Červen 2016

Volnost na prázdniny je potřeba

28. června 2016 v 16:16 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)
Pluju. V prázdninách. A taky samozřejmě v hektolitrech chlastu. Ne, vážně, je ze mě šťastnej člověk,navíc konečně svobodnej bez nechtěný koule na noze. Jen tak vegetim a nic nehrotim. Navíc mě čekaj výjezdy do zahraničí tyhle prázdniny. Itálie a pak se mi podařilo vydupat si u matky Španělsko. Architektura! Gaudí! Wheee!

Dvacátéčtvrté nanebevzetí

23. června 2016 v 19:04 | Pražský poděs |  Moje nanebevzetí
Vidět naživo jednoho z brouků se mi podruhý v životě už nejspíš nepodaří. Paul McCartney navštívil Prahu. A já jeho koncert. Bylo to víc, než skvělý...

Festivaly nosí prozření

18. června 2016 v 18:02 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)
Mam za sebou první festival tohohle léta na kterym sem si uvědomila jednu důležitou věc. Předstírat věci jde opravdu jenom na určitou dobu. A já to moc dlouho nevydržim. S upřímností člověk dojde nejdál. Tak uvidiíme, jakej tenhle přístup vyplodí ovoce.

Podvedla jsem svého chlapce

6. června 2016 v 15:50 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)
A nelituju toho. Bylo to dobrý. Bylo to v rámci nových zkušeností, nových zážitků a nových obzorů. Začalo mi oficiálně léto- měla sem totiž tripa. Neni to výmluva: "podvedla sem tě, páč sem se zfetovala." Je to důvod. Protože sem svině.

Zvláštní voňavý sféry

3. června 2016 v 16:32 | Pražský poděs |  Kreativní průjmy
Sedím, jsem královna,
strop se kroutí,
na mě padá.
Sklenice z tekutého skla zradili,
stejně jako všechno kolem,
fyzikální zákony.
Dvanáct hodin v píči,
tradá!

Kde jsi?
Ach, za mnou stojí,
do očí si nevidíme,
nenastal posun.
Tvoje ruce a ta hudba splývají,
možná až příliš.
My nic! To ta kyselina!
Začalo léto, svítá.
Sedm hodin nula osm.

Decentně a načtvrt výletíme po vesmírech.
Jsem tvá schíza,
kurva prolezlá životem.
Jsem tvůj démon,
tvůj strach ze tmy a prázdnoty.
Jsem královna hrůzy,
jsme na to stejně, klid.
Taky se bojím, že nás uvidí,
ti druzí.

My dva, to je evergreen.
Starej známej, stará známá.
Kyselinu neobviňuj, ta za nic nemůže.
Zášť budiž zažehnána.

Moje ňadra jsou ta spása.
Tvůj jazyk ráje krása.
Líbáme se něžně
a pícháme jemně.
Ať se nic nedoví,
vykalenej zbytek
spící v podkroví.

Jsem kráva,
já vůl.
Vítej zpátky na zemi.