Klid neni
6. srpna 2014 v 15:01 | Pražský poděs | Kreativní průjmyKomentáře
[1]: No, tak to je milé :) Jo...Lucie rulez! Rozhodně
Chci zas v tobě spát je úžasný, ale pokaždý, když to slyšim tak...tak nějak umřu ![]()
[2]: Já to ted' poslouchám už poněkolikátý . A dělám sousedům takovou malou diskotéku, protože si to i dost nahlas zpívám
. Tak snad to nějak přežijou.
[3]: Já to ted' poslouchat fakt nemůžu ![]()
Pořád ještě něvíš, jaký je rozdíl mezi tím být šťastný a být spokojený? Já tedy jo. Šťastný nelze být nafurt a být spokojený je docela fuška.
[5]: Možná, asi jak pro koho. Já ted' nejsem ani jedno, takže to nemůžu ani trochu objektivně posoudit...
Depka má aspoň jednu nepřekonatelnou výhodu (i z mých zkušeností) - skvěle se hodí jako dost dobrá inspirace pro psaní.
Jo a taky jsem se naučil jednu věc, zbytečně se neválet v depkách kvůli jednomu člověku ... pokud ti je totiž způsobil, tak je to hajzl a nestojí ani za vteřinu neštěstí.
[7]: Depka možná jo, ale radši bych byla bez depresí, než být inspirovaná.
Já nejsem v prdeli z někoho jinýho, já sem v prdeli sama ze sebe. To je na tom to blbý...
[8]:
Tak to teda jo...od sebe si totiž těžko pomůžeš ;).

Vím, že tohle nebude souviset s tímhle článkem, ale dneska ráno jsem objevila tvůj blog a neskutečně mě oslovil tvůj styl psaní
. A musím říct, že ta písnička od Lucie Chci zas v tobě spát je vážně úžasná
.