Dopis začouzeným čtyřkám

13. května 2017 v 17:25 | Pražský poděs |  Dopisy všemu možnému
Nejdražší podniky čtvrté cenové skupiny,
já nepohrdám a nesoudím. Nebudu nenávidět jenom kvůli hnusnýmu pivu, poblitým hazlům a divnýmu osazenstvu. Ostatně...co bychom bez vás dělali? Každý jednou za čas potřebuje správný pajzl, kde se zastavil čas, alkodědci jsou stále zarostlí ve svých polohách, na hajzlech se neukízelo od revoluce a pivo je..inu, hnusný, jak chcanky. Někde. Ne všude. Čistý trubky dokážou udělat i z Gambáče Plzeň, naopak špinavý trubky dokážou udělat z Plzně Gambáč.

Nádr
Bylo mi patnáct, když jsem tě poprvé poznala. Byla jsem první čtvrtletí na střední, byla jsem vyjašené telátko. Hned po facce, která se skládala ze zatuchlosti a cigaretového kouře mé oči zůstali fascinovaně hledět na blahoslaveného Miloše Frýbu, i když jeho pravý kult jsem poznala až pár let později. Ten večer jsem se zamilovala- malý panák za sedm, velký za šetnáct a pivo za dvacet tři. Ten večer bylo všechno- tancování na stole, pofidérní kapela a Stouni. Tu kalbu nezapomenu. A navíc to vypadá i tak, že se do religiozity mého soukromého univerza zapíšeš ještě tak, že v tobě budu trávit poslední večer s cigárem v interiéru. A to už je velká pocta.

Rotunda
Jsi jedna z nejlepších čtyřek v Praze, legenda. Na první návštěvu si nevzpomenu. Je mi líto, ovšem předpokládam, že to bylo pravděpodobně v rámci nějaký pitky s mým milovaným chlapcem, tu dobu s bývalým chlapcem. Za tu dobu ti opravili hajzl, takže už nemá punc osmdesátek. Když ale eště měl, vzpomínám, jak sme se tu ocitli jednoho večera zkoulovaný. To bylo vcelku zábavný, trochu jinej svět. A teď poslední dobou nejsem uplně neznámej host. Jednou, při přesunu do jinýho podniku právě z Rotundy nám bylo oznámeno: "Smrdíte, jako čtyřka, kde se vaří". To mi přijde fascinující, o to víc fascinující, že zanedlouho bude všemu smradu ze čtyřek, kde se vaří, konec. Rotundo, mám tě ráda!

U Kotvy
Tebe zná každej noční poutník centrem Prahy, snažící se dostat v nočních hodinách domů. Tramvaje sou totiž kurvy mající dlouhý intervaly. Tak to každej jedno zvládne, než ta tramvaj přijede. Jedno. "Dám si jedno. Dám si za dvacet minut jedno a pojedu." Kdepak. Kotva tě zakotví a neodkotví. Pojedeš až za pár hodin a víc ztřískanej, než předtim. Mínusový body ti patří za osazenstvo, za který ale přirozeně nemůžeš. Párkrát se nám už stalo, že sme narazili na nějaké nemilé lidi, co si v jukeboxu pořád dokola pouštěli hajlovačky od Ortela a když sme je upozornili, že už to pouštěli dvakrát a že by to potřetí bylo už asi trochu příliš, tak si tam pustili Bílou ligu.To je prostě konflikt. Nikdy nebudeš náckovskou hospodou, na to do sebe přijímáš příliš různorodou sortu nočních poutníků. Od bezdomovců, přes turisty až po studenty. Takže zůstávam v klidu. Hospody, stejně jako celou zem, máme rádi a nenecháme ani jedno na pospas nenávistným hajlujícím kokotům. Kotvičko, když je ráno blíž, než noc, často jsi poslední nadějí a všehochuť, kdy barman zasahuje až v momentě fyzickýho konfliktu. A tak to má být. BTW: ty Krušky jsou tam cena=kvalita. Na rozdíl třeba od takovýho Rock Cafe, kde jsou sice taky, ale stojí tam pomalu tolik, jako běžně stojí Plzeň.

Ty méně známé z vás, ale navštívené? Balbínova hospůdko, jsi fajn, ale příliš politická. Pokud vedoucí strany, ač satirické, kandiduje za imigranta, kterej je ale jedinej správnej imigrant a všichni ostatní imigranti jsou špatný, tak je něco špatně i s vedoucím strany.

V centru mizíte hodně rychle. Všechny hospody bejvaly pajzlama, jenom některé si na tom postavili jméno, třeba takový Černý vůl, Zlatý tygr a tak dále a tak dále.
A co dál? Co mimo centrum? Tam je výskyt hojnější a ještě stále- autentičtější. Vezmu si na mušku můj milovaný Žižkov a překvapivě to nebude jenom v čistě pozitivním slovasmyslu. Jo, levný pivo člověk sežene, ale víc, než autentický malý putyky tu najde buď čtyřky huličskýho typu, tzn. člověk si tu může zapálit, ale alkodědky a roztomilý dřevěný obložení společně s těžkýma stolama tu člověk nenajde ani lupou. To už je kategorie sama o sobě, řikam tomu tmavý divný pajzlobary. Často se vyznačujou právě zvýšeným počtem lidí s brkem (někde se sice nehulí, ale i tak, občas to bejvaj jiný substance). To jsou takové ty Chocobamby, Základny, Bohužely a podobný. Jo a taky se tyhle místa vyznačujou tim, že se jim občas nepodaří natočit uplně dobrý pivo. Jenže o těch řeč není. Je řeč o prerevolučních čtyřkách. Nad Viktorkou možná taková bejvala a našlo by se jich i víc. Jenže všechny tyhle krásný hospůdky vytlačili předražený hipstabary, kde si všichni cucaj svoje matéčka a zelený čaje. A ještě z těch známnějších...Vystřelený voko? Drží se, jako klíště. Jenom aby to takhle vydrželo co nejdýl.
Dějiště se pomalu, ale jistě, začíná přesouvat někam dál. Přes Vihohrady do Vršovic. Vršovice jsou podobně, jako Nusle, stále ještě autentické, co se pajzlíků týče. Vinohrady někde taky, ale tam je taky trochu kapitola sama o sobě ony hulící pajzly. Ale Nusle, to je jiná! Tady si pajzly ještě vzít nenechali. Za autentickým socíkem stačí jet jen pár zastávek tramvají. Nebudu jmenovat, těch míst je víc a vlastně si ani jména nepamatuju, ale chlastačka v Nuslích bývá často legendárním zážitkem. Třeba taková ta dlouhá nudle u synkáče, nebo taková ta hospoda, co zavírá už asi v osm a spousta a spousta dalších. Ale ani za boha si nevzpomenu na vaše jména. Plastový vybledký misky na pečivo k utopenci a neopravený záchody included.
To samé platí i o dalších částech Prahy, většinou v místech staré zástavby, či vilkových čtvrtí, dejme tomu Podolí, Kačerov, Bohnice. Co ještě stojí za zmínku? Snad starý Karlín, ten je vlastně hned pod Žižkovem. I když i tady začínají vévodit hipsterský zbytečňárny. To samý nám začíná proplouvat i na Letnou , tam se snad drží jenom Prašivka. Nesmíme zapomenout bývalý dělnický čvtrtě, jako třeba Holešovice, kterýma se dá přes tu Letnou právě skvěle dojít do Dejvic a Bubenče. Nebo Smíchov.

Knoflík
Ty zachraňuješ většinou, když je všechno v okolí nepajzlovitého charakteru zavřeno, nebo plno. Pivo je pitelný a z repráku huláká random classic rock, či metal. Většinou nějaký AC/DC, Iron Maiden a ostatní kapely, který si přestárlý dědkové s mulletama rádi cpou na tričko.

Toť vše, kam mě za můj krátký život zanesl vítr. Vím, že je toho v Praze v této cenové skupině k objevování ještě mnoho, jako příklad udám další slavná jména jako třeba Briketu, Jamajku, Ghetta a předevšim U Fandy, což mě fascinuje už z vnějšku. No, snad si někdy najdu čas na všechny tyhle divnomísta.
Update
Jelikož sem to vyhrabala někde v rozepsaných a je to z minulýho roku...tak update. Ghettu sem vyškrtla, protože to neni pajzl, ale onen huleneckej pajzl a žádná čtyřka. U Fandy končí, opravujou viadukt, tak sme tam byli před dvěma tejdnama na poslednim pivu a musim říct, že takhle rozkošně malebnou čtyřku člověk jen tak nesežene.
Slovo na závěr? Dovolím si převzít trochu přežvejkanou větu, co nějakej známej (kdo to kurva byl, fakt nevim, nepamatuju) pronesl. Takže trochu marginalizace na závěr: "Co spojuje slušnočechy v tričkách Národní demokracie, DSSS, nebo jednou ze stopadesáti mrtvých stran Martina Konvičky a studenty bez uplně velkých příjmu? No co asi...láska k levnýmu pivu." Proč to dělám? No, prostě a jednoduše, ráda cestuji časem a prostorem do dob, které jsem nezažila.

Omg, zapomněla jsem na U Žaludů! Tam prý dobře vaří, ale ne pro mě.
Ok, kecam,ve skutečnosti jsem spoustu z vás, pajzly, vynechala. Nepamatuju si. Je toho ještě tolik, co bych o svojí lásce k vám chtěla říct. Ale na to si vždycky vzpomenu až u piva, teď ne.
Support your local pajzl!
Další řadový alkoholik vysedávající u vašich stolů




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jan Jan | Web | 14. května 2017 v 16:04 | Reagovat

Tak jsem tak nějak zavzpomínal na ústecký čtyřky. Na hnátě, Žumpa, Pod hradem, to byly super putyky.....

2 stuprum stuprum | Web | 14. května 2017 v 17:41 | Reagovat

U Žaludů prý. Tam ve sklepě by bylo vtipné dostat žalud do krku. Víš který žalud, ne? :D

3 Robka Robka | Web | 14. května 2017 v 18:41 | Reagovat

I když v Praze bývám málokdy, Konflík znám :-)

4 Robka Robka | Web | 14. května 2017 v 18:42 | Reagovat

Knoflík :-)

5 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 14. května 2017 v 20:33 | Reagovat

[1]: Ústí? To je kde? Za Uralem?

[2]: Sklep nemají, ani na pivo ne. Takže nic. Ale jedinej konflikt, kterej se tam kdy stal, byl vožralej alkodědek sedící sám u stolu, kterej si při našem odchodu začal dovolovat na naší trans kamarádku, kvůli tomu, že je trans. Byl mnou pohotově zesměšněn.

[3]: Knoflík mi připomíná něčim starou Tečku, ta je kousek odtamtud, jenom víc u Vltavy (pplk. Sochora). Asi to bude tim classic rockem, co tam pouští. Ale jo, pivo, ač Staráč, tam je dobrej. Mě se líbí ty malé schůdky tam.

6 stuprum stuprum | Web | 15. května 2017 v 0:15 | Reagovat

Nositel řádu Bílého lva Antonín Sochora chodil vypít pivo do výčepu Zlatá hvězda, než ho převelili do Ruska, kde sloužil u dělostřelectva. Měl dvě dcery a obě umřely na neštovice!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama