Poslední kouř

1. června 2017 v 16:44 | Pražský poděs |  OSUMNÁCT BYLO? Sex, drogy, láska, smrt, kacířství (materiál pro bulvár)
Kdo zná Pelce, zná. Kdo ne, ať si načte. Povídka naprosto dokonalá. Ale zůstanej jenom výmyslem autorovo fantazie, žejo? Že se nic tak nesmyslnýho nemůže ve skutečnosti v 21. století stát, že ne?

Z víkendu mam dobrý imprese z nečekaný vycházky. Byla jistá narozeninová akce a já se svým stylem chození pozdě sem přicházela zase pozdě, takže sem si myslela, že feláky vyzvednu v parku na úpatí jednoho z pražských kopců a pujdeme hned dál, jak to bylo podle plánu na události na facebooku. Konalo se ale super minidobrodružství. Dorazila sem tedy když už padla tma. Rozhodlo se, že místo přímýho přemístění se do podniku s rezervací se pujde pěšky. Přes Petřín. Náš cíl byl totiž na druhý straně Petřína, než sme se nacházeli. A co bylo taky skvělý? Jeli sme lanovkou. Sice měla řidička nejdřív nějaký problémy s tim, že maj některý lidi strašně moc tašek (s dekama, na kterých seděli) a dalších píčovin, jako třeba alkohol a tak, ale stejně nás pustila. Nedělali sme v lanovce bordel, bylo tam jenom pár turistů a my maximálně tak zpívali za doprovodu ukulele.

Po víc jak tejdnu bez penetračního styku mi to přišlo, jako zas poprvý. Aneb jak rychle si člověk navykne na standarty. Čim delší doba od počátku absence nějakého standartu je, tim víc se subjektu zdá jako ještě delší, než ve skutečnosti. Takže tejden a pár dnů bez penetrace mi přišlo, jako celá věčnost. Nejdřív tejden se zánětem močáku, to neni uplně příjemný a potom čtyři dny krve. Ale potom…nebe. Probudila sem se a i když už byl on dávno vzhůru, vlezl si zpátky do postele ke mě. Tak to dělá často, protože se téměř pokaždý vzbudí dřív, než já. Netrvalo dlouho a oba sme si už jenom navzájem hladili mezinoží a očekávali, až toho už bude mít jedenz nás dost a skočí na protějšek. Tak se stalo. Vylezl si na mě a když ho do mě po tak krátký dlouhý době strkal, měla sem pocit, že už sem snad pomalu zapomněla, jakej to je pocit. Boží pocit.

Při jednom z posledních dnů s cígem v ruce v hospodě se mi podařilo opít. To se pár tejdnů nestalo, opět se odkazuju na svuj močák a léky, který v kombinaci s alkoholem ne. Seděli sme nejdřív v jedný z posledních čtyřek v centru a potom se přesunuli dál. Čtyřky se přece musí objehat ještě za autentična. Naše přesunutí sice nebyla čtyřka, ale i tak milej podnik, kam rádi chodíme. Po prvnim vínu mi nic nebránilo v tom si dát další. Najednou se rozjela docela dost rozumná diskuze o politice. Jo, budou volby, nevíme, koho volit a tak dále. Diskuze, náměty, připomínky, doplňování nápadů a podobně. K tomu se přece hodí co nejvyšší možnej počet sklenic vína za sebou. Měla sem pocit, že tam sedíme třeba hodinu, najednou bylo k jedný ráno, lol. Odcházeli sme hromadně. Byla sem příjemně nalitá, jeee! Zas po nějaký době! Je to fajn.
Druhej večer už byl navostro poslední, kdy je možný si svobodně zapálit. Strategickej plán byl jasnej, obejít toho co nejvíc a přitom se taky neuhnat. Začali sme v jedný jediný- Nádr. Narvanej byl, hodně. Bylo tam spousta lidí, ale seděli sme na peroně, vevnitř bylo moc plno, hlavně taky koncert. Hm, poslední cíga, no. Potom sme byli známou přemluveni jít do jednoho podniku nedaleko. Takže trochu měníme plán, původně sme chtěli jinam, víc do centra. Ten den sem se cejtila divně, ne nijak fyzicky, ani vlastně psychicky, ale do určitý doby, do fakt dost pozdního večera, sem měla pocit, jako když mi trochu zkratuje mozek. Občas sem mlela sračky, já melu sračky často, ale tohle byly jiný sračky. Chtěla sem o něčem normálně mluvit, ale slova, který ze mě padaly, byly uplně debilní a ne příliš dobře pochopitelný. A já si to uvědomovala, Dionýsos si toho taky všimnul. Nebyla sem opilá, v tu dobu, kdy sme právě seděli v tý druhý hospodě eště ne. Bylo to zvláštní, uvědomovala sem si, že je se mnou něco špatně, ale nevěděla sem co, cejtila sem se uplně v pohodě, fakt to bylo, jako kdyby nějaká část mýho mozku měla chvilkovou poruchu. Nechápu. Ale v pohodě, dál sem fungovala. Ozval se mi J******, kterej sice byl doma nemocnej, ale i s tim zánětem průdušek by si se mnou rád to poslední symbolický cígo u piva pohodlně u stolu, dal. Jelikož bydlí nedaleko od místa, kde sme se nacházeli a někde v okolních hospodách koluje eště jeho mlasší bratr s jednim známym, tak sem začala Dionýse přemlouvat, ať se na ten další podnik v plánu vysereme, že sme tam stejně byli včera a že chci vidět J******. Podařilo se. Zanedlouho se zčistajasna objevil právě bratr a jeho doprovod a tak sme společně vyrazili do dalšího podniku nedaleko, kde měl bejt J******. Když sme tam dorazili, stál před podnikem, byl hyperaktivní a do doby, než se uvnitř náhodně uvolnilo místo sme měli všichni chuť ho zabít, že nás tahal sem, kde je plno, když mohl přijít sám do tý hospody, kde sme byli předtim. Ale jo, pivo, co tady točí, už sem neměla pěkně dlouho. I sem si k tý poslední cigaretce koupila o něco dražší dvanáctku. To se mnou, už i předtím docela dobře zacloumanou, zacloumalo o něco víc a já měla eště lepší náladu. Po takový době vidět J****** bylo super, jeho bratra taky a toho třetího vopičáka též. Poslední objednávku už sme si nedali a hromadně se zvedli. My s Dionýsem pokračovali v cestě, tentokrát už do poslední hospody. Tam bylo osazenstvo skromné, málo lidí, ale to hlavně taky tim, že bylo na tohle místo už docela pozdě. Už sem nekecala takový sračky, jako by se muj mozek už zas "opravil". Stejně to moje rozbití bylo divný. Jako jo, haha, blbá atmosféra tim, že už si v hospodách nezapálim, haha...ne, to je sračka. Fakt to bylo divný, trvalo to prostě část večera, nechápu, co to bylo. Dala sem si už jenom jedno pivo, pak nealko. Po půlnoci se mimochodem facebooky začali plnit selfíčkama s prvnim oficiálně nelegálnim cígem ve vnitřních prostorách. Tož sme taky přidali jednu, i když v našem případě už to po tý půlnoci byla tak stopadesátá nelegální cigareta. Při kouření mojí poslední svobodný cigarety hrála Navarová:


Příliš toužebně smutnej song na tohle celý, připomíná mi uplně jiný věci a jiný období, ale stejně to bylo pěkné. Odcházeli sme někdy k druhý, dobře připitý. Žádný velký párty, jen tak decentně, ať si pamatujeme, na co máme pamatovat.

Před asi dvěma lety zakázali úplně kouřit v historický kavárně u kina Lucerna. V kavárně, která si zachovávala atmosféru předválečnýho obrazu společnosti. Pamatuju si, jak mě tam jednou fascinoval starej pár, kterej si přišel na doutníček, kafíčko a zákusek. Byli rozkošní. A pak tam zakázali kouřit a z tý autentický atmosféry byl odkrojen pěkně velkej kus. Předtim sem tam docela ráda chodila, ale sorryjako, mezi čtenim si knížky fakt nebudu odbíhat na cigáro ven. To jen tak na začátek, majitel se rozhodl, no. Nedá se nic dělat.
Jenže dnešnim dnem se nebude dát dělat už vůbec nic a nikde.
Až uvidim nějakou nánu s kočárkem s harantem, tak jí okamžitě nakážu naklusat do nejbližší hospody, kde má krásně čerstvej vzduch pro haranta. Do tý nejhnusnější čtyřky s nejhnusnějšim pivem. A když nebude chcít, tak tam tu píču dotáhnu za vlasy, nánu zpíčenou a toho jejího haranta prohodim do tý hospody oknem z třímetrový vzdálenosti i se zkurvenym kočárem. když ta píča nebude mít zkurvený vlasy, tak jí dokopu, kundu pitomou a prohodim jí voknem hned po jejim hnusnym harantovi. To samý udělat s astmatikama, začnu svojí matkou, která má astma. Je tam dokopu do tá krásně voňavý čtyřky, tyvole. Dokopu, vole! Jednoho po druhym, kurvy zastaný s dejchátkama. Kriplové posraný! Všechny tyhle kokoty pošlu do zkurvených nočních pochybných barů, do nonstopů na krajích Prahy s feťákama, co sou schopný ve feťáckym deliriu pobodat člověka kvůli penězům, do těch nejhnusnějších pajzlů, kam sem vživotě nepáchla ani já. Ať si to tam užijou, mrtky. Hlavně, že to tam voní, kundy. Po kytičkách zkurvených neasi! Nasrat!
Teď vážně, je to sračka. Naprostá povrchní sračka.

Stát se sere do toho, co fungovalo, aniž by se do toho musel srát. Jako třeba rozhodnutí majitele mít podnik určitého typu. Ufňukaný militantní nekuřáci, jejichž jedinej argument je ten, že jsou nuceni chodit do kuřáckých hospod po kterých jim potom smrdí oblečení, si můžou jít třeba vysrat voko, protože jsi sobeckej spratek a je mi líto, že se pohybuješ v tak "netolerantnim" a "zlym" okolí, že tě k něčemu nutí. Z mýho okolí je to spíš tak, že když se schází s těhotnou, nebo prostě když si víc lidí řekne, že chce do nekuřáckýho, tak se jde do nekuřáckýho a kuřáci chodí kouřit ven. Ha, kompromis na základě domluvy, ne zákazu!
Já jsem taky nucena chodit po ulici, ve kterých smrdí strašně moc zbytečných aut. Kdyby všichni nastoupili do MHD, je smradu míň. Nééé, pán musí jet ve svym boukáru pro čtyři lidi každý ráno sám do práce a z práce. Ubylo by aut, ubylo by dopravních nehod, ubylo by smradu. Zkurvený řidiči, nezodpovědný ke svýmu okolí. Bééé, já nemám svůj světovej den bez aut ve městech. Ostatní otravujou muj čistej vzduch! Nikdo mě přece nenutí vylejzat z baráku. Každej je nucenej žít v nějakých podmínkách, který mu ne vždy vyhovujou. Když chcete fňukat, zůstaňte doma, kde si vytvoříte sterilní prostředí a vzduch. Nikdo váš vzduch nekazí, vzduch už je dávno zkaženej. Hned to zní mnohem víc, jako pokrytecká zodpovědnost za druhý. Kouřit se bude stejně, tak co. Nepomůže to ničemu.
Nějaký zdraví personálu? What? Když bylo ve dříve většině kuřáckých/nekuřáckých hospod bar v nekuřácký částI? Seriously? Jo a btw. on v těch čtyřkách pro alkodědky fakt každej výčepák a výčepačka kouří stejně, jako hosti. Pokud chci zdravý tělo tak nejdu makat do čtyřky, nebo do hnusnýho nonstopu někde na kraji města, ale kosit pole na čerstvym vzduchu. Nebo jako uklízeč/uklízečka/whatever, vždycky je možnost volby. Sorryjako, nebo to jsou lidi nesvéprávný, že jim musí někdo další nadiktovat, kam maj chodit makat? Nehledě na to, že by všechno, ale uplně všechno ve vetšině případů kuřáckých/nekuřáckých hospod vyřešilo prostě to, že by byla kuřácká část bez obsluhy. Já si na to pivo u baru fakt nemam problém pár vteřin počkat.
Kecy o módě a vyspělosti z EU si taky strčte do prdele, jsou země, kde platí omezenej zákaz, ne absolutní, protože absolutní zákaz je sračka. V noci sem teda u piva U Kotvy eště nepotkala maminku s kočárkem, co by se tam okolo třetí hodiny ranní slezla s kamarádkama s kočárkama na večeři. Fakt ne. Až nějakou potkam, tak na ní maximálně zavolam fízly, protože se do podniků, kde je vstup od 18, dítě tahat nesmí. Což naprosto nechápu. Ostatně zařídit vstup do takových těch klasických hospod a barů a dalších míst, kde "maminku s dětma" neviděl nikdo nikdo od osmnácti (například od určitý večerní hodiny) vůbec neni špatnej nápad. Kouřit by se tam mohlo dál, protože dospělej člověk je snad sám za sebe odpovědnej, ne? O tom to celý je. Tenhle nesmyslnej zákaz má výchovnou rétoriku protivný učitelky na základce, kterou každej z nás nesnášel, protože nás nenechávala domluvit a místo diskuze nás "stírala" pomocí svýho nadřazenýho postavení. Místo diskuze a možnosti volby zákaz, hm... Něco mi řiká, že tohle nebude moc dobře fungovat. Tenhle zákon čeká doufam co nejdřív novela, která bude buď plná dalších nesmyslných zákazů a "stěrů po učitelsku" (což opět nebude fungovat), nebo nabídne diskuzi a alternativy. Pokud se tu všichni navzájem nechceme pozabíjet, tak navrhuju to druhý. Když už se teda chceme tvářit jako vyspělá Evropa.
No a na chudáky výčepáky, který měří promile každýmu jednotlivci, jsem teda taky zvědavá. Ten alkohol by se ostatně měl zakázat prodávat volně, ale na recept jako v lékárně. Říkalo by se: "Chci se jenom bezúhonně vožrat." A chlastalo by se v samostatných místnostech, aby vožralý lidi nemohli potom ve svojí vožralosti ubližovat jenom sami sobě, ne okolí. Žádná zábava s kamarádama, nic. Cejtli ste někdy někdo dech člověka, co kombinoval víno s tvrdym? Víc nechutnej smrad je snad už jenom rozkládající se bílkovina. To má člověk taky ještě dlouho v čichovym ústrojí, když se toho nadechne. Obtěžujou svojí vožralostí okolí, hnus. A že je kouření a chlastání ne zrovna zdravý prospěšný snad ví každej svéprávnej. Nechtěla bych být provozovatelem restauračního zařízení v ČR a mít napsrosto špatně kladenou zodpovědnost za druhý dospělý svéprávný lidi, dementně ošetřenou zákonem. Jsem jakožto kuřák zaujatá, protože vůči mě jako první byla zaujatá protistrana.
Možná snad ještě víc jsem zvědavá na plešouny v centru Prahy. To bude bitek s vožralýma skupinkama místňáků, nebo s cizincema (jelikož ju kant smouking hér neni znalost anglického jazyka), to bude bitek... Protikuřácký hlídky, tyvole. Jde mi z toho trochu mráz po zádech. Dostanou někdy povolení vniknout i do soukromých bytů na základě udání? Až si je nebude zřizovat městská část, ale Policie? Jakžeto bylo v tý povídce? Jedeme žádat o azyl do Mongolska?


Potřebuju stát k tomu, aby mě učil, jak si utřít prdela nerozmazat hovna všude okolo, když už to dávno umim? Kouřit budu, chlastat budu taky. Tenhle zákon nedává smysl. V případě tohohle zákonu v jeho současnym znění souhlasim s tim, že se stát zachoval nemorálně. Vzpomínky na Nádr a další legendární pajzly s cígem v hubě mi ale nikdo nevezme ❤

Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy Kruger Fredy Kruger | 4. června 2017 v 23:40 | Reagovat

Džonn Kundda  si ubalil cigaretu ...

Tu přiběhl číšník, - mu vyrval jí z retů!
řka : "Ode dneška  se nekouří !!"

... Kundda  Džon zlý je !  osoba prchlá !
" To už si od dneška nezachrchlám ??"

řve číšník : " Tak se smiř  s osudem,
od dneška  už to nebude !!
z kouření vznikají choroby !!"

" Vyhazov ?? to nemá obdoby !
... však zbyly mi nějaké zásoby !"
...muž rypákem mohutně potáhnul
pak odněkud  z paty  až, vytáhnul
obrovský chrchel !
... chviličku ustal...
pak chrchel, jehož teď plná má ústa

rozčilen  Džonn Kundda, - namíchnut,
plivl jej číšníku  do xichtu!

... pak pět krčem obešel z večera
a to samé, tam číšníkúm  udělal !

2 stuprum stuprum | Web | 4. června 2017 v 23:43 | Reagovat

Kostlivec ve skříni.

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 9. června 2017 v 16:41 | Reagovat

[2]:
Kostlivec v tabatěrce.

4 Felix Felix | E-mail | Web | 10. června 2017 v 20:11 | Reagovat

Ano, důkaz, že ufoni existujou ;) Sypeš vyprávění z rukávu. Talent nepopřeš 8-)

5 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 11. června 2017 v 15:40 | Reagovat

[1]: Ono je to stále ještě naživu, wow.

[2]: Těch je...

[3]: Těch taky.

[4]: Vyprávění se žije samo, sype se emko. K tomu si může člověk vytřít talenten leda tak prdel.

6 ultratrhel ultratrhel | 13. června 2017 v 12:53 | Reagovat

ANKETA:

Vše je správně!!!!

- nejvíc % = mám to v píči , vole

na druhém místě= adept na chovance bohunické léčebny
+
slušné děvče z kvalitní rodiny

7 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 13. června 2017 v 22:31 | Reagovat

[6]: Jen jedno z toho je pravda. Možná nic.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama