Imprese

17. června 2015 v 0:06 | Pražský poděs |  Blitky
Kdybych nešla na tramvaj, ale na metro. Nic z toho by se nestalo.

Kdybysme pořád byli spolu, tak bych Jidáše nepotkala sama. Jidáše s koulí na noze. A já měla za to, že už tu kouli odříznul. Prý odříznul, přesto se kutálela vedle něj. Kdybych Jidáše nepotkala sama, tak by nás viděl spolu. Jak mě jde doprovodit k tramvaji. V obětí. Láskyplnym.
Asi by mě Jidáš pozdravil trochu víc překvapeně. Určitě by se spolu zakecali, alespoň na chvíli.
Kdybych s nim trávila večer uprostřed *černoty* tak, jako vždycky, všechno by se stalo jinak. Seděl tam, já ho viděla.
Seděl tam, jako vždycky. Neděle k desáté.
Od sebe jen pár desíítek metrů. Celej večer. Neděle večer. V dvojitym osamění.
Kdybych se na Myš vysrala a jela domu, tak ho nezahlídnu za oknem a nenarazim na Jidáše s koulí. Kdybysme si s Myší pár minut předtim nevracely do myslí Jidáše. Kdybysme obsadili druhou rybu. Kdybych šla na to zaprcaný metro. Kdybych se neohlížela, jestli tam sedí. Kdyby tam neseděl každou neděli večer. Kdybych nepotkala tamty dva spolu. Kdybych pořád nebyla zamilovaná. Kdyby mě to nemrzelo. Kdybych si těch piv dala víc.
Bylo by mi všechno jedno.
Kdyby mě teď přejel tamten týpek na kole.
Bylo by mi to jedno eště víc.

Prej už je pryč. Prej už mě nezajímá. Prej sem na něj zapomněla. Kecy.
Řikal, že ho to mrzí. Taky, že si připadá jako idiot a že ví o svojí chybě. Možná mu i chybim a rád by to všechno napravil. Byl usazen, že už je na tohle pozdě. Jenom škoda, že nemá koule mi tohle všechno říct přímo a ne to vykládat našim kamarádům. To by se mu možná i dostalo jiný odpovědi, než že je pozdě.

Jenom sme spolu mrdali, nic víc v tom nebylo. Nic ke mě nikdy necítil. Kecy. Jeho oči byly vždycky upřímnější, než slova.
Chybí mi. Naše rozhovory o ničem a o všem, dělání si prdele z postižených/umírajících/AIDS/eboly, společný večery v různých podnicích, divnotanečky, pauzy na cígo při vyučování, mrdání, utajování mrdání. A on sám.
Směšný, jak lehce se u mě objevil absťák po tomhle hajzlovi jenom kvůli tomu, že se mu konečně rosvítilo a uvědomil si to všechno. Možná sem měla celou dobu pravdu s tim, že to vlastně hajzl neni, že byl jenom jeden čas hloupej.

Stejně si vo tom radši nebudu nic myslet. Mě se s timhle přece nesvěřoval. Mam to z druhý ruky, sice ze spolehlivý druhý ruky, ale pořád je to druhá ruka. Hlavně...tyhle záležitosti se neřeší přes druhou ruku.

Já chci jenom zpátky člověka, co mi chybí. Kecy. Přesto všechno bych byla schopná mu vydloubnout oči. A hezky si je naložit. Vedle těch jehněčích.

Závěrem bych eště poznamenala...chleba namazanej syflem, chleba namazanej hovnem, zasyflený cecky, pyča, kunda, mrdat, třikrát pyča, pyča, pyča! Protože už nevim, jestli věřit svojí krvelačnosti, nebo touze po pořádku. A nebo tomu, že to všechno nemyslel nikdy vážně. Ani tenkrát, ani teď, ani tomu, že má očividně relativně vyrovnanej vztah se svojí bejvalou koulí na noze. Přece jenom...už jednou zradil. Ani ne za těch zaprcaných třicet stříbrných.
Iškariotský.
Já totiž asi nejsem Ježíš. Ale ani tomuhle tvrzení nevěřim. Chybovat je lidské. Odpouštěť božské.
Vypadá to, že mu sem schopná odpustit, jestli se ke mě připlazí po čtyřech s prosíkem. Jsem bůh.
"O tom, jak milovala až příliš"- kolikrát se eště tohle bude opakovat?
Pořád tam je.
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 May May | Web | 17. června 2015 v 6:39 | Reagovat

Kam až musíme jít, my, kdož bloudíme touto pustinou, v honbě za lepším světem?

2 Illumináti Illumináti | Web | 17. června 2015 v 14:02 | Reagovat

wow
                such imprese
        very Jidáš
                               so myšlení
          very Queen
             8-) 8-)

3 Egoped Egoped | E-mail | Web | 17. června 2015 v 15:25 | Reagovat

Až mi skoro srdce poskočilo dojetím :)

4 Antia Antia | Web | 17. června 2015 v 20:38 | Reagovat

Citlivko.

5 Bezejmenné Esko Bezejmenné Esko | 17. června 2015 v 21:26 | Reagovat

Ty mi hrozně moc připomínáš Miu z Californication, nevím sice jak moc jste si podobné, ale hlavně povahou. Vždy, když na to koukám, tak si na tebe vzpomenu. :D

6 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | 18. června 2015 v 0:03 | Reagovat

[1]: To nevim, to neni muj problém.

[2]: Mám tvé komentáře celkem ráda.

[3]: Abys nedostal infarkt...

[4]: Říká se "píčo" (^_-)

[5]: Naprosto netušim. Vygooglila som, že je to seriál, ale absolutně to neznam.

7 Antia Antia | Web | 19. června 2015 v 18:39 | Reagovat

[6]: To bylo jenom málý přátelský rejpnutí. Nejsem si jistá jestlis to pochopila a ve smajlících se nevyznám... Takže tak no. :D (Psaní mi jde asi tak stejně dobře jako mluvení.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama