Se za chvíli budu bát usnout.
Opět, vole! Zdál se mi šílenej sen, alespoň tentokrát teda vím, že měl spouštěč. Na konci tejdne slavil muj bejvalej spolužák narozeniny a jeho holka uspořádala oslavu, kde sme se šešli zas jako stará parta, až na to, že byl tentokrát pozvanej muj Dionýsos, takže ne tak uplně, prostě rušící prvek kolektivu, no nic. Ke starý partě bohužel patří muj bejvalej šoustkamarád. Ne, že by mi jeho společnost dělala blbě, ale z určitýho úhlu pohledu vlastně asi trochu jo. Je to pokaždý divný a trapný. Jinak bylo samozřejmě moc fajn vidět všechny středoškolský lidi, ale vlastně mi trochu vadí, že s sebou fakt taham toho Dionýsa jak kouli na noze. Hlavně, když začne mít zbytečný problémy, protože ho třeba nechtim za ruku. To mě dokáže otravovat. Občas by to fakt nebylo nutný. Každopádně co byl původní smysl sdělení, ano. Tohle byl pravděpodobně spouštěč mýho divnosnu. A v divnosnu sme hodně lidí žili na jednom místě, asi v jednom baráku a možná i jednom bytě. Dionýsos tam nebyl, vůbec. Jenom pár dalších známých a pak muj bejvalej šoustkamarád s jeho pichnou. No a s těma sem žila ve velký blízkosti, fakt mam pocit, že to asi bylo v jednom bytě. Kurva, kdybych to začala psát hned ráno, tak si pamatuju mnohem víc, dopíči! Šlo tam hlavně o chování mýho bejvalýho šoustkamaráda ke mě, přičemž to bylo celý docela pohodový žití. Každej si dělal svoje běžný věci a nikdo nic moc neřešil. Ale já a muj bejvalej šoustkamarád sme se vždycky tajně scházeli, když v tom bytě (nebo na patře) nikdo nebyl. Nebylo tam nikde explicitně zmíněno, že sme spolu šoustali, ale pravděpodobně jo. No a on se to strašně snažil tajit před tou svojí pichnou z nějakýho důvodu takže asi jo, asi sme spolu šoustali. Jednou, když sem od něj odcházela, tak sem se s ní ale srazila na odchodu a ani sem jí nic neřekla, jenom tam zůstala stát trochu asi v šoku a překvapená a já šla pryč, vůbec mě to nezajímalo. Byl to vzláštní obraz, nejsem si jistá, jestli se na mě otočila a začala na mě křičet něco jako "to ani nic neřekneš", zatimco já jsem jí ignorovala, nebo jestli mlčela. Asi si už teď trochu budu vymejšlet, ale potom nastala scéna, kdy stojim na tom samym místě, na nějaký tý chotbě a přichází ke mě muj bejvalej šoustkamarád, kterej mě objímá a zároveň mi šeptá nějaký slova. Nevim přesně co a nevim, jak se tam ke mě dostal, jestli tu svojí pichnu, jak tam tak stála, obešel a dostihnul mě, nebo jak to bylo, to už bych si fakt asi trochu vymejšlela, vim jenom jistě, že me obejmuj a něco řekl. Možná něco jako, že už je teď na něj moc pozdě a u toho se tak rošťácky usmíval. Nevim, o co šlo, ale nebylo to nepříjemný, ten kontext tý věty musel být vtipnej, nebo prostě pozitivní. Nevim taky, co se dělo potom a o co vůbec šlo. Jenom si vybavuju další scénu, kdy sem najednou v pokoji s pár lidma a mezi nima je zase muj bejvalej šoustkamarád a někde tam je i jeho pichna, načež si zas každej tak nějak dělá, co chce, někdo si čte, jiný lidi si povídaj atd. Muj bejvalej šoustkamarád se zvedá s tim, že někam musí odejít, tak řiká nahlas takový "ahoj" pro všechny. Já byla na svym patře a jak odcházel, tak se pod mym patrem (nevim, prostě sem v tom snu měla v místnosti takový patro) zastavil, vylezl na žebřík a začal mě líbat. Dokážu si vybavit, jak mě pravou rukou chytil za krkem a přitáhnul si mě k sobě. Když ten dlouhej polibek skončil, ještě jsem ho kousla do krku a jakmile odešel, vzbudila sem se. Naprosto vystrašená a nasraná zároveň. Vystrašená protože se mi o něm pořád zdá, nasraná protože se probouzim a jsou to sny. Jsou to sny, co se mi zdaj vždycky k ránu. Když sem se probudila tentokrát, bylo už skoro světlo. Nevim proč se mi to děje.
Kdyby se nejednalo o moje vlastní sny, tak už na ně dávno hážu zápalný lahve, nebo bomby, nebo tak něco. Jenže takhle mi moc možností nezbejvá. Max si tak vyndat mozek a naložit ho do formaldehydu, když už teď nic naloženýho nemam. Alepsoň by byla nová dekorace.
Démone, zalez!
Ámen
Rokenrol vám všem
