Na stažení vlasů

31. července 2016 v 1:40 | Pražský poděs |  Kreativní průjmy
Mocnou silou obdařená,
malá, černá relikvie,
v prach poklady mění.

Mozaiky a kostnice,
stačilo!
Utíkám do pivnice.
Ač tu žádná není,
nevzdávám sladké snění.

Ne o pivnici!

O mě a o tobě,
o nás, naší lásce.
zasypané v sutinách.
Hlouběji než svaté město
ve svých třech rovinách.

Přesto...

co je dražší?
Nic.
Flexibilní mohyla,
dnes zápěstí mé zdobila.

Stejně tak i zítra bude.
Na koncích světa,
v Danteových peklech.
Chci jí nosit s sebou všude.

Veni, vidi, vici…
Mám to všechno
Vpiči
Jen ty mi tam teď

dosti scházíš.

*Někdy se stane přesně to, o čem člověk sní. Byly to hodně divoké noci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy Kruger Fredy Kruger | 1. srpna 2016 v 0:50 | Reagovat

" Když znaven jsem v lavičku kles
a hned usnul,
... nepřišel nikdo sic
( by mi ho utnul )

... však zaskočen byl jsem Pražákem,
když zakroutil mi s ním hasákem !

Pražáky ? fuj!  chci jen Pražačky !
...když jsem se s chlápkem dal do rvačky,
do rána bylo dost času,
na servání  jeho vlasů !"

Samm  Krawa  si plánuje trasu
stojíce nad  mužem  orvaném...

Se skalpem zmizel hned nad ránem !

2 RaTTvs. RaTTvs. | Web | 3. srpna 2016 v 20:41 | Reagovat

Och, krásná to báseň. ^.^

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 3. srpna 2016 v 20:47 | Reagovat

[2]: Ta provlhlá noc, co jí inspirovala, byla mnohem, mnohem lepší...

4 Keeble Keeble | Web | 4. srpna 2016 v 23:41 | Reagovat

Fascinují mě tvoje přirovnání, o svatém městě a Danteových peklech..

5 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 7. srpna 2016 v 20:19 | Reagovat

[4]: Dává mi to smysl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama