Dopis hospodě

5. ledna 2015 v 21:48 | Pražský poděs |  Dopisy všemu možnému
Naložená.
Naložená dnem i nocí.
Naložená v neštěstí.
Naložená ve štěstí.
Naložená na dveřích.
Naložená v lihu.
Naložená v THC.
S cígem v hubě.

Moje milovaná hospodo,
lidé si jednoduše málo uvědomují, že by měli hodně často vyznávat lásku. Lidé nejenže málo vyznávají lásku sobě navzájem, ale málo vyznávají lásku také svým oblíbeným podnikům. A to je podle mě dost velká škoda. Ono to totiž pak neskutečně mrzí, když ten podnik zavřou (ano, všichni si pamatujeme na tu bolestivou zkušenost ze září). Takže teď je řada na tobě. Oblíbila jsem si tě. Hodně hodně moc. Dva a něco roku zpátky, od tý doby, co sme tohle místo s mojí ctěnou kamarádkou objevily. Objevily na doporučení sestry té kamarádky. Zdá se mi to už docela dávno, nevim proč. Naše dojmy poté, co naše nohy překročily práh, byly takový...rozporuplný. Teda spíš nás napadlo: "Kurva jo! Přesně tohle je to, co chceme!" Popis tohohle prostoru je zcela zbytečněj. Kdo ví, vo co de, tak ví... Je to prostě to místo, do kterýho by nikdo neřek, že vevnitř vypadá tak, jak vypadá. A hlavně umístění. Umístění je speciální. Kdyby se nějakýmu pražákovi ukázal interiér, tak má jasno, že něco takovýhleho musí bejt jenom na Žižkově. A vono hovno, hahaha. Na každýho se hned po vstupu vyvalí dým, přes kterej neni možný vidět ani na krok. Ale co...vevnitř to stojí za to. Od té doby jsem tam víceméně často. Hodně často. Já si totiž myslím, že je prostě skvělý mít jedno takový místo na setkávání a to mi ty, milá hospodo, perfektně umožňuješ.
Mohla bych ted' taky být chvilku melancholická, až mě to samotnou děsí, že už takhle mám na co vzpomínat. A že toho není málo. Ne, těch speciálních situací, co se odehrály v tobě opravdu neni málo. Především ty, co se staly už teda dejme tomu více, než rok zpátky šly ruku v ruce s tim, že historka vždycky začínala: "To sme takhle jednou zase jeli vodku...". Ano, vodka, to byl náš život. Vždycky a pravidelně průzračná vodka. Můžu odpřísahat, že sem se tam nikdy nenapila jinýho tvrdýho chlastu, než vodky. Věřte mi, ráda bych se teď rozpovídala o tom, jaký to bylo, když sem se na tom úžasném místě ožrala poprvý, ale já si to logicky nemůžu pamatovat, žeano. Na jednu věc si ale vzpomenu. Na tu chuť tý vodky. Někdy se pít dala, ale někdy čpěla fakt hodně odporně. Jo, to sem to eště uměla vypít, teď už bych to rozhodně nedala. Bylo mi jedno, jak to chutná, měla sem před sebou tu krásnou vidinu toho, jak budu zase parádně na sračky. A jaká bude prdel! A jakej bude řev! A jak mi následně bude neskutečně blbě a pobleju celou autobusovou zastávku u nás. Ach ano, to bejvaly večery, to bejvaly časy... Časy se mění, co se dá dělat. Stalo se tam tolik věcí. Tam, na dvěřích. Tam, na gauči. Tam, na schůdkách. Tam, na špalku. Tam, za klavírem.Co všechno pamatuje tvuj klavír? Hit the Road Jack. Imagine. Perfect day. Sluneční hrob. Let It Be. Rock N' Roll. Hudba je super. Hudba naživo je super. Hudba, na který se díky klavíru, který se v tobě nachází, má drahá, můžu podílet, je super. A já přísaham, že si jednou zapojim kytaru do toho komba tam... Zatím sem to eště nikdy neudělala, páč sem posraná hrát před tolika lidma nahlas. A to sem tam tu kytaru občas ve čtvrtek tahala... Především ale poslední měsíc a půl sem kytaru začal tahat chlapec, jehož penis se občas ocitá v různých otvorech na mém těle. Hraje. Hraje krásně a hraje dlouho. A pak je pobyt v tobě vskutku skvělej...
Musíš to vědět. Všechno, co se tam děje, musíš vědět. Je to duch místa, ty myšlenky, co se honí v hlavě jsou v tobě zaznamenaný, nejen na stěnách. Tvoje stěny? Svědci všech možných ožraleckých historek ve všech možných jazycích... Tolik tváří se tu vždycky nahromadí, občas je to až nepříjemný. Obzvlášť tehdy, když už se tvojí úzkou chotbou kolem fotbálků ani nedá pořádně projít. Rizikové bývá především rozhraní mezi 22:30- 01:00 v pátky a soboty. Co se dá dělat, stejně nám to všem stojí za to tam být. Stojí, protože jsem tu poznala opravdu skvělý lidi. Jak nové, kteří mi předtím byly cizinci, tak staré. Staré známé. A to je teprve zázrak. Sblížila sem se v tvých útrobách s tolika lidma, se kterýma byly moje vztahy dřív chladný. A oni se sblížili se mnou. Jo, možná to je hlavně tim, že sme všichni o pár let povyrostli, už nám dávno neni jedenáct, už po holkách kluci neflušou voslintaný papírový kuličky a máme společný zájmy, takže si vždycky najdeme společnou řeč. I když... Kecala bych, kdybych tvrdila, že sme už uplně kompletně dospělý lidi a že vedeme jen vážné diskuze o světových, ekonomických problémech. Pořád sme jenom děcka. Kids with guns. A s pivem. S pivem, který nám kupujou ty, kterým už bylo osmnáct hehehe. Musim říct, že mi to vůbec nevadí, že si majitel dává pozor, komu nalejvá a že to fakt hlídá. Podle mě je to dobře, alepoň se do tebe nestahujou taková ta věková kategorie třináct- čtrnáct. To by byla škoda, kdyby se z tebe stal podnik tohohle typu. Ne, to se nestane. Doufám. A mám důvod doufat, za tři měsíce se snad taková razantní změna nestane.
Och ano, už to taky vím. Zdroje z blízkosti vedení mi to prozradily. Budeš se stěhovat jinam, má milovaná. Prý do prostornějšího a prý to nebude daleko od stávajících prostor, ale stejně je to bolestivá informace, přes kterou se nedokážu přenést. Mám strach, co s tebou bude potom. Mám strach, jestli se něco změní. Mám strach, že to budou až moc velké prostory a že zmizí tvoje uvolněné a nenucené já. Mám strach, že prostory nebudou řešený tak geniálně, jako sou teďka. Mám strach, že se to prostě celý zkazí. Božemuj, já mam opravdu strach. Samozřejmě, že já, moji přátelé a další tobě věrní po přesunu budeme dělat, co bude v našich silách, aby sme tě obnovili do původní podoby. Bohužel, onen duch prostor tedy pravděpodobně zmizí a bude nutné vybudovat novýho pomocí nových akcí, nových vzpomínek a nových vylitých piv. Stávající duch prostoru je jednoduše nenahraditelnej. Je mi líto, že jediný, co můžu teď udělat je všechny zmíněný věci vypisovat sem, do tohohle dopisu. V hloubi duše doufam, že třeba majitel změní názor, nebo že to je jenom kec a že se nic takovýho, jako tvuj přesun nebude nikdy konat.
Stejně bych ze všeho nejradši zakonzervovala ty okamžiky, kdy sedim v lotosovym květu na malym podiu, opíram se o kostku, muj drahej šoustkamarád sedí vedle mě, hraje na kytaru a všude kolem moji milovaný přátelé. Podáváme si brko, pijeme pivo, zpíváme, bavíme se, kouříme stopadesát cigaret za minutu. Cizí lidi civí na mýho šoustkamaráda, jak dobře hraje, já mám nahozenej svuj klasickej bitch face a jenom mi v mozku běží myšlenka: "No a hádejte do kterých líbezných úst se před pár hodinama vystříkal...huhuhahahaha!" A občas moje oči zabloudí na místa, kde sem naposledy seděla s jednim takovym děvkařem chlápkem... To ty oči zase rychle odvrátim směrem ke svýmu šoustkamarádovi, spontánně se na sebe usmějeme, rozhlídnu se po všech svých drahých spřízněných duších, nemyslim na školu a podobný sračky a uvědomim si, že mam naprosto dokonalej život.
A to všechno jenom díky tobě, drahá hospodo. Miluju tě nade všechny hospody v Praze.

P.S: Dnes jsi se nám po dvou týdnech opět otevřela dokořán. Tolik jsi nám už chyběla! Sice je pondělí, ale chovali jsme se jako v pátky, či soboty. Já, můj šoustkamarád, jeho kytara, zima, mikina mého šoustkamaráda přehozená přes moje ramena, moji přátelé, cigarety, pivo a štěstí.
Tvůj věrný štamgast


Bez urážky pro velmistra Zappu...verze mého drahého šoustkamaráda je lepší.
A ode dneška se budu nadosmrti kát...
Pardon, pardon, omlouvám se, ó velmistře Zappo!
Je omluva to, že jsem zamilovaná? Je?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jiga jiga | 5. ledna 2015 v 22:40 | Reagovat

Tak tak připoj jeho-svoji kytaru k náhrávadlu, hoď to na youtube s nějakým obrázkem třeba medvídka a poděl se s námi. Plosím :-)

2 Fredy Kruger Fredy Kruger | 7. ledna 2015 v 0:11 | Reagovat

Jebb Chczall  píše dopis v hospodě :

" Hospodo, já už sem nechodě !
... já zjistil, že číšník  Howiezakk  Míra
zadnici v hajzlu si neutírá
a prstama, které  si poplival
hrabe se každému do piva !!

.... a hostinský ?  chrchlá,.... se nečeše,
výčepní ?... v zadnici hrabe se !
... kdyby chlap gtak strašně nesmrděl !"

... V tom  hocha  kdos popadl za prdel !!
Hostinský !!  tlusťoch ten... jakou má páru !!

" Hajzle !! ... tě vymáchám v pisoáru !!"
... muž serval mu vlasy !  ... hoch je lysý !!

" S tím dopisem  zadnici vytři si !"
vykřikl muž, jež skalpoval chlapce !

...  hoch běží žalovat  otci  a  matce !

3 jiga jiga | 7. ledna 2015 v 17:46 | Reagovat

[2]: 8-O  :-D

4 au. au. | 7. ledna 2015 v 20:47 | Reagovat

podesi, nestve uz te ten fredy krugr s tema picovinama? nebo to fakt pod kazdym clankem ctes? 8-O

5 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 7. ledna 2015 v 21:01 | Reagovat

[1]: Ne, do toho se mi nechce, to je bez efektu. Je třeba tam být přítomen a cítit tu hospodskou vůni, která je zrovna v tomhle místě naprosto odlišná od jiných hospod. Promiň....

[4]: Mě je to celkem volný, hele. Ať si každej dělá, co chce.

6 ŠOUSTKAMARÁD ŠOUSTKAMARÁD | 9. ledna 2015 v 11:52 | Reagovat

Poděsi- tak nám řekni, kde ta hospoda je a netahej nás za fusekli

....jo a Fredy Krugr by si mohl založit vlastní blog a psát tam ty svý básničky a nevnucovat se sem..... :-P

7 jiga jiga | 9. ledna 2015 v 19:22 | Reagovat

[6]: Já si básničky Fredyho čtu, ;-) .

Hele zkus na internetu vyhledat stěhování restaurace bar Praha. Vyšlo mě:

http://www.rockshard.cz/
Restaurace ROCKSHARD se stěhuje. Naše nová provozovna na Náměstí Jiřího z Poděbrad otevře cca v březnu/dubnu 2015.
Provozovna Na Strži již není v provozu.
Děkujeme za pochopení
Sledujte naše stránky, najdete zde již brzy jaké novinky pro Vás v nové provozovně připravujeme!
Máte se na co těšit! :-)

Akorát se do map nemohu podívat jak jsou tyto místa daleko od sebe. Mají tam pódium. Ale až se provalí kam Pražský Poděs chodí, tak tam  asi nepřijde. :-( Stejně i kdybych věděl kam chodí, tak tam stejně nepůjdu. Baví mě číst její příběhy, její vyjadřování a čeština. Jenom by mě zajímalo jak vypadá. No kdy se rozešla se svým starým mladým a byla by volná, přišel bych. Jsem starší 8-).Ale nemám rád tunely a kila chirurgické oceli v uchu, jo a nezdravé kouření.

8 jiga jiga | 9. ledna 2015 v 19:31 | Reagovat

[6]: Jo to bude ono, na mapě je to kousek od sebe.

9 K. K. | E-mail | Web | 9. ledna 2015 v 23:24 | Reagovat

[7]: Nechci do toho nějak kecat, ale měla jsem za to, že ta hospoda je někde v centru, Žižkov, je to přímo v tom článku, což Pankrác fakt neni. Dle popisu bych to viděla spíš na Černou vdovu, nebo něco takovýho. Ale přestaňte Poděse tak stalkovat :D :D

10 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 1:27 | Reagovat

[7]: Ne promiň, internet je při zadání jména podniku, co mám na mysli, velice střídmý na informace. Dokonce nemaj ani žádný webový, oficiální stránky.
Lol Jiřák, tak ten už od června neni moje hood :D Restaurace :DDD Promiň ale...ses posral :D
Vážně si myslíš, že bych kvůli někomu, ať už by to byl kdokoliv, přestala chodit tam, kde to miluju? Vážně?
Vypadám dobře, musím říct. Nemám se s kým rozcházet, nikoho nevedu. Já mám ráda svůj tunel a chirurgickou ocel moc ne. Radši pravý zlato, ale toho moc nemam. A kouření je náhodou zdravé, zdravější, než každodenní život.

[8]: Ne, neni to ono. Promiň.

[9]: Správně uvažuješ! Ale...Žižkov taky neni v centru :D No dovol, Černá vdova? Vážně? Tam sem byla asi jenom jednou v životě, je to tam hnusný. Když už tak v matičce Žižkovu jsou teda mnohem lepší podniky, než takovejhle pseudodivnopajzl bez atmosféry :D
Nene, na to místo nikdo nepřijde. Je naprosto nedohledatelný, dokud o něm nevíte :D Jak já to tam miluju...

11 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 9:37 | Reagovat

Já chodíval na Žižkově k Vystřelenýmu oku.
Kvůli těm opěrkám na hlavu na pánskejch hajzlíkách.

12 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 12:50 | Reagovat

[11]: Och ano, ale Vystřelené oko už tak dva roky neni to, co bejvalo... Nu, škoda.

13 b. b. | 10. ledna 2015 v 13:53 | Reagovat

a co trebas vzorkovna, to je dobra zasivarna.

14 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 14:18 | Reagovat

[13]: You bitch
... :-D  :-D  :-D

15 Colliode Colliode | 10. ledna 2015 v 14:57 | Reagovat

Aj aj, už jde do tuhého, Poděsko, ty budeš mít stalkery :-D Nebo fanklub, ale ten by nebyl úplně k zahození.
Můžeš si založit charitativní akci na chlast a cigára pro osobní potřebu :D

16 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 15:12 | Reagovat

[15]: LOL jasně, už to vidim, jak ve vzorku bude nějaké uvítací delegace :-D A charitativní činnost vůbec neni špatnej nápad. "Kupte mi cigára a budu vás mít ráda"- to zní jako super heslo :D

17 jiga jiga | 10. ledna 2015 v 18:29 | Reagovat

[10]: Já odpovídal ŠOUSTKAMARÁDovi. No spíš nějakému obšoustovi co by si rád bez námahy užil.

Já myslel, že bys tam přestala chodit kvůli nějakému stalkerovi obšoustovi.

S věkem se mě změnili priority, krásu už beru jako příjemný bonus.

Z tvých příběhů by chtělo udělat manga. ;-)

18 jiga jiga | 10. ledna 2015 v 18:31 | Reagovat

[10]: Já odpovídal ŠOUSTKAMARÁDovi. No spíš nějakému obšoustovi co by si rád bez námahy užil.

Já myslel, že bys tam přestala chodit kvůli nějakému stalkerovi obšoustovi.

S věkem se mě změnili priority, krásu už beru jako příjemný bonus.

Jiřák není na Žižkově? Jak to mám vědět, nésu v Práglu.

Z tvých příběhů by chtělo udělat manga. ;-)

19 jiga jiga | 10. ledna 2015 v 19:04 | Reagovat

[15]: Jo fanklub, třeba na facebooku.

20 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 23:56 | Reagovat

[18]: Ne, nepřestanu, neboj.
Krása je fajn věc.
Jiřák je na pomezí Žižkova a Vinohrad. Hehehe, nejsi z Prahy, nechtěla bych :D
Manga? Wow, to je náhodou zajímavej nápad, i když manga vůbec nechápu, nečtu a ani se mi nelíbí.

21 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 11. ledna 2015 v 10:37 | Reagovat

[12]:
Vždycky když procházím Žižkovem mé srdce krvácí: kolik to krčem doba pokurvila a kolik to krčem doba zahubila.

22 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 11. ledna 2015 v 12:07 | Reagovat

[21]: Chápu tvé pocity. Některé podniky v matičce Žižkovu by se opravdu měli zrušit. Jen tam překáží a jsou naprosto zbytečné a nudné, třeba takový ty herny a tak. Ale matička Žižkov má pořád své kouzlo...

23 jiga jiga | 11. ledna 2015 v 13:51 | Reagovat

[22]: Založila by jsi fandovské stránky na facebooku? Plošííím, móóóóc prosím.

24 ŠOUSTKAMARÁD ŠOUSTKAMARÁD | 13. ledna 2015 v 12:04 | Reagovat

Ále jděte do háje zeleného!!!!- co to je za výrazy- "stalkování" ???? =to si strčte za kobouk!!!takovéto řeči-- mně je Poděs úplně u ...., jen jsem byl prostě a jednoduše zvědavý na tu knajpu, co tady tak opěvuje!!!

25 ... ... | 13. ledna 2015 v 14:11 | Reagovat

Bože ja to tam poznám... hej určo je to ono. Dokonca tam nejaký týpek tiež hral na gitaru a jeho popis sedí úplne na šoustkamaráda. To znamená že som videla aj teba. OMG Pokiaľ máš dlhé červenohnedé vlasy tak to je fakt ono

26 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 13. ledna 2015 v 16:00 | Reagovat

[23]: Ne.

[24]: Eště že tak...

[25]: Jo, to je ta barva v tý tmě vážně vidět? :D Tak to gratuluju, spatřila´s osmej div světa :-D

27 jiga jiga | 16. ledna 2015 v 23:07 | Reagovat

[26]:
Tak to asi nebudeš chtít, aby je založil někdo jiný že? Máš obavy, aby se to nedověděli tvoji kamarádi? :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama