Prázdniny existujou jenom na střední

17. července 2017 v 1:24 | Pražský poděs |  Blitky
Ani sem si nevšimla, že začali nějaký prázdniny. Mam v píči, protože jediný, co mě zajímá, je odevzdání mojí práce v termínu. Fakt je mi všechno ostatní ukradený a nic jinýho vlastně nedělam. Píšu práci, sem v hospodě, píšu práci, sem v hospodě. Jo, celej červenec sedim na prdeli v Praze, ale nedá se nic dělat. Ráda bych měla tenhle předmět za sebou. Zábava bude až potom.


Toho si na sobě docela cenim. Když vim, že s něčim nezmůžu nic (jako anarchií si k titulu nepomůžu), tak to udělam. Návyky ze střední, kde to byl fakt Saigon. Díkybohu za ně. Sem mnohem pilnější student, než muj drahej. Možná nemam tak široký znalosti ohledně historie a potom předevšim ohledně fyziky a chemie, ale když mam něco udělat, tak to udělam a neřeknu si: "Hm, seru na to, to udělam další semestr". Stay otrok na jednu stranu.

Muj potkan se otřepal z toho nejhoršího, po všech těch práškách byla uplně zblblá. Bála se mě, nechtěla se ode mě ani napít, nejedla nic jinýho, než kašičky, ve kterých jsme jí podávali prášky (kašičky jsou ovocný a sladký, takže je logický, že nebude žrát nějaký zkurvený zrní, když může sladkosti) a byla divná. Po pár dnech se zlepšila, zas se chová normálně, i když má pořád trochu strach z vytáhnutí z klece. Stejně si řikam, že je fakt stará a že už nemusí bejt dlouho naživu, kdo ví. Když jí mam třeba na sobě a snažim se si s ní hrát, tak samozřejmě nechci, aby umřela, protože je to moje zvířátko a zvykla sem si na ní a tak dále. Na druhou stranu je muj potkan autonomní organismus bez jakýkoliv závislosti na mě a nemá žádnou povinnost zůstávat k vůli mě naživu. Buďme utilitaristé. Až si bude chtít umřít, tak prostě umře.
Po další kontrole u veterináře nám bylo řečeno, že je na tom líp, že léky začínaj zabírat a že jestli to pujde takhle dobře, tak by se po červenci odvážila i na odoperování nádorů. To by bylo...hustý. Nevim, bylo by to vážně super, na druhou stranu si nechci nic slibovat, prostě uvidíme.

Chlapec mi brzo odjede na dva tejdny do prdele. Jede stopovat a já musim sedět doma a psát svoje veledílo. Nasrat. Jako asi mi bude chybět, no. Na druhou stranu to má rozhodně světlou stránku a tou je klid na psaní tý zkurvený práce. Ale...zase další strana je, že budu rozptýlená tim, jak si budu zařizovat program podle sebe. Tzn. i hospody podle sebe. Lidi, se kterýma se uvidim podle sebe ehm Iblís, ne, notak, to nemůžu udělat. Iblís by to taky určitě neudělal, protože je muj drahej pořád jeho kámoš a kámošům se holky neprcaj a Iblís je skálopevně přesvědčený monogamista, takže riziko nehrozí. Nebo jo, hrozí, vždycky hrozí riziko. Co když se prostě něco stane, tak jako se obvykle stává a pak z toho bude nešťastnej i Iblís, protože je citlivka a tak dále a tak dále. Omg, to je jak u blbejch na dvorečku. Já to prostě nechápu, připadam si už teď jako v roli dívky, která čeká, až se její chlapec vrátí z vojny a musí být celou dobu jako jeptiška. Seru na to, fakt. Prostě budu dělat to, co dělam se svym drahym, jenom bez něj. Budu chodit po hospodách, bavit se s lidma, chlastat, hulit a když se mi stane nějaká nehoda s Iblísem, tak to bude holt velký špatný, protože si vlastně tak trochu podvědomně přeju, aby se stala. Tady jde o to, že bych ani nemusela s Iblísem spát, teda, spát klidně jo, šukat ne. Jenom...potřebuju zase chvíli společnost nějakýho jinýho chlapce. Třeba s nim prostě strávit večer jenom ve dvou a bavit se o sračkách a o všem a pak skončit někde na noční procházce, jako už se jednou s Iblísem stalo a pak prostě jít spát k němu domu. Nemuseli bysme nutně šukat, to by bylo fakt zlý vůči mýmu chlapci, ale společnost někoho jinýho je společnost někoho jinýho. Poslední tejden nad tim přemejšlim.
Myslela sem si, že se to všechno dělo jenom protože nic z toho nemělo hlubší hodnotu, ani jeden z těch vztahů nebyl tak dlouhodobej a teď asi konečně vidim, proč žádnej z nich nebyl takhle dlouhej. Já se začínam nudit a občas bych radši trávila čas s jinýma chlapcema, než se svym drahym. Třeba včera. Zavírala se jedna hospoda, finální finito, dopíječka. Byl to strašně fajn večer, bylo tam hodně mých kamarádů, mezi nima i Iblís samozřejmě, ale normálně pokec, pohoda, žádný divočárny a já bych tam byla klidně třeba s Iblísem a jeho spolubydlícim-mym bejvalym spolužákem, mnohem dýl. Jenže muj drahej začal bejt strašně unaveno-opilej a tak sme jeli spát. Přitom mi tam s Iblísem a tim druhym bylo tak dobře, opilá sem nebyla, spát se mi nechtělo, ale prostě...kurva. Nejradši bych tam u toho stolu zůstala, ale muj drahej dostal škytavku, takže byl eště ke všemu otrávenej a možnost, že bysme tam zůstali, nepřipadala k úvahy. Bylo to nahovno, protože potom povokřál, když sme leželi v posteli a měl strašnou chuť si povídat. Achjo.

Ale z jinýho soudku, neuvěřila bych někdy, že se někdy dočkam tak dementní situace. Muj chlapec dostal na kasu. Kdyby od nácků, od agresivních vožralých hovad, od feťáka, kterýmu došlo piko, ne, on dostal na kasu od kamaráda. Nechápu, teda chápu, ale jenom částečně. Ono to tak vlastně trochu bylo od vožralých hovad, až na to, že to vožralý hovado bylo jenom jedno. Je to fajn chlap, alespoň to sme si všichni doteď mysleli. Že mu občas ujedou nervy, to taky všichni věděli. Ale že ty nervy jednou neohlídá až tak moc, to ne. V kombinaci s chlastem, samozřejmě. Mimochodem, bylo odpoledne, ne nějakej pozdní večer. Ten chlap se nasral kvůli tomu, že sme mu založili recesistickou stránku, kde si z něj děláme prdel a memy. Jenže KAŽDEJ člověk v mym okolí má recesistickou stránku, kde si nějaký dobráci (nejčastějc nejbližší kamarádi) baví na jeho účetl, dělaj z něj memy, různě modifikujou jeho jméno a tak dále, spousta z nás má takových vysmívacích stránek několik. A napadlo někdy někoho svý kamarády za to, že si ze sebe navzájem děláme prdel, zmlátit? Ne, tenhle člověk má prvenství. V hysterii a v neschopnosti se povznést nad humorem, navíc se na takových stránkách nikdo nikdy do nikoho nenavážel ohledně nějakých citlivých témat, prostě obecný laskavý džouky, co kolujou společností. Já jsem zkurvenej imigrant, kterej nemaká a bere bílým práci, muj chlapec vožralý prase, který spammuje hovnama facebookový zdi, kamarádka nemá kamarády, kamarád je teplej protože nosí růžový košile a tak dále, prostě nic útočnýho a hnusnýho. Tohle vychlastaný hovado si z toho samo občas dělalo prdel, jo, vobčas takový to vožralecký pseudovyhrožování "já ti dám", ale pak se vždycky uklidnil. No, tentokrát se neudržel a následoval mýho drahýho na hajzl v jedný hospodě a tam ho připlácnul ksichtem na dlaždičky. Zachránil to jeden známej, kterej asi předpovídal, že bylo to vožralý hovado nasranější víc, než kdy jindy a tak nějak ho zachránil. No taky je asi důležitý to, že onen agresor má nějaký dva metry a asi metrák a něco váhy, zatimco muj chlapec metrák fakt nemá a ačkoliv neni žádný tintítko, natahovat člověku o dvacet centimetrů vyššímu...to by asi nefungovalo. Situace se uklidnila, muj drahej byl dost mimo z toho, že ho napadnul kamarád a odcházejí na uklidňující pivo s jednim známym jinam. I tam je ale za chvíli dostihuje onen agresor. Ne, nepřišel se omluvit (ačkoliv musel čekat, že šli na pivo zrovna sem). Místo omluvy kecá něco o tom, jak ho vůbec nezná a že je mladší a že bla blabla, že by mu měl bejt muj drahej vděčnej za to, co všechno pro něj udělal (taky miluju lidi, co mi namlátí ❤) a tak dále. Hm, super. Jediný štěstí, že se mýmu drahýmu nemotala hlava, nebylo mu blbě, jenom asi bude mít bouli (omg, to je tak situačně accurate, že se můžu posrat smíchy, prostě interní džouky). Jinak prostě nechápe, co to do něj vjelo. Na začátku se totiž začal slovně obouvat ještě do jednoho známýho (že by měl taky dostat do huby), ale tomu nic nakonec neudělal. No, prostě je celá partička lidí poněkud v šoku a nikdo nechápe, co jako bude dál. Je totiž možný, že chlápek si zejtra nebude třeba nic pamatovat, nebo tak, na druhou stranu, to by mu paměť mohly odvěžit komentáře na facebooku, který psal pod příspěvkem mýho drahýho. Kokot. Kdybych tam byla, tak si možná nic nedovolí, kdo ví. Jako drahej mi řikal, že byl rád, že sem tam nebyla, ale já si řikam, ať si mě ten zmrd nepřeje, jestli se neuklidní a jestli se neomluví. Mu vyškrábu oči, je uplně jedno, že vážim asi čtvrtinu jeho váhy. Když je člověk rychlej, tak je to jedno. Ne, dělam si prdel, ale nevim, co by mě popadlo za amok, kdybych viděla, že někdo ubližuje lidem, u kterých mam problém, když vidim, že je jim ubližováno. To by to bylo možná i reálný, protože vim, že sem sama taky agresivní hovado. I když je fakt, že sem někoho naposledy mlátila asi tehdy, když se mi matka snažila kvůli nějaký píčovině natáhnout a já jí tak drsně zastavila, jako že to nebyl uplně úder do ksichtu, ale nějak do ruky, nebo co. To mi bylo asi šestnáct, od tý doby už matka maximálně ječela, protože jí asi došlo, že se mlátit nenecham a že kdybych jí praštila do jednoho oka (má ho nemocný), tak je slepá. Takže ne, nemlátim lidi, ale bránim sebe, nebo ostatní, i když je vzhledem k fyzikálním zákonům docela jasný...kdyby se po mě ohnal dvoumetrovej kolohnát, letim třicet metrů.
Edit: Situace byla hrocena už ten den na facebooku, kde onen agresor (asi ještě pořád vožralej) psal sračky a urážel skoro všechny. Lidi už mu ani moc neodepisovali, nejčastější odpověď na jeho hovna bylo: "Jdi vystřízlivět". Druhej den se stalo to, že mýmu drahýmu poslal jako "omluvu" svuj harington, ať si ho prej nechá a jak ho to mrzí atd. Nemohli se totiž potkat, tak to asi chtěl vyřešit zprostředkovaně. Ten večer se to eště řešilo s tim kamarádem, přes kterýho ten harington poslal a tak. Drahej harington nechtěl, věc neni omluva, což naprosto chápu. Další den potom to ale všechno dopadlo dobře. Potkali se a vyřešili to. Onen agresor uznal svojí chybu. Prej se cejtil strašně blbě už ráno po tom. Stránka (která ho tak vytočila) pozastavila svojí činnost. Byla podána ruka a čobolo tobolo. Mam docela radost, zahodila sem všechny naděje a myslela si, že se ten týpek neomluví.

Zase, asi další den po tom se mi zdálo o Iblísovi. V mym snu sme byli všichni na nějaký housepárty, vypadalo to snad, že to byla housepárty v bytě, kde bydlí muj drahej (lol, to by nejdřív musela zmizet ta kupa odpadků, aby se tam vůbec vešli nějaký lidi). Každopádně se děly nějaký divočárny v pokoji, kde bydlela jedna spolubydlící (teď už tam teda moc neni), asi se koukalo na film a do toho chlastalo, nebo něco tak. No a já se tam na matraci ocitla s Iblísem, přirozeně to nezůstalo jenom u nevinných dotyků, různě sme se tam líbali a tak, ačkoliv sem si byla vědoma toho, že vedle v místnosti je pravděpodobně muj chlapec (ve svym pokoji). Bizár, no. Pak si tam snad šel lehnout ke mě. Na druhou stranu. Na jedný straně spal on a na druhý Iblís, jenom už si nevybavuju, jestli taky spal, nebo jestli sme pokračovali v naší činnosti. Divný to bylo. Divnej sen. vždycky je pak divný se probudit nahá vedle svýho drahýho a s jeho pérem zaraženym mezi půlkama. Copak se odvážim na otázku: "Zdálo se ti něco?" odpovědět v takových případech něco jinýho, než: "Hmmm, ne, nezdálo. Tobě?"


Ale potkan je na tom teď líp, jak to nejdřív vypadalo, že ty léky nezabíraj, tak začali zabírat.

Vysírá mě jedna věc, asi budu po drahym chtít, aby zhubnul. Teda ne takhle drsně, ale pokaždý, když se bude chtít nacpat nějakym KFCčkem ve tři ráno, tak mu řeknu, ať to radši neřere a ať se místo toho napije půlitru vody takhle v noci. Mam trochu obavu, že pokud bude v tomhle životnim stylu pokračovat, tak by se jeho roztomilá oplácanost mohla brzo změnit na nezdravou tloušťku. To za prvý přestává bejt atraktivní a přes to u mě asi nejede vlak a za druhý je to škoda, protože teď eště neni tlustej, aby musel nějak výrazně hubnout aktivně (jako 3x tejdně běhat, jednou chodit plavat, do toho zrát jenom saláty atd.). Stačí, když nebude žrát KFCčko a čínský polívky ve tři ráno. Hm, třeba zhubne na tom svym výletě. V končinách, kam se chystá, ve tři ráno sežene nejbližší KFCčko až u hranic ČR, hehe...

Tohle je fakt vtipná sračka. Ten první komentář, lol. "The floor is capitalism".


А ну, чики-брики и в дамки!
Ámen
Rokenrol vám všem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama