Jak šutr

12. října 2015 v 23:59 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)
Prej mam na svym kontě už zas další průser.Teda...průser bude v případě, že to necham rozjet až do nějakýho průseru. Jenže on už to je asi průser tak sám o sobě... Ne tolik. Mohlo by být hůř.
Ech, měla bych to přestat hrotit.
Věci maj opět překvapivě rychlej spád. Možná mi to jenom tak připadá, neni to zas tak rychlý...ono to postupně vyplynulo. Všechno k tomu vlastně připspívalo.
Nezamilovala sem se, to je oč tu kráčí. To je divný. To je hodně divný. Většinou sem schopná se zamilovat třeba tak do pěti vteřin, načež mi to je schopný vydržet několik let. Přiznam se, že za poslední měsic sem se zamilovala třeba tak třikrát. Možná čtyřikrát, jak se to vezme. Mam kolem sebe kluky, dost zajímavý kluky. Neopomíjim samozřejmě mojí věčnou lásku J******. Nemůžu ho vynechat, ten kluk a já...sakra, mam čim dál tim víc pocit, že nás k sobě snad vážou nějaký heavy karmický zákony, nebo co. Je to mezi náma pořád stejný. Stejný, až na jednu maličkatou odchylku. Drahej J****** si pravděpodobně něco minulej tejden začal se svojí spolužačkou. Teda...to sou asi moc silný slova. V pátek sme byli v hospodě a ono děvče tam bylo taky, společně eště s jednou jeho spolužačkou. Dorazila sem mezi ně v době, kdy sem za nima zaostávala třeba o pět piv, takže byli všichni slušně nalitý, jenom já střízlivá. J****** se ke mě celou dobu choval furt stejně, jako vždycky. Jenom sem všimla, že pod stolem má ruku na stehně tý svojí spolužačky. Pak mu to ona asi oplácela. Když sme se zvedli a přesouvali se do jiný hospody, ty jeho dvě spolužačky se nám nějak po cestě ztratily. Jakmile tam nebyly, jeden náš kamarád prohodil pár poznámek na to, že právě jedna ta holka je J******** láska, načež se J****** začal bránit, že to teda ne. Kamarád na to, že je mu to jasný, že je to vidět podle toho, jak se na sebe eště v jinej den v tejdnu koukali a že kdybysme tam s nima nebyli, tak že se určitě cucaj. J****** poznamenal, že slovo "cucaj" je uplně příšerný a že se teda prej jako potom "cucali", myšlena asi když už sme tam nebyli. Přihlédnu-li k tomu, že byl J****** téměř na šrot když tohle povídal, tak se věrohodnost tohohle tvrzení dost snižuje. Taky se dost ta věrohodnost tvrzení snižuje už jenom faktem, že to řikal J******, páč je schopen zrovna v takovýhle situaci kecat. Eště zdůražňoval, že to neni žádná jeho láska, ale že je to všechno prej jenom její iniciativa (jako asi to líbání, ke kterýmu mezi nima údajně mělo dojít). A to bych mu zase věřila. On už je J****** velice lehce manipulovatelnej holkama. Jakejmakoliv. Vzpomněla sem si na to, jak přesně minulej rok v září takhle líbal jednu naší společnou kamarádku, protože ona byla opilá a strašně se na něj věsila a pak z toho byla děsná aféra. Víc sem si ale eště vzpoměla na to, jak sem ho seznámila s jednou svojí spolužačkou. Nic se nedělo, nic, dokud sem mu neřekla, že ona holka je podle mýho jedna z nejkrásnějších holek, co sem kdy viděla. To je mimochodem pravda, ta holka je opravdu nádherná. Od tý doby se J******** líbila a dokonce se s ní snad i taky nějak líbal. Vůbec se mě to nijak nedotklo. Nejsem na tu svojí spolužačku vůbec nasraná, je to moje kamarádka a mam jí dost ráda. Tohle byla prostě její další blbost z opilosti, co sem tam slyšela. Navíc J****** byl ten, kdo mi to řekl s tim, že si nejdřív myslel, že u ní má nějak šanci a že by jim to spolu mohlo vyjít, ale nakonec ho prostě přestala bavit, protože podle něj neni ničim zajímavá. Což asi jo, teda jako z jeho pohledu, jinam mam tu holku fakt ráda. Je to tak, normálně ho přestala bavit. Ze dne na den ho přestalo bavit jí nahánět. Začala ho nudit. A to je přesně to, co já sem o něm věděla eště předtim, než mi to on sám řekl. On má tyhle extrémě rychlý vzplanutí a pak zase vyhoření. To bylo i minulej rok s tou naší společnou kamarádkou, to bylo mezitim s několika dalšíma holkama, protože J****** rád flirtuje, ale nikdy se nedostal nikam dál, jakože do postele. To je taky roztomilý, je čistej jak lilie. Zajímavý...v devatenácti. Ale neberu mu to. Jako, pokud spolu my dva neskončíme v posteli, tak mu to neberu. Je to jedna z věcí, co mě na něm fascinuje. To, že mu opravdu nejde jenom o to vošukat co nejvíc holek. A tyhle jeho vzplanutí, který vyhoří v řádu tejdnů...to k němu prostě patří. A pochybuju, že to s touhle jeho spolužačkou bude jiný. Možná v to i tajně doufam, že to nebude jinak. Přece jenom, J****** je moje nejpodivnější láska.
Dalšího chlapce neznám dlouho, vlastně...už žádnýho z nich neznam dlouho. Další chlapec je pískle. Ano, je mladší. Ne o příliš, ale pár let jo. Konkrétně o tři roky. To znamená, že začal teprve chodit na střední. Já tenhle rok střední končim. Ups... Aby bylo jasno, nic se mezi náma nestalo. Siceee už sme spolu jednou skončili na hajzlech v jedný hospodě, ale pravděpodobně sme byli oba moc na sráč, abysme se o něco třeba jenom pokusili a naše starost tam byla, jak si zapálíme cígo, když nemáme zapalovač. Vídáme se teda spíš jenom takhle, jenže ty jeho pohledy na mě sou takový...takový, že by rád, ale netroufá si. Pochopitelně. Sem přece jenom starší a asi se poněkud bojí. Ech, nejsem do toho kluka zamilovaná, ale je fakt, že je dost pěknej. Ale dětskej, neskutečně dětskej. No, on z toho časem vyroste...
Zato jinej chlapec už tolik dětskej neni. Naštěstí. Tomu už rostou vousy, hehe. A je krásnej, fakt krásnej. Výraznej typ, černý vlasy, velký hnědý oči, neevropskej původ...ach, prostě pěkně opálenej. Jeho obličej sem párkrát viděla v hospodě, když sem chodila se svym bejvalym mužem, ale seznámila sem se s nim blíž až teď přes jednu kamarádku, když sem s nima byla na pivu při jedný příležitosti. Potom sem ho vzala s sebou do jiný hospody za jinýma lidma, konkrétně za spolužákama včetně mýho bejvalýho šoustkamaráda. Celej večer sem ale svoje spolužáky ignorovala a bavili sme se jenom sami s tim klukem. Bavili sme se dobře, přijde mi dost fajn a sympatickej. A hezkej. A chytrej. Bylo to tam, ten večer sem asi nahodila trochu udičku. A tak sme se poznali. Od tý doby se potkáváme spíš náhodně, ale vždycky skvěle pokecáme. Zatim nebyla vhodná příležitost s nim strávit víc času. To přijde...
No a jednoho dne, to neni zas tak dávno, snad minulej tejden přišlo něco uplně jinýho. Přišlo stvoření, bytost, nevim. To bylo takhle, stavěla sem se za kamarádkou na bar, kde pracuje na jedno pivo a potom že budu pokračovat na jedno s J******* o kousek dál a že opravdu jenom na jedno, protože druhej den škola. Když najednou na baru s kamardkou spatřim jeho. Náhodička.On. Nejkrásnější, nejdokonalejší, nejideálnější chlapec, co sem kdy mohla vidět. Teď mluvim čistě o tom, když prostě někoho vidíte a nemůžete od něj odrhnout oči, protože je nádhernej. Přesně tohle je ten kluk. Je nádhernej. Nikdy předtim sem nic tak nádhernýho neviděla. Vlastně viděla, viděla sem ho už předtim. Párkrát. To je další osoba z okruhu lidí okolo mýho bejvalýho muže. Muj bejvalej muž nás vlastně seznamoval. Od tý doby sem na tohohle kluka narazila jenom párkrát a nikdy to nebylo na dýl než na pár vět. I to mi ale stačí, ten kluk je neskutečně ukecanej a furt nad něčim přemejšlí. No a tady sme se na tom baru zakecali poněkud víc. On se zakecal, furt něco mlel. A né že by to byli sračky, rozumněla sem tomu, ale nemohla sem nijak reagovat, protože on pokračoval dál. Takovej pocestnej filosof. Jenže jakej... Ty voleee, on je taaak nádhernej!!! Já vážně nevim, jak je možný, že se může narodit něco tak dokonalýho jako tenhle kluk! Oči, oči tohohle kluka. To je propast. Světle modrý. Jestli je někdy povoleno použít ten debilní výraz "studánky", tak je to přesně v případě očí toho kluka. Jak dva malý, světlý vesmíry. Naprosto magický, tak čistý a zářící oči se nevidí každej den. Několikrát sem při rozhovoru s nim měla pocit, že jestli se mu do očí budu koukat eště sekundu navíc, tak že mě ten jeho pohled vcucne. Absolutně mě hypnotizoval. K tomu ten obličej. Brada, vousy, široký a vystouplý lícní kosti, nos velice neobvyklýho tvaru...ne vážně, ten kluk je snad ideál krásy. Povídali sme si několik hodin, mezi tim balil brka. Prohlašuje o sobě, že je prej vyhulenej. Pravda, je vyhulenej, ale nemele sračky, jako většina hodně vyhulených lidí. Naopak, dostává se do vysokých filosifických rovin a když ho člověk poslouchá, tak zjistí, že opravdu rozumí tomu, co povídá a že to nejsou jenom nějaký random odborný termíny... Nu což, mohla bych o něm psát eště spoustu odstavců, ten kluk mi neskutečně moc padnul do oka. Málem sem se tam před nim tenkrát rozpustila. Potřebuju ho co nejdřív potkat zase, abych se na něj mohla dívat a abych ho mohla poslouchat.
"Mam tě rád", řekl mi. Jo, je to tak. A nebylo to jednou. Teď už ne. Zase se dostávam k tomu, co sem řikala na začátku- já mam kurva průser. Uf, takže takhle. Osoba, o který je momentálně řeč neni ani jeden z výše vyjmenovaných chlapců. Je to uplně jinej chlapec, dejme tomu že třeba Ponožka. Ehm, jo chápu, že to zní divně a ne zrovna lichotivě. Ponožka. Ale to je prostě jediná věc, co mě teď napadla, žádný deep souvislosti v tom asi nejsou. Ani to nechci myslet nějak hnusně, prostě jenom mě to napadlo, toť vše.. Neni mezi výše vyjmenovanýma páč...do něj prostě nejspíš nejsem nijak víc zainteresovaná. Prozatim, to musim zdůraznit. Sem člověk nepředvídatelnej a stát se může cokoliv. Ponožka se se mnou seznámil nějak individuálně. Začal mi prostě hodně psát v souvislosti s pár věcma, co provádim na netu. Řikala sem si, hm, fajn, asi mam dalšího známýho, co se mi třeba někdy bude hodit... Na tyhle moje slova došlo dost brzo a to na naší první schůzce, kdy sem zjistila, že ten člověk hulí. Hulí hodně. Hulí mnohem mnohem víc, než já. To přirozeně znamená, že s sebou má vždycky spoustu hulení. A to znamenááá, že bych se ho měla držet a udržovat si s nim dobrý vztahy, páč sem prostě vychcaná svině. Nooo, ne zas tak moc. Na první dojem mi přišel zajímavej. Takovej divnej člověk, kterýho se spíš trochu bojim, protože nevim, co od něj čekat. A takhle to vydrželo docela dost dlouho. Nevěděla sem, co od něj čekat. Choval se na jednu stranu docela neutrálně a na druhou byl velice intenzivní v tom, udržovat se mnou kontakt. Velice intenzivně, opravdu. Zprávy na FB dnem i nocí. Doslova. A ne že by byly o ničem. Docela dost diskutujeme, hlavně, protože máme na jednu dost stěžejní věc lehce odlišnej názor. Možná i na víc věcí. Je to prostě v něčem dost jinej člověk, než já. No nic, takže takhle to bylo. Trochu sem váhala, jestli mam bejt přesvědčená o tom, že na mě něco zkouší, ale po tom, co mě teď o víkendu pozval na jednu akci, která stála dost peněz (jakože v řádu stovek) a celý to zatáhnul za mě, tak mi to asi bylo jasný. Každopádně sem přijala jeho pozvání a po tom, co sem si dala pár piv s J******* a spol. moje kroky zamířili teda za nim a na tu akci. Bylo to v jednom klubu, nějaký drums, párty, to je jedno. Předtim sme ubalili brko, který sme vyhulili na neskutečně zvláštnim místě. Neskutečně zvláštnim místě pro mě teda. Je to místo, na který mam dost dobrý a intenzivní vzpomínky. Takovej zašívárnobod kdesi hluboko na Žižkově. Hm, zase...prostě Žižkov. Já už z týhle mystický čtvrti vážně nemůžu, tady se vždycky dějou divnověci. Tak sme tam seděli, už byla docela noc. Seděli sme na zemi, hulili a povídali si o všemožných věcech. Párkrát si položil hlavu na moje rameno. To už mi ta atmosféra začala houstnout, ale moc sem to kvůli svým promile v krvi neřešila. Pak přišlo na další věc, on kromě toho lístku koupil i drogy. Jo, ten kluk mi normálně koupil éčko! Nechápu... Sakra, to mu na mě asi hodně záleží. Jenže já ten večer neměla chuť na žádný drogy, natož na éčko. Už sem byla dost nalitá a zhulená...to mi vyhovovalo.
Když sme byli v tom klubu, tak mě začal v jeden moment líbat. Už ani nevim jak to bylo, co tomu předcházelo, co bylo potom. Nepamatuju si to tentokrát ne z toho důvodu, že bych celym šokem a radostí byla bez sebe ale...nepamatuju si to, protože mi to bylo zcela ukradený. Ale zcela. Ne kvůli chlastu, i kdybych byla střízlivá, tak mi to je ukradený. Prostě sem se s nim líbala a bylo mi to uplně jedno. Pak mi asi třikrát řekl, že si to tu bez éčka neužije a ať si s nim dam alespoň půlku. Nevim proč, ale souhlasila sem. Když mi jí ale podal, tak...sem si to prostě nevzala. Nespolkla sem jí. Nevim. Já vážně nevim, celej ten večer/noc se nesl v heslu: "já fakt nevim". Dala sem jí místo toho do kapsy s tim, že jí třeba ušetřim na večer, kdy se mi bude víc hodit. Nebo to taky bylo možná kvůli tomu, že sem ho jenom čistě chtěla pozorovat najetýho, zatimco já budu uplně v pohodě. Ale pochybuju, že sem v tom momentě byla schopná takových úvah. Moje jediná úvaha byla "ano-ne" koule a rozhodla sem se pro "ne". Až po chvilce si muj zhulenej mozeček uvědomil, že to asi neni uplně slušný a že by tohle hodná holka nikdy neudělala. Jenže pak zase *puf* a bylo mi to jedno. On si toho nevšimnul, měl za to, že sem si jí dala. Tak sme šli dovnitř na tu tancovačku. Pobyli sme, líbali se a mě to bylo tak skvěle všechno ukradený, že sem na sebe teď zpětně pyšná. Takhle velkou dávku toho krásného přístupu: "i don´t give a single fuck" už sem u sebe u tak intenzivní situace, kterou tahle měla za normálních okolností být, dlouho nezažila. Zezadu se po mě plazil nějakej kluk, kterýmu sem prakticky lhala v tom, že sem si vzala kouli, kterou mi on daroval a navíc sem byla strašně neupravená, takže sem opravdu připomínala klasickou žižkovskou smažku. A bylo mi to úúúplně ukradený. Nádhera.
Po dalšim brku nebo dvou brkách sem si řekla, že dost, že jedu dom. Únava, strašně moc únavy. Začal mě přemlouvat. Hodně hodně moc přemlouvat, ať zůstanu. Že pojedeme společně k němu domu. Že to nemam kazit. Že si to chce dneska užít. Že mě tejden neviděl a že mě zase teď neuvidí přes víkend. Že se těšil. Že mě má rád. Že...postupem času už sem slyšela jenom bla bla bla a blabla. Držel mě takhle dost dlouho, ačkoliv sem mu řikala, že už chci jít, že mi jede autobus. Zas tak moc zhulená a vožralá sem nebyla, abych se nechala zatáhnout k němu domu. Navíc sme si každej jeli svoje, on už byl uplně vyjetej a já jenom pořád v klasickym stavu, ve kterym se nacházim minimálně dva večery v tejdnu. Když se mě ptal na to éčko, tak sem mu jednoduše řekla, že mi to vůbec nenajelo... Eště pár chvil mě vydržel zdržovat, ale pak pochopil, že to nemá cenu a pustil mě. Když už sem stála na zastávce, tak eště volal, ať se vrátim. Odmítla sem. Tak se prej uvidíme jindy. Cestou domu mi v hlavě běželo spousta pochybností o tom, proč mě to nechává tak chladnou. To, co se právě stalo a právě děje. No, prostě nechává.
Necítim nic. Možná tohle sou silný slova, něco přece musim cítit. Jo, cítim údiv. Údiv nad tim, že nic necítim. Ponožka neni hnusnej. Ponožka neni ani nepříjemnej. Ani blbej. Ani cokoliv jinýho špatnýho. Jenže, to tam neni. To...něco. Něco, co bylo všude jinde. Něco, co způsobuje každou mojí zamilovanost. Takovou tu zamilovanost, která nezáleží na tom, jak ten dotyčnej/dotyčná vypadá, co umí, jak mluví, jak je oblečenej, jak moc je nebo neni ošklivej. Vždyť já sem vždycky zamiluju to tak odlišnejch lidí, který prakticky nic nespojuje, žádnej společnej znak. Jenže u Ponožky to zatim nepřišlo. Řikam zatim, vždycky musim počítat s rezervou. Že se do něj třeba už zejtra uplně zbláznim. Kdo ví...
Viděli sme se. V neděli. Doprovodil mě skoro až domu. Opět mi řekl, že mě má rád, když sme se loučili. Mlčela sem a přiblble se usmívala. Ten úsměv byl asi i trochu falešnej. Taky mi řekl něco, co pro mě samo o sobě mělo dost velkej význam. Když sme seděli v jednom podniku, tak v narážce na mě a na něj řekl: "Třeba si na mě zvykneš". A to je přesně to, co si myslim. Třeba si na něj zvyknu. Všchno, co potřebuju. Zvyknout si. Sem vlastně ráda, že to neni další kluk, kterýmu bych padla k nohám a udělala pro něj všechno. Zůstávam chladná, nechávam si platit věci a tvářim se, že je to v pohodě. Protože já to potřebuju. Potřebuju tenhle aktivně projevenej zájem o mě.
Možná teda budu mít brzo zase oficiálního přítele. Taková věc se hodí jenom na to, abych měla se s kym ukazovat ve společnosti. V tomhle případě. V případě, že nejsem zamilovaná. Nebo aby nás někde náhodně viděl muj bejvalej a třeba by to v něm vyvolalo nějakou žárlivost a závist. Třeba. Co já vim, jak to teď se mnou má, jak moc na mě zapomněl a nezapomněl. Jenom se trochu bojim, abych nepropásla lepší šance. Když se budu ukazovat s jednim chlapcem, tak by to mohlo ostatní chlapce odradit. A to by mi nevadilo v případě, kdy bych netoužila po ničem jinym než po tom jednom oficiálnim chlapci. To ale tak uplně neni.
Nezamilovala sem se a cítim se skvěle.
Teď zase na jinou notu...nechci bejt svině. Už i tak sem svině dost sama vo sobě, tak proč to eště přikrmovat. Nechci bejt na Ponožku svině, tahat ho za nos, jak sem do něj zamilovaná, i když nejsem. Na druhou stranu bych zas byla nasraná, kdyby jeho zájem o mě zmizel. Protože taková já už sem.
Uááá...kurva, netušim, co mam dělat.
Pomoc.
Stejně si myslim, že za to může Kalousek...


Tak to nehrotim, zatim nic nehodlam hrotit a radši si poslechnu Deep Purple.

Přesto...ta moje pasivita je vážně divná. Páč pochybuju, že bych konečně našla vnitřní mír. Všechno je tu eště. Minulej rok sem touhle dobou nejvíc intenzivně mrdala s bejvalym šoustkamarádem. Chodili sme do naší starý hospody. Ta už je dávno v hajzlu. Bavili se. Všechno bylo fajn a bezstarostný. Achjo. To je příklad toho, jak se chovam a co cítim jako zamilovaná. Pořád eště. I přesto, co se teď děje. Já sem do toho kreténa pořád zamilovaná. A to sem mu to vyčítala. Vyčítala sem mu to, jak nechápu, jak jakože do mě neni zamilovanej. Jak jakože ke mě nic necítí. Jak je to možný. Vždyť si tak rozumíme.
A teď. Teď to vidim na sobě a na Ponožkovi. Taky nejsem zamilovaná. Učebnicovej příklad. Učebnicovej příklad nezamilovanosti. Hm, až na to, že já mu teda zatim nelžu takovym způsobem, jako mě lhal bejvalej šoustkamarád. A taky s nim nešoustam.
Nenávratnost okamžiku je pěkně napíču.
Mimochodem, mám lístek na Black Sabbath. Oujé.
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Bezejmenné Esko Bezejmenné Esko | Web | 13. října 2015 v 22:05 | Reagovat

Ale to je fajn, ne? Mně se nikdo nelíbí, možná tak jednou za uherský rok se mi někdo líbit začne a to asi nějak snížím nároky nebo tak. :D
A já nikdy nebyla zamilovaná na začátku vztahu a nějakou tu zamilovanost jsem poznala tak za měsíc až půl roku chození a stejně si myslím, že když někdo od začátku řiká jak je strašně zamilovanej tak kecá. :D

2 jiga jiga | 14. října 2015 v 11:14 | Reagovat

Poděs + J****** = ❤V❤L❤N❤ (velká láska nekonečná)

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 14. října 2015 v 11:50 | Reagovat

[1]: Mě právě ne, já to mam jinak. Zamilovat se dokážu během sekundy a pak mi to drží třeba pár let. Jo, holt bych měla následovat svého idola Kurta a střelit se do hlavy, aby mě tyhlecty píčoviny přešly.

[2]: Spíš manželé. Po dvaceti letech, nebo víc letech. Nespí spolu, hádaj se kvůli každý píčovině, nadávaj si, ale jakmile se jedná o něco vážnýho, tak si pomůžou, nebo když někdo tomu druhýmu ublíží, tak sou schopný zabíjet. A přesto všechno se maji hluboce rádi.

4 Fredy Kruger Fredy Kruger | 16. října 2015 v 1:03 | Reagovat

"Je to tak !  kurwa !  namoutě !!
... já další průser mám na kontě
a nevím , jak tomu uniknu !!

Já ožralý, - šel kolem zedníků,
hovořím : ,, mícháte kaši ??,,

" Jistě !  žer wole !... chceš další ??
co říkáš ? že dobré je  to ??"

" Jáá... omylem  sežral jsem beton !"
( řve  Jebb  Tschurakk )  " Jestli mi zatvrdne !!"

" Tak pitomče, ani si neprdneš !!"
křičejí z lešení zadníci

" Jak zlomyslní, ti chlapíci !"
řve otec :  " Hochu můj..... žádná sláva !"
Ot  kladivo s majzlíkem potěžkává,
...mu z prdele  beton pak vysekává

..... a chlapec ??  ten křičí jako kráva !!

" Ten beton, je tvrdý jak šutr !!
( řvou  dědek  a  chlapcova mutr )

... řve fotr : " Drž kluku !  vydrž... ty ..
Je venku !!!"
... hoch vyskočil na nožky
a jde s ním dát zedníkům  do držky !!

5 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 19. října 2015 v 0:09 | Reagovat

Ta smyčka přes randomlíbání, ponožky na kalouska a deep puple....to je prostě život. Dokonale se to dá shrnout takhle.
Ale jo, tohle se děje. Nejdřív nechápeš jak někdo něco (cokoliv) takovýho může udělat a pak nestačíš zírat, že to taky děláš. Chmm, lidi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama