Eště žiju...

5. května 2015 v 22:15 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)
Hm, je to tak. Pořád tu na tom světě eště smrdim. Ačkoliv sem si řikala, že to tak nebude, tak je. Kurva...

Kdybych měla jednim slovem to všechno shrnout, tak řeknu, že je to šedivý. Mam šedivej život. Nijakej, ani bílej, ani černej, ani šťastnej, ani smutnej, prostě šedej (feckin´ artists si to určitě dovedou ve svý feckin´ artistic představivosti dost dobře abstraktně představit). Přece jenom mam nějakej dobrej pocit, že sem naživu. Z nějakýho důvodu. Ačkoliv by třeba pár lidí bylo radši, kdyby bylo po mě. Neni po mě. Je to tak. Sem naživu a bez nějaký energie.
Muj milostnej vztah s chlapcem asi opravdu končí, nebo už možná skončil. Kdo ví. Je vlastně vtipný, že sem víc v kontaktu s jeho kamarádama, než s nim. Nu což, i přesto všechno, jak divný to celý bylo, tak to stálo za to a bylo to hezký. Jenom sem z toho celá špatná. Toť vše...
Měla bych bejt hepy jak dva grepy. Ale nejsem. A to je divný. Desátýho totiž jedu na koncert AC/DC. Splní se mi něco, po čem sem toužila neskutečně dlouho a vůbec to neřešim. Ne, že by mi to bylo uplně volný, ale očekávala sem víc nadšení. Je to jednoduchý, koncert AC/DC pořád nedokáže vyváži to, že je muj život sračka.

Celej tejden sem tu měla otce. Bylo to peklo, hlavně páč mě fakt nezajímal otec...moje myšlenky patřili pořád jenom chlapci. To, že sem otce viděla po víc jak pěti letech mi bylo fakt u prdele. Tahal mě po posh drahých podnicích, furt se mě na něco ptal, já nevěděla, co mu odpovědět, protože je to naprosto diametrálně odlišnej člověk, než já. A já to musela tiše tolerovat, jelikož si s nim nechci narušovat vztah, páč už sem dospělá holka a kdyby mu něco přeskočilo v hlavě, tak na mě může klidně přestat posílat prachy a byla bych v prdeli. Uf, to byla hrůza. Díkybohju, že je už zase pryč... Nejhorší bylo, když mě tahal po těch restauracích a ty jeho vyčítavý pohledy, když sem z jídla vždycky ochutnala jenom tak třikrát a pak sem to odložila.

Kamarádka mi dala dárek k osmnàctinám. Dala mi ho až teď, jelikož musela počkat, až ho zabijou. To jehně. Jedná se totiž o jehněčí oči ve sklence s lihem. Ano, muj dárek. Ale tak...proč ne. Kus mrtvoly v lahvence na poličce. Vlastnoručně mi je z tý hlavy vypitvala, šikulka moje. Prej si na to dala čtyři panáky.. Ještě jsem jí řekla, že kdyby mi sehnala kraví oko, tak jí budu uctívat. Pojmenovala sem je Jirka a Blanka. Kdo viděl svatbu Jiřího Káry, tak se může smát. Ale lebku si prej nechá, až jí vožerou mravenci... Nejvíc zábavný bylo, když sem s tim jela přes Prahu. Nesla sem to v ruce, v tašce by tu sklenici opustili (a to by nikdo nechtěl), páč je to taková ta sklenice z chemický laboratoře a ten skleněnej špuntik je jenom nasazenej. Tak, jak se na mě koukali lidi, se už na mě asi nikdo nikdy koukat nebude. Pokud teda zase někdy neponesu cosi, co bejvalo živý naložený v lihu...

Včera se ke mě donesla informace, že bejvalej šoustkamarád dal kopačky tý svojí hnusný, malý, zmalovaný zrůdičce. Lol. Sranda. A je to pravda. Na fejsbůčku to ta kravka měla hned ten večer. Lol, směšné. Mluvil o tom se mnou kamarád, co s bejvalym šoustkamarádem právě mluvil hned potom, co za ní šel a poslal jí do prdele. Prej to udělal protože si uvědomil, že je to malá, nevyspělá píča, co to nemá v hlavě srovnaný. Wow, gratulki, to je něco, co všichni věděli už předtim... Tyvole, to mu to trvalo. Taky si prej všimnul, že se s nim přestali bavit *** (lidi z mýho okolí na škole). No neasi, když je to zmrd, tak ať se nediví. Už jenom vidim, jak za mnou a posléze všema mýma kamarádama teď bude dolejzat. Tak...hlavněže si zašukal. Ale jo, přiznávam se, mam z týhle informace neskutečně velkou radost. A to je asi to hlavní, co mi stálo za to, zase napsat nějakej zasranej článek.
(Zajímavá poznámka pod čarou- směšná skutečnost. Muj vztah a vztah mýho bejvalýho šoustkamaráda oba začali a rozpadli se v uplně stejný době...weird...)


Tohle slyšim skoro každej den. Tam u stolu s cígem v hubě... Neomrzí. Jedu si svoje. Aneb už zas je mi relativně fajn. Ať žije bipolární porucha, nebo co to mam za sračku... Pláču.
Ámen
Rokenrol vám všem
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 5. května 2015 v 22:40 | Reagovat

Šedivý život?
Zkus pervol!

2 babirusa babirusa | Web | 6. května 2015 v 0:56 | Reagovat

chtěla jsem napsat vítej v klubu. Pak jsem si uvědomila, že jdeš na AC/DC a já hniju v Madridu čekajíc na spasení houbičkama. Sereš me, kotě :D
ne, super článek jako vždy, ale víš co, trochu si nezaplakat nad cizím štěstím, to by nebylo ono :D

3 Fredy Kruger Fredy Kruger | 6. května 2015 v 18:25 | Reagovat

" Mrtwola !  koukni... wole !...týjo !"

" Neserte kurwa !  já  eště  žiju !"
... křičí na zemi placka
( co zbylo z Frantischka  Maccka,
po tom, když přejet byl tankem )

" Koukněte !  zahýbal ptákem !"
... kdo skřičí : " Kurwa... i bohajeho !!"

" Vemte koště a zameťte ho !"

" Hajzlové mizezní, zawšivení !"
... řve placka a brání se zametení !

4 May May | Web | 6. května 2015 v 20:59 | Reagovat

Nosorožec. (protože tohle se nedá normálně okomentovat. nedá.)

5 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 6. května 2015 v 22:02 | Reagovat

[1]: Radši savo, ne?

[2]: Hm, tak houby taky fajn, ne? Se těšim na letošní sezónu :-D

[4]: Proč ne? :-(

6 May May | Web | 7. května 2015 v 6:52 | Reagovat

[5]: Tak mrtvý jehně.. otec poslanej do prdele (ovšem v tomhle bodě jsme na tom stejně.).. šoustkamarád.. ejsídísí.. fakt jsem nevěděl co na to říct. Kdybych tě s tou sklenicí potkal.. ani nevím co bych udělal. :D

7 Andrea Andrea | Web | 7. května 2015 v 10:50 | Reagovat

Jsi inspirací těm, kteří si myslí, že je jeich život na hovno. Amen.

8 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | 7. května 2015 v 11:43 | Reagovat

[6]: Ejsídísí je prostě dokonalý. Škoda, žes mě s tou sklenicí nepotkal. Třeba by tvoje reakce byla pozorováníhodná.

[7]: Jo. Nechápu, jak si někdo může myslet, že je jejich život na píču. Teda...kromě malých negříků v Africe, co umíraj na AIDS hihihi...

9 May May | Web | 7. května 2015 v 20:24 | Reagovat

[7]: Ámen, sestro!
[8]: Lols. Kdybych teď neměl plnou tlamu těstovin, možná bych se i zasmál. Bohužel, AC/DC jsem míval dost rád, takže nemůžu dělat jako že jsou uplně děsně na prd..
Away, Satan! Já jsem byl na HIV testech a jsem negativní! In your face.

10 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 8. května 2015 v 0:34 | Reagovat

[9]: To je dobře, AC/DC je fajn.
Já eště pořád po tom roce a půl neměla koule na to si na ty testy dojít. Tohle je jedna z věcí, co bych fakt měla udělat. Stay nezodpovědná...

11 May May | Web | 9. května 2015 v 21:36 | Reagovat

[10]: Dyť je to jedno. Co oči nevidí.. to srdce nebolí. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama