usilovne vyhovorky preco nekonat ako "som zajatcom svojich piatich zmyslov".

Vedela si že Einsteinova teoria relativity bola vytvorená bez toho aby ju niekto mohol overiť? Bez toho aby ju mohol niekto hmatateľne dokázať? Trvalo dekády kým sa našiel nejaký nepriamy dôkaz. Ten človek to dokázal bez svojich piatich zmyslov, iba pomocou svojej predstavivosti. A nie je to len vo vede, Mozartova hudba je tak geniálna že aj po storočiach sa stále hrá a to ju vraj písal bez opráv priamo z hlavy na papier. Určite je to aj inde kde človek stál na hraniciach známeho, kde sa rozhodol dokončiť to čo začal a posunul ho ďalej.

Ja si vždy hovorím že je to obrovské plytvanie potenciálom keď chytrí ľudia unikajú pred sebou a nevyužívajú svoj talent.

9 daeris daeris | Web | 29. července 2014 v 15:23 | Reagovat

Strašně mě sere, když někoho, kdo myslí byť jen trochu jinak než majorita, tak je častokrát těma vostatníma hned zatracenej, šikanovanej a voznačovanej za podivína. Takovýhle "nenormální" lidi totiž za sebou většinou zanechaj nejdůležitější odkazy. Teda aspoň tehdy, když nějakej stihnou zanechat a nepodřežou si dřív  žíly, že.

10 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 29. července 2014 v 15:53 | Reagovat

[8]: Aha, Já myslim, že to někdo třeba prostě jenom neřeší. Vždyt' lidi sou různý, žeano.
Jo, Einsteina moc neznam. I když, měla sem jedno období (hahaha to sem si naivně myslela, že bych mohla skutečně studovat kvantovou fyziku na univerzitě...jako doopravdy), kdy sem se o jeho práci docela zajímala. Einstein byl dost dobrej borec. Mozart nevim. Vim, že to asi bude znít divně a že jenom chci jít proti proudu, ale Mozartovu hudbu nemůžu snést. Opravdu. Neni to tim, že by byl ohranej, on je pro mě neposlouchatelnej. Takovej naivní, primitivní, bez nápadu. Z klasických skladatelů co znam je podle mě rozhodně nejslabší. Haha, tak sem si zahejtovala výnamnýho skladatele :D
Rozhodně máš pravdu, ale jak chceš selektovat chytrý lidi? Padací pasti s knížkama? Padací pasti s kvalitní hudbou? :D Stejně uplně každej člověk plýtvá svym potencionálem...

[9]: Asi to tak je, ale to nemá cenu řešit...

11 lapis lapis | Web | 30. července 2014 v 0:06 | Reagovat

[10]:Často počúvam od ľudí, že život nechcú riešiť. Že radšej to nechávajú na niečo ako osud. Je to pohodlné a zaslepené. Taký ten pocit že času je dosť, čo môžem urobiť dnes nechám na zajtra a mam deň voľna, osud to zariadi. Ja toto napríklad robiť neviem. Máme to tak v rodine. naša práca nás naplňuje, je náš element. A pritom si nepripadám že by som bol chytrejší než väčšina mojich spolužiakov. Poznáš také to: "úspech je 10% talentu a 90% driny". Keď oni vegetili, tak ja som na sebe makal a dnes mám prácu ktorá ma baví. Oni ostali doma a ich talent zakrnel pretože ho nerozvinuli, teraz vedia tak akurát závidieť a žvaniť že doba je zlá a pritom sú mnohý z nich právnici a lekári, učitelia. Získali čo chceli ale nemajú z toho absolútne pôžitok. Narazila si niekedy na učiteľa ktorý nikdy by nemal byť učiteľom? Tak niečo také. Keď prídem niekedy medzi nich tak skoro mlčím (a to som extrovertný). Čo im mám ako že povedať, že som úspešný, šťastný, cestujem po svete, kým oni ostali doma a pretože stále sú mysľou tými malými deťmi, ktoré nastúpili na strednú školu, nikam sa za tie roky neposunuli. Nalepili na seba naopak zajeté predsudky a dogmy aby zakryli že sú prázdni.

Na opačnej fronte vidím ľudí ktorý naopak majú radi čo robia a vidieť že "žiaria" a dokonca ovplyvňujú aj ľudí v okolí. Takýto ľudia ma fascinujú. Málo kedy sú geniálni v zmysle IQ. Často len drú na sebe a robia to čo majú radi. Napríklad ako tento https://www.youtube.com/watch?v=UF8uR6Z6KLc

Pritom každý ten potenciál má, ale len niekto ho využije. Vedieť čo chceš a robiť to čo máš rád.

Vieš čo chceš ?

12 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 30. července 2014 v 2:45 | Reagovat

[11]: Vážně osud? Osud je píčovina. Náhodnému uskupení částic je vskutku u prdele, pokud ho někdo nazve osudem, nebo ne, víš co :D Tak to je fajn, že děláš, co tě baví. Něco mi řiká, že tak by to asi mělo bejt. Byli tady teda i takový, jako třeba jeden Áda, ale to je jiná story :D
Lidi sou obecně super věci, ne? Eheh, Steve Jobs. Heh, pamatuju si, jak umřel a jak to všichni řešili a jak nosili svíčky k prodejnám Apple a jak z něj dělali pomalu další inkarnaci Ježíše na kterou židi tak dlouho čekaj, nebo co. To bylo dost trapný. Já o něm vlastně moc věcí nevim, jenom že měl něco s tim hipsterskym jabkem. Asi se na ten dokument kouknu.
No jasněže vim co chci. Chci být u jednoho určitýho muže doma, konkrétně v posteli a konkrétně nahá. A k tomu bych chtěla flašku nějakýho dobrýho vína a nějakej dobrej model. A taky chci na koncert AC/DC. A chci tam do první lajny. A chytit trsátko od Anguse i Malcolma (Bůh/Zeus/Alláh/Osiris/Tao/Thor/Satan mu dopřej zdraví). Vim, že chtít sex s Angusem je už asi moc, ale fakt to chci. Taky sex s Jimmym Pagem. A se spoustou dalších hudebníků. Pak by se mi všichni mohli podepsat lihovkou na vnější stranu levýho stehna a já bych si ty podpisy nechala při nejbližim termínu, kdy by mě vzal tatér, vytetovat. Zatraceně jo!

13 lapis lapis | Web | 30. července 2014 v 21:40 | Reagovat

[12]: Skôr som myslel či vieš čo chceš ohľadom veci v ktorých si dobrá. Mať sny a predstavy o sebe.

Rozvíjať svoj talent veľmi dobíja vnútorné baterky, ktoré podľa toho čo tu píšeš, idú u teba na dlh.

Avšak ak si zistila že talent máš v sexe tak potom čo si napisala predtym je v poho :D

14 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 30. července 2014 v 23:37 | Reagovat

[13]: Jo. Asi jo. Asi bych fakt byla nejspokojenější jako groupie :D Nemůžu si pomoct... No, zatim budu asi dál jenom smutně hrát na kytaru a hodně hulit :D A občas chlastat. Ale to už mě tak nebaví...

15 lapis lapis | Web | 1. srpna 2014 v 21:36 | Reagovat

[14]:Pozri si chytrá holka, žiadna groupie. na tvojom blogu ma to tu baví, píšeš zábavne.
To že so svojich vzťahov odchádzaš s mínusom to je skôr dôsledok tvojho veku. Nič v zlom, nemoralizujem. Len sucho dodávam že aj mne trvalo nejaký čas kým my to došlo. Možno človek musí najprv zažiť tmu aby vedel rozpoznať svetlo. Aby sa nebál obetovať tým čím je, pre to čím bude.

"Já vážně jenom potřebuju pravidelnej sex s jedním určitým mužem. Vím. Jak omezené..."

Všimni si že v tom čo chceš, to čo si tu napísala, hráš druhé husle ? Budem šťastná keď budem s hentým. Budem na nebo vzatá keď ma ojede celý led zepelin.... Ja úplne chápem že to bola taká tipicka odfajč odpoveď keď sa nechceš vyjadriť, možno to ani sama nevieš. Mne to tu písať nemusíš. Len sa nad tým zamysli. Pokiaľ doprostred svojho vesmíru nepostavíš seba tak budeš krúžiť okolo niekoho iného a vybuduješ si závislosť. Akákoľvek závislosť je špatná. Uznávam že pár ktorý už je zo sebou 40 rokov sa jeden bez druhého nezaobíde ale to v tej dobe sú už vlastne jeden celok. Ty ho v tomto merítku poznáš len chvíľku.

Dievča, ty máš na viac ako usoplene sedieť u mobilu a čakať kym ti napiše.... Ešte to tak vysvetliť tvojmu hadiemu čipu v mozgu ;)

16 Colliode Colliode | 4. srpna 2014 v 10:51 | Reagovat

Já vždycky záviděla lidem, co tohle prostě neřešili a jen si proplouvali životem bez potřeby jakéhokoli smyslu. Dodnes mi imponují... Ale kdo ví, třeba akorát nemají takovou potřebu sdílet své hledání s ostatními lidmi jako já, takže vlastně chcou smysl života všichni, jen se to o nich neví...? Ehm... :D Vůbec nad tím příliš nepřemýšlím :-D

17 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 14:15 | Reagovat

[15]: Eh, těší mě, že tě to tu baví :D Ale co všichni vidí hned groupie jako něco negativního? Ty nejlepší a nejslavnější groupies (Miss Pamela, Bebe atd.) byly bohyně! Miluju je! Jenže ted' už nejsou 70. léta a neni to ono :D
Já nic nechci zhazovat na věk, je to spíš tim, že sem taková lama jaká sem. Prostě se jenom musim změnit, no....
Vim, že hraju druhý housle a sere mě to tak, že bych nejradši na celou Prahu hodila bombu. Jenže já prostě sem člověk závislostí. Dělam si závislosti na všechno a na všechny...
Ale docela mě udivuje, že tě baví mě takhle...já nevim jak to nazvat...uklidňovat :D Máš můj obdiv, já tohle neumim :D

[16]: Já taky. A neskutečně moc...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama