Jak jsme se pozastavili v mezipatře...

14. prosince 2014 v 2:31 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)
Z nějakýho absolutně záhadnýho důvodu sem měla tenhlecten pátek uplně dobrou náladu. Možná to bylo tim, že byl prostě pátek. Mám ráda pátky, ale tenhle jsem měla ráda obzvlášť. Ten den eště ani neproběhnul celej a já už ho měla ráda. Docela sranda, ty velký očekávání, ne?

Velký očekávávání mělo kořeny už v předešlym, čtvrtečním večeru. A to se přitom nedělo skoro nic, jen se mi ozval můj šouštkamarád, jestli mám zítra náladu na nějaké povyražení. Mezitim to napsal asi ještě dvakrát a pokaždé s nějakou chybou, což omlouval tim, že má v sobě pár panáků. Byla jsem na něj trochu ironicky zlá a řekla mu docela ošklivou věc, na což on reagoval taky takym docela ironickým komentářem. Výborně, to byl test, jestli je opravdu hodně ožralej. Ne, neni, je při smyslech a dobře ví, co říká. Výborně. Po docela dlouhé době mezi námi zase proběhla hezká, celovečerní konverzace, ukončená tím, že sem si s tim mobilem vlezla až do postele, zakončená slovy: "dobrou", což mě potěšilo. Ano, tohle znělo jako od nějaký třináctiletý pipky, vim.
Nu což, druhej den sme se sešli na jednom místě, kde se takhle po škole v pátek scházíme povětšinu času, máme- li poté takové plány, jaké máme. Poslední dobou si uvědomuju, jak moc riskantní to vlastně je a jak moc velká možnost, že nás takhle spolu někdo uvidí, existuje. A to by hned bylo drbů... Teda, možná už nějaký drby sou, kdo ví. Zamířili sme si to teda svižným krokem k němu domu a po schodech nahoru po zkušenosti z minulého týdne začal říkat něco o tom, že opravdou doufá, že doma nikdo neni, jinak že se moc omlouvá. Došli sme do mezipodlaží od jeho bytu a on se zaposlouchal, že sou sice zavřený dveře, ale že mu připadá, že ty zvuky vycházej od nich. Asi jo, asi tam někdo opravdu je. Kurvafix! Smutně sme se na sebe asi půl minuty dívali. Přemýšlala sem, jestli ho mám začít líbat. Vážně sem chtěla, už sem ho nepolíbila pěkně dlouho. Z mýho přemejšlení mě vytrhnul on sám, udělal to za mě. Obejmul mě a začal líbat. Nejdřív jen tak lehce, ale potom přitvrdil. Drbala sem ho ve vlasech, přejížděla prstama přes jeho nádherný lícní kosti a krk. Konečně...po tak dlouhý době. Vyhrnul mi kabát a sáhnul mezi nohy. Přes leginy mi zasouval prsty do píči. Vytekla sem. Hodně. Rozepnul si bundu a já cítila, jak se něco v jeho kalhotech změnilo. Postavil se mu. Začal si je rozepínat, dala jsem mu tam ruku, vytáhla ho a začala honit. Jo, jeho čůrák mi pořádně chyběl! Tlačil mi ramena rukama dolu, tak sem si klekla, vzala ho do huby a kouřila mu ho. Během celého tohoto dění, tj. od té doby, co sme se začali líbat, sem si uvědomovala bizardnost celý tý situace. Dělali sme to, co sme dělali...v mezipatře na schodech. V mý hlavě samozřejmě byly takový ty myšlenky, jako: "co když teď někdo pujde", nebo "co když teď někdo otevře dveře od nějakýho bytu" a tak dále. Pravděpodobně byl i on v docela dost velkym stresu, po chvíli mi svýho čůráka z tý huby ukradnul a začal si strašně rychle honit sám. Po chvíli mu dokonce i trochu změknul, ale to už sem si vzala na starost zase já a jakmile byl zpátky v mojí puse, cítila sem, jak zase pořádně tvrdne. Nevim proč, ale vždycky, když mu kouřim, tak mam po většinu času nutkání mít zavřený oči. Ani teď to nebylo jiný, jenom párkrát sem měla tu odvahu je otevřít a upnout zrak na něj. Vždycky, když se naše oči v okamžiku, kdy já mam jeho péro v hubě, potkaji, má takovej zvláštní výraz. Takovej, no prostě..."oh yisss i´m getting a blowjob", víte co. Kdyby neměl tak velký péro, tak bych zvládla se i usmívat, ale to nešlo. Strašně moc se mi chtělo usmívat, protože mi prostě ta situace připadala k smíchu. Škrábala sem ho prstama po zádech, cítila, jak se mu zatínaj všechny svaly, spadnul mi prstýnek, asi půl vteřiny si honil sám a potom se udělal. Udělal se a strčil mi ho do huby, abych tu mrdku spolkla. Jenže ne včas, takže trocha tý mrdky se eště stihla usídlit různě po mym obličeji. Měl zavřený oči a tvářil se moc šťastně. Zvedla sem se a začala ho líbat. Všechny svaly v jeho obličeji byly naprosto uvolněný. Nejvíc asi rty. Gestem mě upozornil, že mam nějaké znečištění pod okem. Lol, tak sem si tu mrdku utřela do rukávu. Sebrala sem si prstýnek ze země, vyndala zamotanou gumičku z vlasů, kterou se mu podařilo mu stáhnout, jak mě držel za hlavu, zandal si ho zpátky do kalhot a vydali sme se zase dolu. Tam sme se rozloučili s takovym divnosatanskym úsměvem na rtech a řekli, v kolik se uvidíme večer v hospodě... Odcházela sem od něj trochu s WTF pocitem, ale ten pocit vůbec nebyl nijak špatnej, spíš zajímavej. Dala sem si cigáro a bylo mi fajn. No, až doma sem si všimla, že sem si z obličeje neutřela uplně všechnu tu mrdku, že mi jí trochu zůstalo na nose a na bradě.
No a co, taky zážitek.
Po kuřbě v mezipatře jet pře půlku Prahy s mrdkou na ksichtě...
Jak už sem řekla, večer sem si to zamířila do hospody. Bylo nás tam dost málo, asi jenom pět. Všichni jiný lidi byly někde jinde, nebo doma unavený. No a co, já je nepotřebovala, já tam měla svýho milovanýho kamaráda s jeho kytarou. Dokonce se k nám totální náhodou dostaly dvě brka, co vůbec nebyly nikoho, koho bysme znali. Prostě jedno brko a skoro až na konci večera druhý brko. Všichni lidi časem odešli, takže poslední hoďku sem tam se svym šoustkamarádem zůstala sama. Seděla sem před nim a on hrál na kytaru, tak, jako vždycky. Bylo to super, prakticky jenom já a on. Zase sme odcházeli spolu, tak, jako vždycky. Přísahala sem sama sobě, že až se budeme loučit, vlepim mu minimálně pusu na tvář. Když se balil, začal na něj muvit nějakej anglán, co mu povídal, že hraje moc dobře a stuff. Taky mu pak začal povídat něco, že hraje tak dobře "because you´re playin´ for her." Na to mu on začal nějak odpovídat, že "i was playin´ for everybody tho..." Anglán na to suše, že "well, i don´t think that so..." Nevím, jakej byl výraz ve tváři mýho šoustkamaráda během tohohle rozhovoru. Koukala sem do země, dělala, že neposloucham a vykuřovala... Odešli sme, šel se mnou až k metru. Začala sem se k němu přibližovat, že uskutečnim svuj záměr s políbenim za jinym důvodem než tim, že je pátek, že sme u něj doma a že to děláme jenom proto, že následně budem mít sex. Obejmula sem ho a už sem se chystala, že ho trochu chytim za hlavu, přitáhnu blíž k sobě a udělam to, co chci udělat. Ale...pustila sem ho a každej sme se vydali opačnym směrem. Půl vteřiny po tom, co sem to neudělala sem toho litovala. Byla sem zhulená, lehce nalitá a litovala sem toho. Už mi chyběl. Už po minutě mi chyběl. Zajímavý, jak může bejt těžký uskutečnit jeden, jedinej polibek...
V sobotu sme se zase sešli. Ne jako uplně sami, ale eště s pár dalšíma lidma. Ten večer nebyl uplně, jako většina našich večerů. Usadili sme se totiž v jinym podniku než v tom, kde se nacházíme pátky a soboty permanentně. A ani sme se tam pozdějc nepřesunuli. Na co, místo už by stejně nebylo a muj šoustkamarád s sebou ani neměl kytaru... Takže sme byli jinde, měli se fajn, kecali, hodně se smáli, tancovali a tak. Já a on sme opět odcházeli spolu. A zas sem se dostatečně nepřemohla k tomu, abych ho políbila. Nevim, sem píča... A přitom sem tak moc chtěla! Vždycky, když ho pozoruju, jak se chová, jak se pohybuje, jak se tváří, jak mluví, jak jedná, tak si uvědomuju, že ho mam opravdu moc ráda a že je to jedna z bytostí, co je mi hodně blízko. Tolik se bojim, že se vztah mezi náma nějakym způsobem posere. Ale stejně to asi někdy risknu a povim mu, co k němu chovam za něžný city. Musim se přemoct a bejt absolutně upřímná. Musim a chci...


Život prostě stojí za hovno, když je člověk zamilovanej a konec. Tak to je! Stejně se poslední dobou mam vážně skvěle...

Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Juliette Juliette | 14. prosince 2014 v 8:43 | Reagovat

OMG... kurevsky dobre píšeš. Som zvedavá čo bude keď mu to povieš. Myslím , že ťa miluje aj on. Túto vetu som sem napísala asi už 6542246-x. Ale je to pravda.

2 godzila godzila | 14. prosince 2014 v 20:40 | Reagovat

Ano, ano - hezké počteníčko :-)

3 Katie Katie | Web | 14. prosince 2014 v 21:56 | Reagovat

Chňo chňo, chodbových akciček mám za sebou už tolik... A vůbec si nemyslim, že by na tom bylo něco špatnýho, člověk je holt nadrženej a zároveň je tam trochu i ten adrenalin... whooo :D

4 stuprum stuprum | Web | 15. prosince 2014 v 12:48 | Reagovat

Hell, málem to mohlo být jak z pohádky, políbení kamrdaráda na dobrou noc. :)

Přesto nežné líčení.

5 jiga jiga | 25. prosince 2014 v 16:54 | Reagovat

Kdyby neměl tak velký péro, tak bych zvládla se i usmívat, ale to nešlo. :-D Tahle věta mě dostala. Jak je dlouhý a jaký obvod? Změř mu ho a poděl se, jsem zvědavý. Myslím rozměry jeho péra samozdřejmě.

6 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 25. prosince 2014 v 17:30 | Reagovat

[1]: Lol, tak to sem zvědavá taky :D

[3]: Ne, neni to špatný...jenom nepohodlný :D

[4]: Naprosto...

[5]: Já nevim...tak 15-16 cm v erekci? A obvod tak akorát :DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama