Šoky

7. dubna 2015 v 22:13 | Pražský poděs |  Blitky
Šok č. 1
Dohnalo mě to.
Ani sem před tim moc neutíkala, spíš jenom čekala, až to přijde.
Já se totiž nerada hejbu, natož abych běžela, třeba jenom pomyslně. Tak mě to dohnalo. Neni to negace, je to zvláštní.
Zvláštní, páč sem to zaprvý předpovídala a za druhý nevěřila tomu, že se tak opravdu stane.
Stalo.

Vyhrnul mi skoro celý tričko a přejížděl prstama přes bradavky. Nenosim totiž podprsenku. Okolo nás byly lidi.
Bylo to na koncertě.
Věřim jeho upřímným pohledům. Hlavně těm ve dvěřích tý nočky, když sme se loučili.
Taky věřim tomu, když mi jeho hlava spadne na dekolt. Ačkoliv skoro žádný prsa nemam.
Chybí mi to, už mi chybí až moc. Celej. Bytostně.
Leželi sme, objímal mě a aby byl učebnicovej příklad romantický noci kompletní,
tak to probíhalo při naší kompletní nahotě.
Muj původní plán byl, že budeme poslouchat nějaký Zeppelíny, nebo Patti.
Ten plán se neuskutečnil a místo toho sme si navzájem poslouchali srdce. Ten zvuk vytvářel pohyb a pohyb vytvářel zvuk.
My opravdu žijeme! Žijeme a máme se rádi.
Máme se doopravdy rádi.
Snad.
Jak sem ho tak tu noc pozorovala, uvědomila sem si, že je fakt nádhernej.
Oplácanej, ošklivej, s malym čůrákem, ale je nádhernej.
Toho sem se bála.
Doba, kdy mi přijde dokonalej i s nedokonalostma, je nebezpečná. Značí totiž upřímnej cit.
...
Dělam si prdel, zas tak ošklivej neni. Trochu to asi přehánim.
Ale nevim, jak moc objektivní v týhle situaci umim bejt.
Přesto všechno je fascinující, jak moc málo stačilo
a člověk jako já, co má estetickou krásu na prvnim místě se na to vysere.
Ze zamilovanosti.
Já to tušila. Věděla sem, že to přijde.
Že přijde den, kdy ho budu mít za tu nejkrásnější bytost na celym světě. Ach ty hormony...
Krk už mam téměř permanentně fialovej.
A to zdaleka neni všechno.

Šok č. 2
Sebrala sem všechnu odvahu a šla se podívat na svojí oblíbenou hospodu, která byla přesunuta.
Přesunuta jenom z jedný ulice do druhý, ale...!
Ale z nejlepší zašívárny v Praze se stal klub, co se snaží tvářit hrozně rebelsky a intelektuálně, aby napodobil to, jakej byl dřív.
Nezdařilo se, je to hrůza. nechybí tam normální hajzly, barový stoly, moc osvětlení a hrozně hipstrů.
Nikdy už se to nepodaří to vrátit do dob minulých.
Do dob, kdy mi tam bejvalo nejkrásnějc na světě.
Achjo, můžu jenom říct-
R.I.P muj milovanej Vzorku...

Mučivý šoky, bylo jich přes těch pár dnů až moc.
Milostný text, ano.
Bylo jasný, že co nejdřív přijde.
Momentálně mi chybí. Muj drahej i moje hospoda.
S tim rozdílem, že převděpodobnost, že eště někdy uvidim drahýho, je mnohonásobně vyšší, než ta, že eště někdy uvidim svojí hospodu.
V takový podobě, ve který si jí pamatuju.
Stejně se mi těch pár dnů volna líbilo. Hlavněže mam to pivo!


Tak je to!
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 8. dubna 2015 v 3:38 | Reagovat

Kdy budeš mít fialovou mušličku? :D

2 aeiou aeiou | 8. dubna 2015 v 21:05 | Reagovat

Kdo si Poděsi?

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 8. dubna 2015 v 21:45 | Reagovat

[1]: Permanentně.

[2]: Já jsem já.

4 Fredy Kruger Fredy Kruger | 9. dubna 2015 v 0:06 | Reagovat

" Upevním induktor na pyje....
kdeť svorka... k sakru ? ... tady je !

Druhou svorku dám do pysků ....
... risknu to... nebo nerisknu ??
Zatoč klikou až  zapísknu !
.... Nejdřív  však zavři všech oken !!"

" Nyní tě vyléčím  šokem !"
... žena popadla za kliku
Strašlivá serie výkřiků !
... vše  splasklé, se vzepjalo křečovitě !!
... další řev zaznívá po celém  bytě,
chlupy jsou všude... i na kredenci !!

" Vyléčili jsme impotenci !!"
... vykřikl někdo z okna

" To zrovna ! ... vole.. to zrovna !"
... kdos venku se ušklíbl pohrdavě

... však opět se ozvaly  výkřiky právě,
( silné, - jak z tlamy by vyšly krávě !)

" Cože tam dělají... ti kanci ??
... již po schodech  běžejí zvědavci !

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 12. dubna 2015 v 9:29 | Reagovat

Agónii krčem cítím bolestně, přebolestně.

6 W. W. | Web | 12. dubna 2015 v 19:31 | Reagovat

Posílej mi dávky po nějaký dealerovský linii. .:D

7 Lapis Lapis | Web | 13. dubna 2015 v 18:06 | Reagovat

No a ja si doteraz myslel ze si predseda klubu vztahovych kaskaderov. No sklamala si ma :-D. Obcas aj peklo zamrzne ;-)

8 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | 13. dubna 2015 v 22:19 | Reagovat

[5]: *soucit*

[6]: Sama mam málo, kámo :D

[7]: Jsem předseda. Teď v pátek jsem se o tom zase přesvědčila. Málem jsem svému drahému zahnula, vlastmě...zatím je to na cestě k tomu, abych mu zahnula, ale jsem si jistá, že až by se to dostalo někam dál, že bych to přece jenom nenaplnila. Ne, nebudu mu zahejbat, ten týpek mi za to nestojí!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama