Volnost na prázdniny je potřeba

28. června 2016 v 16:16 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)
Pluju. V prázdninách. A taky samozřejmě v hektolitrech chlastu. Ne, vážně, je ze mě šťastnej člověk,navíc konečně svobodnej bez nechtěný koule na noze. Jen tak vegetim a nic nehrotim. Navíc mě čekaj výjezdy do zahraničí tyhle prázdniny. Itálie a pak se mi podařilo vydupat si u matky Španělsko. Architektura! Gaudí! Wheee!

Druhej den víkendu se konala akce- poslední vystoupení jedný band, ve který mam známý a kamarády. Nějak se rozpadaj, nebo co. Místo konání nebylo překvapenim, ale to, co se z místa konání stihlo za tu chvíli, co sem to nenavštívila stát, to bylo překvapení celkem dost velký. Ignoruju děti okolo 13-14 let, kterých tam bylo plno, přece jenom to tam tak bylo vždycky a zrovna dnešní koncert je situace, co tuhle věkovou skupinu tady jenom víc zkoncentruje. Mluvim o celkovym zanedbání stavu toho podniku. No jo, majitelka na to sere. Je to škoda, ty prostory sou hezký. Dala sem si sraz se spolužačkou, nyní už bejvalou a společně sme tam vyrazili. Čekalo tam na nás víc našich spolužaček, nyní už bejvalých a moje drahá příbuzná, kteoru sem neviděla snad stopadesát let, takže sem měla fakt radost. A děti, děti všude kolem. Když sem si šla pro nějaký víno na bar (jelikož to pivo tam opravdu, ale opravdu nejde pít), tak mě mile překvapilo, že do dveří najednou vkráčel muj bejvalej. What? Včera mi tvrdil, že sem nemíří. No, asi změnil plány. Přisednul si k nám ke stolu, jelikož...jelikož tam nikdo jinej, s kym by se bavil, nějak nebyl. Jenom ty děcka, haha. Moje příbuzná umotala brko z perfektní trávy a my se zhulili. Za výsledek to mělo to, že sme asi hodinu všichi seděli, pozorovali okolí, smáli se mu a jinak mlčeli. Když přišel jeden muj kamarád, požádala sem ho, ať něco řiká, že je tady děsný ticho. Vysral se na mě se slovy: "Já mam kocovinu." Dorazil i muj bejvalej šoustkamarád. Tyvole, díkybohu, že sem dala Oi kopačky a že tady Oi neni se mnou. Jak už bylo řečeno- on ho zmlátí. On ho zmlátí za to, že se se mnou vyspal i když věděl, že sem s někym jinym. On ho zmlátí když ho potká i teď...když spolu nejsme. On ho zmlátí jenom z principu. Kdyby tady se mnou Oi byl, muj bejvalej šoustkamarád už je zmlácenej. Pobavilo mě ale, jak Oi řikal: "Neboj, do nemocnice ho nepošlu." Má tim na mysli, že ho pošle rovnou na hřbitov? Nevim. Pořád mam nutkání bejvalýho šoustkamaráda varovat, ať se mu vyhejbá. Na druhou stranu...už tisíckrát sem řekla, že bude prdel, jestli se něco takovýho stane. Jenom u toho nechci být, nechci být u žádných hrotů. Kdyby ho zmlátil tady na týhle akci, tak se naseru. Nechtěla bych, aby to viděla společnost tady. Na druhou stranu, je tady muj bejvalej a bejvalá holka mýho bejvalýho šoustkamaráda. Jen si tak řikam, že by byla velká prdel, kdyby oba tyhle lidi viděli, jak muj bejvalej mlátí mýho druhýho bejvalýho. To by bylo prostě...olol. Ohledně ošklivý bejvalý holky mýho bejvalýho šoustkamaráda...seděli sme na zahrádce toho podniku a je tam takový malý roští. Malý křovíčko, do kterýho je dost vidět. To ošklivý prase se tam bylo přede všema přítomnýma vychcat eště za světla. Ta holka musí bejt fakt narušená. Jediný, co sme mohli bylo to, že sme si s bejvalym a pozdějc i s ostatníma vyměnili opravdu znechucený pohledy. Vole, v tomhle podniku sou hajzly, ty prase! Sice nechutný hajzly, ale víc, než když nějaký malý nevychovaný prase chčije na zahrádce před ostatníma lidma to fakt neni... Jinak to byla taková běžná akce po který sme hned svolali radu o tom, kam se pujde dál, nebo dalších pár minut bysme v tom podniku už nevydrželi. Měla sem tam dost všeho, svýho bejvalýho šoustkmaráda, jeho ošklivý bejvalý holky, hnusnýho piva a vína a těch dětí. Stačilo nám to vyděšení ze včerejší kinderpárty zase v jinym podniku. A to mě ty děcka málem nechtěli pustit! Loučila sem se na schodech s jednim známym, je mi patnáct a jako děcka sme spolu jezdili na tábor, náhodně sme na sebe narazili zase teď. Byl vožralej, dlouze mě objímal a chtěl, abych tam s nima zůstala. Kamarádka mě z jeho objetí vyvlekla s tim, že naše skupunka jde jinam. Hodná holka. Místo onoho "jinam" vyhrál podnik nedaleko, jak navrhnul muj bejvalej, kterej už to tam na tý kinderpárty taky nemoh´ vydržet. Bylo tam překvapivě skoro prázdno takhle večer, i když tam většinou bejvá uplně plno. Pili sme pivko, bavili se a bylo to super. Moje příbuzná zosnovává nějakou chatu, prej neví kdy, ale pozvala mě a prej nakoupíme tripy. Jupí! Bude rodiné fetování! Ale holky tam nevydržely dlouho- dívčí společenství se po nějaký době odebralo domu. Já ne, logicky. Zůstala sem tam se svym bejvalym a tim kamarádem. No, nevadilo mi to, obecně...takhle to bude lepší pokec. Whooo, intimčo. Ani ne, muj bejvalej začínal bejt slušně nalitej, já taky a ten kamarád se nám jenom smál. Smál se mým zpomaleným reakcím a nesmyslným asociacím a smál se trapným vtípkům mýho bejvalýho, většinou to obohatil slovy: "Kámo, to je ale fakt špatnej vtip." Když sme měli dost, tak se zvedlo a jelo domu. Všichni sme jeli stejnym směrem, jenom já s bejvalym sme vystoupili dřív. Protože bejvalej odsud kousek bydlí a mě by kousek odsud teoreticky jel další spoj domu. Měla sem ale takovou malou, malinkou myšlenku v hlavě, že bych třeba mohla přespat u bejvalýho, když už sem nezadaná žena. Vážně bych mohla, hmmm... Jenže bejvalej najednou začal mluvit o tom, že teda jde do večerky (pro lahváče) a že mě tady vlastně jede něco domu, ne? Hm, aha, tak se chce asi zchlastat sám. Teda, spíš chce spát. Navíc by se mu stejně nepostavil, jak je vožralej (haha, jako vždycky) a vůbec...proč nad tim uvažuju? Vždyť on asi eště ani neví, že už sem nezadaná žena. Já mu ale odsekla, že domu teda nejedu, že jedu pít dál. Podíval se na mě, jako kdyby viděl ufona a prohlásil: "Neblbni." Ahahaha, vážně? Já nemam blbnout? To mi řiká někdo, kdo po pěti pivech usne jak Šípková růženka a neprobudí ho ani atomovej výbuch? Pak se zoufalym výrazem v očích dodal eště: "To nedáš." Takže je to jasný, on neví, že sem dala Oi kopačky. JInak by mi řekl, ať jdu klidně spát radši k němu. Objal mě a já fakt jela chlastat dál. Klasický místo nezklamalo, tam, kde se většinou nachází moji známí, tak tam se nacházelii dneska.Teda takhle, bylo jich tam asi...tři a měli na starost bar zavřít. Dala sem si pivo. Hodně soukromá párty. Pak sme jeli eště nedaleko za zbytkem. To bylo poslední pivo, co sem snesla. Totálně mě dodělalo. Takhle na hovna sem už nebyla...jo, asi od včerejška. Dobrou.

Oi se se mnou na začátku tejdne měl potřebu scházet. O samotě. Slíbil mi, že nechce probírat nás dva, ale potřebuje někomu důvěryhodnýmu svěřit svoje drogový zážitky z víkendu. A já sem prej jediná, co to pochopí a neodsoudí ho. Tak se stalo, vyslechla sem ho. Docela hustý, no. Náhodný fetování je vždycky nejlepší fetování. Řikal, že mu tenhle zážitek zase na několik měsíců, možná i let, stačil. To je dobře.
Druhej den sem zavřela oči nad svojí nechutí se zůčastnit takových akci a šla sem s Oi a pár kamarádama na fotbal. Jo, já na fotbale. Poprvý v životě. Oi mě zval už ten večer předtim. Přísaham, že už mě tam nikdo nikdy víc nedostane. Ten puč buranství, co je tam všude cejtit, prostě nesnesu. Neřikam, že se taky nevěnuju buranským aktivitám, viz. moje stálá bydliště v hospodách, ale to je přece jenom trochu jiný. Sledovat to, jak se několik lidí snaží dostat míč, obdivovat sportovní výkony jiných (co podle mě člověka osobně nemůže nijak obohatit, maximálně motivovat, ale to procento sportovců, co tam třeba na zápase bylo kvůli tomu se motivovat, je podle mě hodně mizivý) a přitom druhýmu týmu bezdůvodně nadávat do čůráků protože haha, je to přece sranda...lidi, tohle po mojí dušičce, která je křehčí, než motýlí křídla, nemůžete nikdo chtít. Nevyčítam Oi, že to má tak rád, nevyčítam to ani ostatním kámošům, ale já na to nejsem. Chápu, že moji kamarádi maj zrovna tenhle klub rádi. Je to tam asi trochu víc přátelský prostředí, podle toho, co sem slyšela. A obecně...jak se tenhle klub liší vedenim od ostatních. To chápu, ale nikdo po mě nechtějte, aby mě to začalo bavit. Nezačne. Nikdy. Je to nuda. Pak někdo zapálil nějaký malý pyro, páč sme byli v místě kotle a já bych se málem udusila, kdyby mě Oi nepoučil, ať dejcham přes nějakou látku. Haha. Pak sme byli v hospodě a po jednom pivu sem odjela pryč. Původně sem se chtěla kouknout na bar, kde makaj kamarádi, ale vysrala sem se na to a četla si knížku v parku. Už někdy po desátý sem jela domu. Když sem nastupovala do tramvaje, přišla mi od Oi SMS ve který se psalo, že je mi se mnou opravdu dobře a že se mnou chce být. A že nemusim odpovídat. Za pár minut sem to srdce neměla na to mu neodpovědět a na třeba tak tři minuty mě přepadla zoufalá touha ho vidět. Tak sem mu napsala, jestli eště někde neni. Když se ale chtěl scházet s tim, že mě chce vidět, tak sem odmítla a jela domu. Nevim, je to tak divný, to, co k němu cítim a necítim. Stejně se asi uvidíme zejtra, nebo pozejtří. Zejtra se tak nestalo. Psal mi, že je línej chodit ven, jestli nechci k němu domu...třeba na film. Haha, tu zprávu sem si přečetla celou až ráno.
Šla sem totiž na ukončení sezóny Pražký filharmonie, která vždycky hraje zdarma na Hradě. Bylo to skvělý, nejvíc sem si samozřejmě užila závěr, jelikož se končilo mojí dost oblíbenou devátou symfonií od Beethovena.* Miluju Pražskou filharmonii. Jako děcko sem zpívala ve sboru a měli sme s ní koncerty v Rudolfinu. Bylo to super, i když mě jako dítě spíš zajímaly tajuplný chotby v hloubi Rudolfina, kde byly šatny. Jako děcka sme vždycky pořádali po těch chotbách tajný výpravy. Skvělý zážitky tohle. Když sem to psala Oi, tak napsal trochu asi nasraně, že sem mu to ani neřekla. Nevim, pravděpodobně chtěl jít taky. Nebo...netušim, nechápu. S Oi sem se potkala až další den na jedný akci. Vyčítal mi, že sem ho po ptříchodu ani neobejmula. Jako, dělal si prdel, ale přijde mi vtipný, že na to vůbec upozorňuje. Pak sme seděli s lidma v hospodě a bylo to fajn. Když sme s kamarádou pokračovali eště na jinej bar a já se s Oi loučila, řekl mi, jestli se teda uvidíme zejtra. Zejtra je den, co mi vyprchá moje tejdenní lhůta a já budu muset říct svoje rozhodnutí, jak to s náma bude. Uf. Na zejtřek se netěšim. Eště pořád v tom totiž nemam jasno.

* Fun fact: A za dva dny Británie rozhodla o vystoupení z EU. Olol.

A tak se teda stalo. Druhej den sem se s Oi sešla, jeli sme do centra za zbytkem lidí. Někde seděl kamarád s mym bejvalym, tak pojedeme za nima. Předtim, než se tak stalo Oi chtěl, abysme si spolu někam sedli na chvíi sami. Sedli sme si na lavičku na přímý slunce, páč prostě ne...asi čtyřicet stupňů ve stínu celej den mi prostě nestačí. Po chvilce mlčení a balení cigára Oi řekl: "Tak povídej." Výborně, musim to ze sebe dostat teď. Měla sem celej tejden na to se rozhodnout, váhala sem a prakticky sem nedošla k žádným závěrům. Nyní přichází moje vteřina, kdy se musim rozhodnout tady na místě a prakticky spontánně. Tak sem povídala. Že sem hodně přemejšlela a že sem došla k závěru, že ten tejden, jak sem byla sama mi prostě bylo dobře a tak chci, aby to pokračovalo. A je mi to líto, opravdu líto, ne líto jen tak, že se to řiká. Uf, je to venku. Sklopil hlavu a dlouhou dobu mlčel, jenom tou hlavou tak trochu pokejvával. Neřikal vůbec nic, to mě děsilo, takže sem se po pár minutách mlčení odhodlala k dalším slovům. Že je to o mě, že se nedokážu smířit s tim, jak sme každej uplně jinej. On tiše opakoval, že jemu to nevadí. Znova sem řekla, že jemu to asi nevadí, ale mě to nedává ten dobrej pocit, co bych z toho měla mít. Jediná jeho reakce na celou tuhle situaci vlastně bylo, že mi řekl, že mu ale přijde, že si rozumíme. Bylo mi ho líto, tak strašně moc líto, ale přece nebudu kvůli svojí lítosti vůči někomu strádat. Měla sem dost mlčení a prohlásila, že jdem na pivo. Šli sme směrem k tý hospodě, kde byl kamarád a muj bejvalej, ale cestou se se mnou Oi na zastávce rozloučil. To rozloučení proběhlo naprosto suchym způsobem: "Tak se měj" a já překvapeně, že jede pryč: "Aha, taky se měj." Žádný obejmutí, nic. Netušim, kam jel. Možná za svou bejvalou. Asi brečet. Je mi ho fakt líto, lidi by neměli bejt nešťastný. Došla sem do hospody teda sama. Dala sem si pivo, přitiskla na sklo čelo, páč mi bylo vedro. Ale ne kvůli vedru, já vedra snášim dobře, ale kvůli tomu, co se před pár minutama stalo. O tom sem ale mlčela a bavila se o běžných věcech. Byla sem kurva ráda, že je vidim. Fakt, potřebovala sem přesně tuhle společnost, mýho bejvalýho a tohohle konkrétního kamaráda. Ten nás ale po dalšim pivu opustil a jel někam za svojí holkou. Zůstala sem s bejvalym eště chvíli sama. Bylo to fajn, kecali sme o všem možnym. Uvědomila sem si věci, který sem si předtim moc nevšímala...dělá mi problém se mi koukat dlouho do očí, snad aby si to blbě nevyložil, nebo...vlastně ani nevim. A přitom bych chtěla, ale pokaždý se přistihnu, jak tim pohledem uhnu. Možná je to dobře, eště bych se zakoukala až moc. Svěřil se mi, že se strašně moc zdělal, jak sme spolu byli ten minulej tejden v pátek. Matně sem vzpomínala, co se vlastně dělo...jo, to bylo určitě tim mym zbytkem trávy. Po dopití sme se přesunuli nedaleko, kde sem měla bejvalý spolužáky. Všichni se divili, kde mam Oi. Řekla sem jim, že ho odedneška už nemam. Jako vůbec nemam. Všichni se začali vyptávat proč a co se stalo a jánevimco. Řekla sem jim, že to z mý strany už dál nešlo, že kouzlo zmizelo. Jeden známej si ze mě začal dělat prdel, že mi tyhle věci vždycky vydrží tak tejden. Lehce sem ho bouchla pěstí do ramene, aby se začal smát a přestal kecat sračky...přece jenom, je tady muj bejvalej, což on asi neví, ale...prostě mi tyhle džouky nějak přišli pitomý v tu chvíli. Pili sme a bavili se. Nějakýho chytrýho napadlo, že začneme panákovat. Když sem se bránila s tim, že nepiju tvrdej, celej stůl ztichnul a začal si ze mě dělat prdel, páč...mě znaji. Okey, tak mi přineste jednu zelenou, přece musim zapít rozchod. Dopadlo to tak, že sme se za ten večer opět nalili jak zákon káže. Muj bejvalej tak nějak zmizel k jinýmu stolu za našima známýma a to ani nevim, že přišli. Asi sem pila eště víc (páč útrata...kurva, zas sem všecko propila), jediný, co vim je to, že muj bejvalej se se mnou loučil někdy okolo půlnoci, že jede domu. Vstala sem, objala ho a že se uvidíme brzo, minimálně teď o víkendu na nějaký akci. jak sem si zase sedla zpátky, sesypali se na mě asi tři kamarádi, který tak nějak tušili, že to je muj bejvalej. Prej...cože? hned se rozejdeš s klukem a už s sebou taháš bejvalýho? Samozřejmě si dělali prdel, věděli, že se s bejvalym normálně bavim a že sme kamarádi, ale bylo to prostě vtipný. Taková bitch v obrazu neznalé většiny. Hm i když...možná právě v obrazu znalé většiny spíš sem ta bitch. Protože sem bitch. Šli sme pryč se zavíračkou. Klasik. Někdo jel domu a já se eště s dvěma kamarádama vydala na čerstvý vzduch za pár lidma.
Byli sme na Letný. Nevim, jak se nám podařilo tam dojít. Uplně na horu k metronomu. Přísaham, že fakt netušim, jak sme se tam ocitli. Tu cestu si vůbec nepamatuju. Bylo příjemně, protože přes den byly ty tropický vedra. Asi půl třetí ráno. Tma, lampy nic moc. Mašli sme ty lidi, lehli sme si na takový ty zídky, co tam všude sou, pili hnusný pivo z petky a kecali. Pozorovala sem nebe a hvězdy, dlouho mi nebylo tak dobře. Byla sem strašně nalitá, bylo mi jedno, že mam sukni a jak mam přeložený nohy, že je mi vidět všecko a bylo mi fakt dobře. Přesně tohle sem po dnešku potřebovala.
...jenom ten sucháš ráno byl zas protivnej...

Teprve teď sem díky Oi objevila ZemanBlock do Chromu. Všechny "Zeman" přetransformuje na slova jako "Šmejd", "Alkoholik", "Kokot", "Lhář" a tak dále. Opravdu jediná možnost, jak číst zpravodajství. Nechápu, jak sem bez tohohle rozšíření mohla žít tak dlouhou dobu...
A jinak už mi Oi vůbec nepíše, vůbec se mnou nekomunikuje. Je ale pravda, že se drby šíří rychle a že o našem rozchodu už asi většina lidí ví. Teď sem potkala dva známý nedavno a jeden prohlásil něco, jestli teď jedu k Oi, druhej mu to hned vyvrátil, že už spolu nejsme a že je z toho Oi nějak v prdeli, nebo co. Cože? Jak v prdeli? Naštěstí informace o tom, že je Oi v prdeli byla už tejden stará, těsně po tom našem "prvnim rozchodu" nanečisto. Jenže to nic nemění na tom, že v prdeli opravdu může bejt. Doufam, že neni...

Začínam zase víc hrát na kytaru. Miluju to.

Nu což, život je nevyzpytatelnej a já sem ráda, že mam za sebou Iggyho Popa teď o víkendu a vůbec celej Metronome festival, ve čtvrtek mě čekaj Sabbath a prostě prázdninuju. Do toho Španělska se kurva těšim! Gaudí! Barcelona! Španělé! Jo a asi i španělky. Byla to výhodná cena tohohle zájezdu, tak proto si to dovolujeme. Stejně jako ta Itálie, To bude zas boží jinym způsobem. Řím sem chtěla vidět vždycky, ve Florencii a v Benátkách se asi poseru štěstim. Jojo, to je kurva život! Budeme chlastat dobrá vína a bavit se s lidma a...a...a tak! Doufam, že matka nebude líná a nebude chtít sedět na prdeli v hotelu. Když jo, budu si užívat sama. A možná sbalim pár malých italů. No, to už radsi radši ty španěle. Oni sou takový...živelný. Španělé sou vždycky nejhlasitější lidi na koncertech. A snad hezký. Snad. Předpokládam, že hezký kluci sou všude. Když budou oškliví, tak nevadí. Hlavně, že já sem hezká.

Taky mam psychosny. O bejvalym šoustkamarádovi a o mym bejvalym. To je tim, že sem teď bejvalýho viděla často. Ale hustý je, že ty sny vždycky dopadnou dobře pro mě. Hehe.

Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nany Nany | 4. července 2016 v 23:12 | Reagovat

Chodby bez chodeb, fakt. Nechcu rýpat, jen už tu hrubku zde myslím nevidím poprvé :D

2 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 5. července 2016 v 13:36 | Reagovat

[1]: To je možný, já to tam tak nechám.

3 Nany Nany | 7. července 2016 v 12:14 | Reagovat

[2]: Však v poho, já na to jen musela upozornit, má hlava mne k tomu nutila. V dalším článku mne víc než ta opakovaná hrubka ale štve, že jsem z něj nadržená a nemůžu si teď zašoustaat :D

4 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 7. července 2016 v 13:25 | Reagovat

[3]: Nejsem debil, většinu toho dělam shválně...tohle do bakalářky nenapíšu.

Můžeš. Člověk vždycky může, když chce. Já teď zase chtít určitej čas radši nebudu, nebo se mi zas stane nějaká nehoda.

5 Nany Nany | Web | 7. července 2016 v 18:48 | Reagovat

[4]: Tak jasně, že můžu, adeptů se najde kupa, já mám jen trošku jinačí morálku v tomhle :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama